Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Menhiry v Českém Meránu - úvod.

Označení Český Merán není žádný moderní název novodobých esoteriků. Používá se už od 19. století pro okolí Sedlce-Prčice. Nás bude zajímat hlavně jeho jižní a západní část, kde se většina menhirů a aktilitů nachází. Krajina se tady zdvihá v pásu Votické vrchoviny a Jistebnické pahorkatiny a spolu s východním cípem Březnické pahorkatiny se táhne širokým obloukem od Miličína přes Vysoký Chlumec až k Sedlčanům. Zabrousíme až ke Krásné hoře nad Vltavou a podíváme se i dolů, přes Kovářovsko, až k Milevsku. Terén je plný žulových kamenů, osamělých balvanů i mrazových srubů, vzniklých přirozeným způsobem erozí. Ovšem mnohé z kamenů jsou energeticky aktivní. A mnohé z nich jsou velmi pravděpodobně i menhiry.

V oblasti Českého Meránu jsou jako menhiry použity kameny výhradně z místních zdrojů. To je také argumentem odpůrců „nepřirozeného" původu těchto kamenů. Kamenů je tady nespočet a najít mezi nimi nějaký „zvláštní" není nic až tak těžkého. Podle skeptiků jsou kameny v nepřirozených polohách proto, že byly stahovány z cest, polí i lesů, mnohé jsou pozůstatky rozbíjení balvanů pro stavby, další tvoří hranice pozemků, mezníky a třeba jsou i jakýmisi pomníky. Zbytek je jen hříčka přírody...

Ovšem desítky tisíc megalitických památek po celé Evropě prokazatelně existují - a jistě vznikaly především tam, kde vhodné kameny byly k dispozici. Proč se vláčet například s pískovcem či křemencem do míst, kde je k dispozici spousta žulových kamenů? Síla menhirů se nenásobí jejich „vzácností". Dřina s jejich transportem, lidská vůle a přání a oběti kvůli vztyčení jsou sice jednou z možných cest aktivace, ale nikoliv jedinou. Transport kamenů na veliké vzdálenosti, případně tvorba megalitických staveb typu kamenných kruhů, dolmenů, mohyl či „řad", to už jsou projevy jakéhosi pozdějšího megalitického inženýrství, a jsou pravděpodobně pokračováním původně jednoduché megalitické kultury samostatných menhirů. Že tahle megalitická „móda" složitějších staveb vznikla na základě úspěšnosti těch „menhirových začátků" je asi jasné. Takže proč ne Český Merán? Proč by zrovna tento kraj nemohl být jednou z prastarých oblastí menhirové kultury? Dispozice jsou ideální - kopcovitá a nepřehledná krajina, poskytující ochranu i množství energetických bodů, spousta vhodných skal a kamenů, prameny i říčky, úrodná kotlina dnešního Prčicka a Sedlčanska i vhodná nadmořská výška. Tady je spousta důvodů proč menhiry stavět...

Připravili jsme pro vás (a vlastně i pro nás samotné) takový malý seriál o kamenech Českého Meránu. A protože autentické prožitky bývají často nejlepší, jsou naše postřehy zaznamenány tak, jak přicházely při meditacích a vhledech na jednotlivých místech. Bez korektur a velké snahy po literatuře. Ať už při osamělých výpravách, nebo s přáteli, vždy pro nás byly tyto návštěvy něčím převratné. Ne vždy to bylo příjemné a ne vždy pozitivní. I když - co je pozitivní a co ne?

Pro další informace o zajímavých kamenech v této oblasti doporučujeme knížku Kamenný svět od Pavla Kozáka, Pavla Bartla a Marie Holečkové, (vyšla v nakladatelství MH v roce 2003). Pan Bartl v ní má rozsáhlou kapitolu o desítkách menhirů a aktilitů, které se v této lokalitě nachází. Informace jsou doplněny i malými plánky, které vám pomůžou s hledáním často velice nepřístupných a schovaných kamenů.  

Tak pěkné čtení a hlavně dobré prožitky! Vždyť ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učme!

Jiří Škaloud 

(pokračování příště)

Chlístovské menhiry - první zastavení
Veletínský menhir
Buckovna II
Myslkovský domen
Obětní kámen
jeden z menhirů na Zvěřinci
Viklan ve Vindiši
Radvánovský viklan
Menhir na Pivovarské hoře
Dolmen Kotýřina,  a další a další....
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart