Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.
Bubnování u táboráku

No, kdo by to neznal! Zběsilé bubnování kolem ohně ve víru tance! A to zajisté pod vlivem omamných drog šamanů. A co se tam všechno děje! Úplné orgie! Takto a nějak podobně člověk slýchává zkazky o tom, jak to chodí u indiánů, když si vezmou bubínky do rukou a v kruhu kolem ohně společně bubnují. Zkazky jsou jedna věc, skutečnost druhá. Bohužel je mnohdy diametrálně odlišná.

Na letní setkání Putujících (poznávání menhirů na Sedlčansku) jsme pozvali i p. Kročáka, který je naším dvorním dodavatelem bubínků. Pro ty z nás, kteří zatím nemají vlastní, přivezl něco ze svých bohatých zásob a každý si mohl vybrat, jak jeho ctěná libost chtěla. Věřte, bylo to příjemné. Velmi příjemné. Bubnování se neslo malým údolíčkem, ve kterém je kemp v Hulíně položen, a tiše do rytmu souznělo s krajinou. Kdo by myslel, že bubnování rušilo ostatní, ten by se pěkně mýlil! Byl to jakýsi tichý (byť nahlas) tlukot srdce matky Země.

Všem se nám to líbilo. A mně se to líbilo ještě mnohem víc, když jsem doma prohlížel fotky z této akce a nevěřil vlastním zrakům! Tady, tady a tady taky! Jé, tam jich je víc -  a tady - a tady jsou fakt už všude! O čem že to mluvím? O návštěvnících, o energiích vzniklých z bubnování. Na fotce „Začátek bubnování" jasně vidíme jednoho takového návštěvníka zhruba uprostřed snímku. Jakýsi průzkumník. Na další fotce „První návštěvníci" jsou již dva a koukají, co že se tam jako děje. Co na tom, že vypadají jako malá UFA? Každý nějak vypadá. Fotka "Atmosféra houstne" nám už jasně ukazuje, že bubnováním se již vygenerovalo dostatečné množství energie a ta nám nejenže začíná houstnout, ale i se projevovat. No a o fotce "A jedeme naplno" již nikdo nemůže pochybovat, že mejdan s bubnováním je v plném proudu, za bohaté účasti nejen vygenerované energie, ale i různých návštěvníků. Kým a odkud jsou, je nám zatím zahaleno. Vítejte a přijďte zas, kdo s dobrým úmyslem přicházíte! Doufejme jen, že se jim naše bubnování líbilo a užili si to stejně jako my.

A co dodat na závěr? Skeptikům jenom to, že jak jsme podupávali a vířili nejen prach země, ale i popel táboráku, tak úměrně době bubnování se zvedala mračna, která si sedala na sklo objektivu a čím déle, tím větší vrstva tam byla. A zář ohně a naše zpocená těla lákaly čím dál víc hmyzu. Takže čím víc fotek v pozdějším čase, tím víc prachu a hmyzu a tím pádem víc „objektů" na fotkách. No a pak to vypadá, jako že tam kolem nás bylo něco okem neviditelné. Ach jo, a je po záhadě - ti skeptici mají tak šedivý  život!

Bubnujete? Bubnujeme! Bubnujme!

Libor Domas

Začátek bubnování
První návštěvníci
Atmosféra houstne
A jedeme naplno
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart