Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Putování krajinou Jičínska s Maitreou a Putujícími.  09.10.2010

Zpráva o výletu (z hnízda?), o exkurzi, o zodpovědné práci, o zábavě, nebo jak vlastně nazvat to, co jsme prováděli?  Snad:

Přijmutí krajiny do lásky srdce.

Pokud sledujeme detaily, má energie krajiny a Země tisíce podob. Pokud sledujeme celek, je pouze jedna jediná. Kdybychom byli dokonalí, mohli bychom sedět doma na dvorku a užívat si světa krásy. Ale protože dokonalí nejsme, musíme se o to více trmácet. Ale snad se sluší říct, že se trmácíme rádi, a o dvorkovou dokonalost zatím až tak nestojíme. Rádi si jezdíme vychutnávat detaily do krajiny sami. Gurmánským jazýčkem esoterického chřtánu ochutnáváme ňamky z dortu, zvaného Česká země. Zvlášť když si i namlouváme, že za námi zůstává země (i Země) o malinko spokojenější a šťastnější. A tak jsme se tentokrát vydali mlsat na Jičínsko. A to nikoliv sami, ale v doprovodu skvělé party lidí, kteří neváhali vyměnit mrzký mamon za něco tak neuchopitelného a nezaplatitelného, jako je pohoda, spokojenost, zábava a snad i kousek práce a poučení pro sebe i pro ostatní. Doufáme, že nikdo nelitoval. Všem moc děkujeme, lidem i bohům všehomíru, za přízeň, za dobrou práci, za zpětnou vazbu, za až neuvěřitelně hezké počasí, za podporu a ochranu seshora i zezdola. Bereme to s velkou pokorou i s úsměvem jako malý důkaz a pokyn, že snad konáme správně.    

Češovské valy jsou starým místem, kde člověk řádí už odedávna.  Genius loci je tady, stejně jako třeba na Závisti, plný energií opuštěných sídel, kde zůstávají staré lidské programy, víra, bolesti, kletby, hříchy, touhy i lásky. I tady na Češově jsou doplněné energiemi smrti, válek, obrany, myšlenek na smrt i nadějí na přežití. A snad i v kontrastu s tou velkou hrůzou a svíráním srdce, jsou i tady velice silné a pozitivní energie. Jen je potřeba proniknout až k podstatě, kde trpělivě čekají zemské energie samotného místa. Víme o nich, a víme kde je na Češově hledat... 

I Veliš toho má hodně za sebou. Z pohádkového hradu, který kdysi vládnul nad „terra felix" okolo, zbyly jen nepatrné ruiny. Čedičový vrch se propadl do chřtánu starého lomu a země je tu otevřená. Pravé místo, kde se opřít o sílu vlastních předků. Máte-li potíž s mámou či tátou jděte na konstelace k někomu, kdo to opravdu umí, anebo jeďte na Veliš. Děťátko třeba dostane pár pohlavků, nebo třeba odejde o moc silnější a spokojenější.  

Už víme, co je to Loreta, a jakou roli hraje v lidské historii. I Loreta u Jičína je hodně důležitá, a to nejen pro Schliky. Podívat se dovnitř se hned tak někomu nepodaří, a o výhledu ze střechy se ani nesmím zmínit.  Kořeny zemských energií se tady vzpínají do stvolu duchovnosti. Jaký květ na něm vyroste?

A v kapli Andělů Strážců? Zazněly i (ne)slibované kůry andělské. Kdo je neslyšel, má něco s ušisky, nebo snad se srdcem?  Bude s námi muset i příště! A vy všichni ostatní jste srdečně zváni už teď. Vždyť, kdo by nestál o další příděl práce, za kterou si ještě draho zaplatí?

Jiří Škaloud, Petr Brzobohatý a Libor Domas 

P.S.: Už zase může začít pršet.

P.S.S.: Pánovi - půlpánovi na fotce se omlouváme, jak pravil Libor: „Málo se mačkal!"

Část snímků si už teď můžete prohlédnout na :

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=440993529890

Některé snímky z akce si můžete stáhnout zde:

FOTKY Z AKCE 1.část  a  FOTKY Z AKCE 2.část      Na fotky se vztahují autorská práva, použití možné pouze pro soukromé účely. Snímky s větším rozlišením pošleme na vyžádání. 

Máte jiný názor? My vám ho rozmluvíme! Laughing Napište mejlík na info!  

Na Loretě
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart