Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Poslové minulosti,

memento pro budoucnost  -  Osvětim

Dnes bohužel začneme z úděsně smutného konce - mementem na lidskou krutost a utrpení. Bestiální krutost a pekelná bezohlednost vražedné mašinerie na straně jedné a nevýslovné hrdinství a svatost na straně druhé. Koncentrační tábory. Konkrétně Osvětim, Auschwitz II, Birkenau. A neslavně známá Březinka.

Aniž jsme to plánoval, zavál mě osud nedaleko Osvětimi a bylo povinností navštívit koncentrační tábor v Osvětimi i v Březince. Pokud se to dá tak napsat, tak Osvětim ještě „šla". Kasárna. Kasárna do té doby, než si uvědomíte k čemu byla vy(zne)užita. Co mě však vyrazilo dech, byla Březinka. Již jsem o ní slyšel, v hotelu nám vyprávěli, co nás čeká, nevěřil jsem. Ta ohromnost mě oněměla. Zmar, ponížení, beznaděj, pekelná továrna na absolutně nespravedlivou smrt, zbytečnost všeho toho kolem.

Zelená plocha, betonové základy, čnící memento komínů místo pomníků miliónům bezejmenných mrtvých duší. V tichém ohromení jsme procházeli celým táborem a fotili. Teda kolega fotil, já foťák neměl. Při návštěvě jednoho dřevěného „baráku" kde bylo až zlověstné ticho, ticho, které bolelo do uší, jsme nafotili cosi.

Pieta celého místa, a nejen tohoto, nám zde nedává prostor polemizovat, co to přesně na snímcích je, a co není. Pomodleme se společně za duše těch, které z tohoto místa nenašly cestu ke spokojenému a smířenému návratu. Ke spokojenému návratu tam, kde je jejich domov. Domů.

Šťastnou cestu! Bůh vás provází!

Libor Domas

designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart