Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Po megalitech Évory, Portugalsko - II.

Cromeleque dos Almendres

Na západ od města Évora je vesnička Guadalupe. Od ní na západ je Cromeleque dos Almendres. Cestou po levé ruce mineme odbočku k Menir do monte dos Almendres. Ten si necháme na cestu zpět. Ke kamenným kruhům vede příjemná prašná cesta korkovými háji, které megality před vašimi zraky do posledních chvil skrývají. O to větší podívaná se nabízí, když se keře rozestoupí a kameny vystoupí z šera lesního podrostu.

Kruhů tam bylo hned několik a to různých tvarů. Zmateně jsem tam pobíhal a nevěděl, kam dřív skočit. Spíš co fotit dřív, a který z kamenů prozkoumat jako první. Výsledek byl ten, že jsem tam jenom bloumal sem a tam a v podstatě jsem se tam ztrácel.

Takový divný tvar kamenů, říkal jsem si. Samá vajíčka. Nic špičatého jako u nás. Proč nejsou do špičky, aby stahovaly energii? Proč jsou kulaté jako vajíčka? Jak vlastně energeticky funguje oblá plocha? Přitahuje elektrický výboj. Aha, takže elektrárna. Nabíjejí to tady. Tak proto tady je všude kolem šťavnatá zeleň a plno vody. Uzemnění. No měl jsem toho k řešení víc než dost.

Běhal jsem sem a tam, pořád dokola a nikde neměl stání. Připadlo mě to celé tak, jako kdyby si tam daly sraz různé rodiny a ty, v podobě jakýsi zámotků tam nechali své děti na časy budoucí. Počkat, kokony, vajíčka, děti, budoucnost. No jasně! Před chvíli jsem byl v Anta do Zambujeiro a tam mě to celé připadalo jako obřad zrození, no a sem ta svá vajíčka nasázeli k vylíhnutí. Hned mě ty šutry byly bližší. Viděl jsem v nich adepty - zárodky čekající na vylíhnutí. Každý z adeptů si může vybrat menhir, jak mu vyhovuje a s jeho pomocí projít nejen procesem zrození, ale též i cestou poznání. Teda alespoň mně to celé dávalo smysl. Tady že by se připravovali na svoje znovuzrození, nebo sem přicházejí po něm? Nevěděl jsem. Spokojil jsem se s tím, že je tady cesta zárodků, nový začátek. Líheň? Inkubátor. Tak proto ta elektrárna, vyhřívají si je tady. Asi. Kdo ví.

Nicméně bych potřeboval tak asi čtyřikrát víc času, než jsem měl, abych mohl všechno pořádně prozkoumat, všude strčit nos. Ale i tak jsem vděčený, že jsem tady mohl být.

Libor Domas

Putující Putující

http://putujici.rajce.idnes.cz/Po_megalitech_Evory%2C_Portugalsko_II._-_Cromeleque_dos_Almendres/

 

Cromeleque dos Almendres
Vnitřní uspořádání
Jeden z velikánů
Náměstíčko
Otisky palců
Před bouří
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart