Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

V dubnu

 „Dej prostor bubnu, anebo vyčisti studnu."

Tento měsíc vybízí k zastavení (ač nevíme, kam dřív skočit). Studnice fantazie se napájí křehkostí a vůní různých květů, které již v hojnosti kolem sebe máme. Aspoň tedy pokud se díváme, vnímáme, cítíme a umíme si to užít v malém zastavení sebe, nebo času. Velmi často se děje, že žijeme příběhy druhých, třeba s telkou, sousedkou, rodinkou...  I pohlcení prací a spěchem známe moc dobře, že? Pokud si to vše připustíme a uvědomíme, nebo nám to někdo (ne)šetrně sdělí, jsme na cestě. Cest je mnoho, a každý má volbu kudy jít. Každý den začíná rozedněním a každé ráno je dobré pro začátek cesty. Můžeme si najít (vytvořit) místo k prožívání pozitivní a svobodné samoty. Najdeme si naše místečko, takovou „osobní poustevnu". Odlehlý kout domu, zahrady, parku či lesu, kde se při opakovaných návštěvách dá prožít tzv. „požehnání osvobozující samoty". Prosím za prominutí ty, kteří se již umí odpoutat od hmotného bytí do jemných energií třeba i v přeplněné tramvaji. Má velká maličkost ještě potřebuje klid.

V našich vnitřních studnicích, když začneme hledat, jistě něco objevíme, neb tam bohatství vesmírné jest, a můžeme číst třeba z hvězd.

Tak mě napadá, víte, jak se zbavit rýmy? No přece - pořádně si zarýmovat! 

  

Ač je kolem zmatek, smrad či prach,

neskolí nás vnitřní strach.

A když nás přece přemáhá,

Zajdem‘ do poustevny - ta pomáhá!

pěkně tam strach rozpustíme,

pár slz přitom uroníme.

Druhý den jak včeličky,

Můžem‘ zas laskat kytičky.  

Vladimíra (Brzo)bohatá     VB

Takto může vypadat osobní poustevna
I takto může vypadat osobní poustevna
A i takto může vypadat osobní poustevna
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart