Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.
Zemský / vesmírný sňatek  I.

Zná to snad každý z nás. Každý má ten svůj „typ", jak má vypadat jeho protějšek. Kolika z nás, se však podařilo tento protějšek pojmout do svazku manželského? Nevím. Ale mohl bych udělat průzkum. Třeba mě zbijí až u pátého dotázaného.

Je to velmi zvláštní a fascinuje mě to. Pro každého z nás je atraktivní/jsou atraktivní nějaké typy jeho protějšku. Ale pouze hrstka z nás si je skutečně zvolí jako celoživotní partnery. Těm, kterým se toto nepodaří, pokukují po nich dál. No ale tím to končí. Tedy většinou. Začal jsem se tímto tématem zaobírat hlouběji. Tedy akademicky, samozřejmě. Ten náš vytoužený ideál představuje naše očekávání od života. Jak si život představujeme a jak ho chceme prožít. Skutečnost pak prezentuje to, co prožít máme a co chce osud. Nazval jsem si to zemským a vesmírným sňatkem.

Zemským sňatkem prožijeme naše ideály, přání, tužby, koníčky. Prožijeme jej tak, jak jsme si sami naplánovali a zásahy zvenčí jsou minimální. Máme svůj vytoužený typ, stejné zájmy, navštěvujeme koncerty, jezdíme pod stan, píšeme vědecké práce. Vše ruku v ruce společně s plným prožitkem tepla a pokoje rodinného krbu. Máme svůj typ a společné zájmy. Život prostě odžijeme. Tak, jak my sami chceme. Je v naší režii.

Vesmírný sňatek je kapku jinačí. Jinačí už jenom v tom, že jsme si vzali protějšek, který není náš typ. Nějakou dobu nám to nedochází a pak se tím začneme, možná, zabývat. Co nás vedlo k tomu, aby... ano, jsou tady stejné zájmy, záliby, pohled na svět, ale ne tak jako u zemského typu. Jaksi se nemůžeme plně shodnou v realizaci svých koníčků, či společných aktivit. Ne, že bychom nechtěli, ale protože vždy pro jednu stranu je to méně důležité, nebo jí to stačí pouze do určité fáze či stádia. Ale za to zažíváme něco jiného. Jaksi něco navíc. Tam, kde se náš protějšek odděluje od dalšího sdílení našich zájmů, nastupuje jaksi něco nového. Nepoznaného. Je to jiný pohled protějšku. On má jiný pohled, názor na to, co zrovna děláme. Svým jiným pohledem, názorem, nás provokuje k tomu, abychom nový pohled alespoň vnímali, posléze o něm přemýšleli a pak ho třeba vzali zcela za své. Náš vesmírný partner nám přinesl nový rozměr - dívat se na věci jinak, než jsme se dosud dívali či díváme. Tam, kde s pozemským partnerem kráčíme ruku v ruce stejnou cestou dál, aniž bychom pozvedli svůj zrak výš, nás vesmírný partner zastavuje a otevírá pohled na křižovatku cest, v podobě nových názorů či pohledů. Život již není v naší režii. Již se neodvíjí tak, jak my chceme, nýbrž tak, jak osud tomu chce. Ostatně proto jsme potkali náš vesmírný typ. Abychom se s jeho pomocí dostali dál, dál na naší cestě poznání.

Děkujme jim...

Zemský sňatek II.

No, rozležela se mně v hlavě předcházející úvaha a rozhodl jsem se k tématu vrátit a rozepsati se šířeji, nebo se o to alespoň pokusit. Ono to po přečtení vypadalo dost nakousnutě, jaksi polovičatě.

Nemyslím si a netvrdím, že je buď ten, nebo onen sňatek výhodnější, lepší, důležitější. My totiž nikdy nevíme, k čemu má v našem životě dojít. Proč se tak děje a nač. Pouze jsme jaksi uváděni do takových situací, aby se tak stalo. Zemský sňatek je o prožitku života jako takového. Je o plném prožití všeho, co nám materiální způsob života nabízí. Je to o tom, jak nejplněji fyzicky prožít zdejší život. Jak si dokonale ohmatat tu hmotu, do které jsme se rozhodli transformovat. Je to o jedinečném prožitku na fyzické úrovni. Užíváme si plnými doušky života. Líbí se nám to a vyhledáváme další aktivity, které jsme ještě nezkusili a ony nás lákají svoji náplní, svým založením. Stále je co dělat. Jsme neustále v jednom kole. Žijeme naplno.

Není však nikde psáno, že se třeba jednou náš zemský sňatek nezmění ve vesmírný, nebo, že se snad v tomto vztahu nevyskytnou okamžiky, kdy se takto stane. Nikdy nevíme, co se promění a nastane. Je to vlastně o způsobu prožití života zde na Zemi. Jedna z mnoha voleb. Pokud se při prožívání tohoto života cítíme šťastni, je to naše nejlepší cesta, nejlepší volba, nejlepší zkušenost. Pokud se ovšem vyskytnou okamžiky, nebo třeba život celý, kdy nám jaksi cosi protéká mezi prsty a máme marný pocit neuchopení sebe sama, je něco špatně. Náš způsob života se nám snaží naznačit, že něco není v pořádku. Děláme někde chybu, sešli jsme z cesty. Je to takový náš strážný anděl, který bdí nad naším způsobem života a pečlivě sleduje, jestli ho žijeme tak, jak máme. Pokud ne, využije různých prostředků, aby nám sdělil, že děláme něco špatně. Je pak pouze na nás, jestli to rozpoznáme, jestli si to uvědomíme a nasměřujeme kroky správným směrem. Žít zemským sňatkem je tak krásné! Když se podíváte, kolik lákadel, koníčků, možností je kolem nás, těžko si vybrat. Ale pozor! Nespadnout do jemných pavučin. Do jemných pavučin, které jsme si my sami na sebe utkali v podobě různých omezení, konvencí a zbytečností. Nesvazovat sebe sama! Žít zemským sňatkem, ale dýchat svobodně. Nenechat sebe sama omezovat věcmi, které máme rádi a které potřebujeme k životu. Brát je jako prostředek našeho života, nikoli jako dominantu.

Vesmírný sňatek   III.

Jak v porovnání se zemským sňatkem vypadá ten vesmírný? Stejně. Stejně žijeme na matce Zemi a zabýváme se matérií. Ono není kam prchnout. Snad jedině do ašrámu háre háre, ale toto není cesta pro jedince našich zeměpisných šířek. A pokud ano, je takový život zcela odtržen od reality všedního dne.

Může se zdát, že náš vesmírný sňatek je usedlejšího typu. Fyzická/hmotná aktivita nic moc, další rozvíjení aktivit v mlhách. Toto vše je pouze zdánlivé, přátelé. V tomto vztahu žijeme normální život na zemi se všemi jeho radostmi i strastmi, ale je zde ještě jeden rozměr. Rozměr poznání a osobního vývoje.

Tím, že máme „jaksi" jiného partnera, než-li jsme si představovali, máme zároveň i hybný motor, který jede na odlišné palivo než my sami. A tady jsme u přísloví - protiklady se přitahují. Ano, je tomu tak. Pouze někdo, kdo má jiný názor či pohled na svět, nám dokáže otevřít nové obzory, ukázat nejen nové cesty, ale i celé světy.

Poněkud přízemní příklad:  Stálá pivní parta nepřekročí práh svého oblíbeného světlého ležáku. Všichni mají stejný zájem, všichni si perfektně rozumí. Nikoho nic nepudí, nikoho nic nenutí objevovat jiné. Teprve když přijde kamarád a tvrdí jim, že existuje i černé pivo, nejenom světlé, tak právě přichází ten impuls, protiklad, který jim najednou rozkrývá obzory předtím netušené. Ne, že by byli líní a nezajímali se, ale jaksi nemají potřebu. Mnohdy ani nevědí, že by mohli mít.

A stejné je to i ve vztahu. Ten který protějšek tím svým založením tomu druhému pomáhá v jeho poznání a poznávání ve věcech nových. Pomáhá mu růst. Vzájemně si složili slib, že si navzájem pomůžou při společné pouti životem. A proto je každý jiný. Proto, aby tomu druhému na svém příkladu ukázal, že lze dělat věci i jinak, než je ten druhý zvyklý. Jde mu svým příkladem a ukazuje mu, že život může být mnohem dynamičtější, zářivější, rušnější, ale přesto o tolik klidnější, vyrovnanější a svobodnější. Prostě pohodovější, než jejich partner do té doby tušil. Pomáhá mu žít jiným životem. Láskyplnějším, citově bohatším, zářivějším. Za to patří vesmírným partnerům náš dík, naše uznání a naše pokora.

 Žít, je tak krásné ...

Pokoj a blaho

Libor Domas 

designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart