Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Stopy Slunce

Rondel v Bysni je místo, kde mrazí energie navršených let. Tahle stavba u Slaného tu podle archeologů stávala už před těžko uvěřitelnými sedmi tisíci lety. Stála tu už dva tisíce let před tím, než začala stavba Stonehenge a pět tisíciletí před příchodem Slovanů.

(viz též článek Sluneční fata morgana)

Už v neolitu lidé všude po Evropě vršili valy, v době kamenných nástrojů kopali příkopy i do skály (!) a stavěli megalitické stavby, svatyně, menhiry i řady. A nejen tady u Bysně tihle "pralidé" stavěli uvnitř i mimo  větších sídlišť rondely - stavby, snad určené k pozorování astronomických a kalendářních jevů. Byli schopni určovat hvězdné světové strany s přesností, jakou kompas nedokáže, přemýšleli o pohybech nebeských těles, pravděpodobně používali gnómon a museli umět počítat ve stovkách, dělit i násobit. Z pohledu dneška je to docela zvláštní představa vzbuzující úctu. Ještěže to vše umíme i dnes a víme, co je to gnómon! Funkce a užívání rondelů jsou dodnes záhadou. Pravděpodobně  měly celou řadu funkcí, sloužily jako obranné stavby, skladiště zrní, shromaždiště i jako posvátné prostory. Ve většině se nebydlelo. Nabízí se analogie s kostely, které ve středověku také sloužily mnoha prozaickým účelům.

Rondel u Bysně byste dnes hledali v terénu marně. Jeho pozůstatky už dávno zmizely pod zemí, jeho existenci dokazují jen archeologické nálezy. Ale důvod jeho stavby platí dodnes. Oč méně nalezneme pozemských svědectví, o to víc se nám nabízí znamení nebeských. Při pohledu odtud, v čase letního slunovratu vycházelo Slunce v úžlabí u paty Řípu, které je navíc v zákrytu s bližším vrchem Řípec. Dnes, (vinou precese, tj. změny polohy zemské osy), Slunce vychází jižněji, ale před 7000 lety tomu bylo tak, jak řečeno. Navíc měsíc před slunovratem vycházelo Slunce přesně v sedle Bezdězu, který tak sloužil jako vizír, nebo-li výrazný bod na obzoru pro přesné odpočítávání výpočtu dne slunovratu. Když je jasno, zjistíte, že dnes Slunce sice nevychází u Řípu, zato vychází přesně za Ještědem. Pokud by měli v neolitu na Ještědu také vysílač, jistě by ocenili víc než my, jak tahle devadesát kilometrů vzdálená dominanta vystoupí na pozadí vycházejícího kotouče Slunce, a vypadá jako malý zemský šíp vstřelený do slunečního srdce.

Jak vědí všichni milovníci archeoastronomie, určit den slunovratu není tak snadné, jak by se snad zdálo. Nestačí pouhé pozorování polohy Slunce při východu nad obzor. Týden před i po slunovratu Slunce vychází prakticky ve stejném místě, okem je změna polohy nepoznatelná. Proto určit dne slunovratu přímým pozorováním je nemožné. Je třeba využít zřejmý poznatek, že Slunce se po nějaké době při svém pohybu po obzoru vrátí nad to samé místo. Toto místo, označované jako obzorový vizír, musí být výrazné. V případě Bysně to byl právě Bezděz se svým dvojvrcholem. A pak stačilo počítat dny, které uplynou mezi těmito dvěma východy Slunce nad Bezdězem a toto číslo vydělit dvěma. Pro příští rok pak máte jistotu, že těchto X dní po přechodu Slunce přes Bezděz bude slunovrat. Jednoduše geniální, jen si to uvědomit...  Je vidět, že tyto pozorování musely být dlouhodobé a plánované, a hlavně že výběr místa pro rondel byl přesně řízen pro tyto účely. Souhra poloh "rondel - Říp - Bezděz - Řípec" nemůže být náhodná... 

Možná, že vám také vrtá hlavou, proč bylo tak strašně důležité přesně určovat všechny ty rovnodennosti a slunovraty. Vždyť přírodě je to úplně jedno, a také zemědělci se vždycky řídili spíš podle přírody a ne kalendářem. A tak se to připisuje na vrub náboženským rituálům kultu Slunce. Nemáme-li znalosti, nastupuje víra. A přitom odpověď na tuhle poťouchlou otázku může být docela prostá. Můžete jí uslyšet každoročně při východu Slunce v den slunovratu zhruba v 4.50 letního času uprostřed mokrého pole na svahu nad obcí Byseň. A jsou k tomu potřeba jen maličkosti - přízeň bohů a počasí, vaše otevřená mysl a jasné nebe. Jste-li v pravý čas na tom správném místě, skloňte hlavu a pošlete po prvním paprsku pozdrav a dík Slunci. Za sebe, za svou rodinu, přátele a dle vaší povahy a sebevědomí třeba i za celé dnešní lidstvo. Šedé stíny předků pozdvihnou svěšené hlavy a uslyšíte od nich leccos zajímavého i přes propast sedmi tisíců let.

Jiří Škaloud

Východ Slunce v den Slunovratu
Ještěd je 90 km daleko
Řípec , Říp a Slunce
Otisk v duši
Otisk v srdci
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart