Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Jalovcová brána

 Filipka - vrchol ve Slezských Beskydech

Severně od města Jablunkov ve Slezských Beskydech se zvedá vrchol Filipka (761 m. n. m. pro geodetický bod severně od vrcholu a 771 m. n. m. pro vlastní vrchol). Pod vrcholem najdeme navštěvovanou turistickou restauraci a tradiční goralskou dřevostavbu. Na vrcholu se nachází rozhraní území tří obcí (Hrádek - Návsí - Nýdek), na což upozorní i trojmezní hraniční kámen. Kříží se tu i tři turistické trasy. Tato hůrka (hřebínek) tvoří jakousi přirozenou hradbu následného hraničního hřebene Slezských Beskyd. Připadáte si zde jak na „drakovi" s rozvinutou ženskou intuicí a mužskou ochranou. Na jihozápadním úbočí Filipky nalezneme náš cíl - stoletý jalovcový porost, úžasné místo pro zklidnění, plné moudrosti a radosti...

Jalovec obecný (Juniperus communis) je hlavní zástupce rodu, vyskytující se v chladnějších oblastech Evropy. Má různé tvary - od plazivých alpínek, přes husté a pichlavé keře, až k menším stromům, které mohou dorůstat do výšky devíti metrů. Jalovec ztepilý dokonce dosahuje výšky až 24 metrů. Stejně jako cedr a tis, také jalovec (všichni ze stejné čeledi) je schopen zpomalit svůj růst, pokud je to nutné k jeho přežití. V horách v Tádžikistánu v roce 1970 byl nalezen cca. 810 let starý strom v nadmořské výšce 3 500 m, až na horní hranici k přežití stromů.

Vysoké jalovce v Malé Asii a Řecku hrály významnou roli ve stavebnictví a hospodářství starověkých civilizací. Řekové i Římané měli stejný výraz pro jalovec i cedr, kedros. Z obou stromů lze získat kvalitní dřevo i po 600 letech, dřevo je aromatické, odolné vůči škůdcům a hnilobě. Tis má stejné vlastnosti, až na to aroma. Se všemi třemi rody se ve Starém světě obchodovalo jako s „cedrovým dřevem". Tradiční je i využití v lékařství, jehličí i jalovcové bobulky posilují nervový systém a povzbuzují chuť k jídlu a trávicí systém (charakteristická přísada do ginu). Čaj z plodů je vynikající na desinfekci močových cest a zklidnění žaludku. V esenciální léčbě nám jalovec pomáhá zříci se minulosti a zbavit se stresu. Jeho kyselá šťáva je účinnou antikoncepcí, na což se v Evropě přišlo již ve středověku, a tak církev, v zájmu ochrany přirozeného početí z boží vůle, začala kácení jalovců podporovat. Evropa v té době prošla široce odlesňovacím procesem, jalovec se stal v krajině poměrně vzácným a přibývalo i oveček. Jalovce uhájili snad jen ti, co přišli na chuť jalovcové kořalce :-) . Jalovcové stráně, jako je Filipka, jsou dnes už vzácností. Místo je státem chráněnou přírodní památkou, a je i pod duchovní ochranou. Chovejme se zde tiše a zlehka. A pozor na zmije, mají to tu taky rády! Není vhodné na některou šlápnout, či si sednout. Ovšem není třeba se jich zbytečně obávat, nechovají se jako my, když vás uslyší přicházet, vyklidí vám samy pole. Pozorným jistě neunikl „had" jako „zvláštní" symbolika tohoto místa.

V mnoha legendách a pohádkách je jalovec branou do jiných dimenzí. Místo pro setkání s duchovním světem. Můžou zde sídlit víly, obři nebo trpaslíci a skřítkové. Symbolika pak „hovoří" o očištění, pokoře a ochraně. Zanechávání obětních darů přírodním duchům pod jalovcem bylo běžnou praxí, s kterou se můžeme setkat ještě dnes! V německém překladu pak jalovec (Wacholder) znamená doslova „bdělý strom", který byl chápán jako strážce, fungující jako prostředník mezi člověkem a neviditelným světem duchů. V pohádce bratří Grimmů „Jalovec", se líčí, jak duše mrtvého dítěte vzlétá z jalovce jako pták. A je tady ještě jeden tradiční možný způsob komunikace s duchovním světem - zápalná "oběť". Kouř nese modlitby a prosby k vyšším sférám do jemnějších dimenzí. Kouř ze dřeva jalovcového stromu byl součástí mnoha rituálů. V Tibetu mniši v chrámech praktikují zápalné oběti z jalovce pro požehnání všem a všemu...

A tak i jalovcový „háj Filipka" na malém před-vrcholu ve Slezských Beskydech nedaleko Jablunkova, nese v sobě moudrost a funkčnost svých předků. „Jalovcová brána" pak hovoří o „prasíle", moudrosti, síle a vědění předků, kterou si neseme každý sám v sobě, ať již o tom víme, čí nevíme.

S nadějí a láskou

Petr a Vlaďka

Přírodní rezervace Filipka
Cestou k vrcholku Filipka
Na vrcholu
Trojmezní kámen
Informační cedule
Jalovcový háj
Radostné to místo
Brána
Orientační mapa
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart