Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Katovice - Kněží hora - Jakubova studánka
● Síla a kouzlo místa ●


Jedeme-li ze Strakonic do Horažďovic, nemůžeme minout malé a možná i nenápadné městečko Katovice. Času zde stráveného určitě nebudeme litovat. Začneme na náměstíčku u obecního úřadu a kostela a dále se vydáme do zajímavé okolní krajiny středního Pootaví.
První záhadou, či tajemstvím je kámen s podivným nápisem, ležící u obecního úřadu. Údajně pochází z nedaleké hory, kde stával při cestě podél hradiště. Kámen je obestřen řadou pověstí a legend. Snad „nejkrásnějšími" jsou ty o hamižných sedlácích, kteří si kámen snaží „přivlastnit", ale ten jim v noci na dvorku zahraje takovou „skočnou", že jej rychle vrací zpět na původní místo. Naproti kamene nalezneme poslední katovický pranýř, na kterém byly trestány „nepřizpůsobivé" ženy. Takže jistě ne „náhodou" nese místní kostel jméno sv. Filipa a Jakuba. Podíváme-li se na věž kostela, uvidíme sochy starozákonních proroků, kteří ale vypadají jako pohanští, slovanští žreci (či keltští druidové), kteří v dobách christianizace udržovali dávné rituály až do posledních chvil. Autorem plastik je Tomasso Rossi, neboli Tomáš Červený, švýcarský Ital, který postavil i celý kostel v letech 1582-87. Proslavil se zejména typickou štukovou klenbou. Jeho dílo známe už z Dobrše.

Nedaleká hora nese několik názvů, od Černé hory, Hory, Hradiště, Katovické hory po asi ten nejpřesnější - Kněží hora. Vrch je obehnán mohutným a dobře dochovaným valem hradiště, pocházejícím z 9. století, s původním vstupem ze severní strany. Na Kněží hoře údajně vždy rostly vzácné byliny, které chodily sbírat pohanské vědmy, ale i místní zkušené a zralé ženy. Všechny se tu pak měly potkávat s rusalkami a vílami. A tak jistě není jen náhodou, že filipo-jakubská noc je i ve znaku Katovic. Církev se zde asi hodně snažila pohanství potlačit, o čemž svědčí i místní pranýř. Přesto však zasvěcení kostela Filipovi a Jakubovi svědčí o působnosti „starých" zemských zdrojů a informací. Kněží hora byla narušena těžbou kamene z nitra hory a již v 18. století se zde těžil také grafit (nedaleko stávala malá továrna na tuhu). Přesto si místo ponechalo svoji sílu a kouzlo.
Vydáme-li se z městečka po žluté turistické značce (po staré kupecké cestě do Sušice) podél řeky Otavy, dojdeme po necelém jeden a půl kilometru ke studánce. I ta nese dvě jména: Pod Katovickou horou nebo častěji Jakubova studánka. Je spjata s legendou: „Žil v Katovicích mládenec jménem Jakub. Staral se o vinici, která se rozkládala ve svahu Hory nad řekou. U studánky, která prýštila pod vinicí, se každý den po práci občerstvoval. Jednoho podvečera spatřil u studánky tři víly. Dvě utekly, ale třetí se s úsměvem obrátila na mladíka. Jakube, tohle je moje studánka! Starej se o ni a budeš šťastně živ. To řekla a zmizela za družkami. Jakub se pak o studánku staral až do konce svých dní, vílu ale již více nespatřil".
Dále po žluté najdeme ještě Žižkův most. Legenda hovoří o husitském tažení na hrad Rabí, ale tento most byl postaven někdy v 17. - 18. století, jako cesta pro formany, než byla dokončena nová císařská cesta. Díky regulaci toku z počátku 20. století se most jaksi ocitl na souši a nic nepřemosťuje.
Kdo hledá, najde si v Katovicích a okolí to své... V moudrém a laskavém náručí matky Země tu nalezneme kouzlo klidu a harmonie. 
      

S láskou a úctou.
Petr a Vlaďka 
        

Libo-li, přečtěte si i ukázku z knížky Martiny Baarové, (viz dole).  Nebo stránky Martiny a Jany navštivte. Zdarma dostanete úsměv :-) 

http://www.kouzlousmevu.cz/
        
     

Kněží hora
Žreci na kostele
Záhadný kámen
Pranýř
Řeka Otava
Jakubova studánka
Studánka
Pohled od hory
Loučení s místem
Poutníci světla

designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart