Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Vnitřní muž

Víte, často dnes na ezoterických akcích (s velkou převahou ženských účastníků) slýchám, jací jsou ti muži egoističtí samci a jak neustále nejen ignorují, ale někdy i s radostí šlapou po ženském principu a nakonec i po ženách jako takových. Oni nejen že nepracují na rozvoji své vnitřní ženy a tím i na harmonizaci sebe sama, oni dokonce nepracují na ničem! Maskulinní testosteronoví opičáci! Fuj!

Hodně seminářů, rad a doporučení je věnováno tomu, aby si muži v sobě rozvinuli a znovu-objevili ženský princip, který vyváží jejich dominantní mužský princip a při troše dobré vůle, by se z muže mohl stát i trochu snesitelný tvor.

Ano, souhlasím, ale jak s čím. Muži by měli objevovat a hýčkat svoji vnitřní ženu a snažit se ji dát do harmonické rovnováhy tak, aby smysluplně využívali oba principy a svět nešel tudy, kudy kráčí. I já jsem se tomuto opakovaně věnoval, aby bylo kýženého cíle dosáhnuto.

Byl jsem u jednoho vykladače, a ten mě vyrazil dech otázkou: „A jaký máte vztah ke svému vnitřnímu muži?"
Vykulil jsem na něj oči, on pochopil a otázku znova opakoval. Opět vykulené oči a on to vzdal. I obdržel jsem přednášku o tom , že muž má vnitřního muže a žena vnitřní ženu, a oba u toho kterého sídlí mezi pupkem a pohlavními orgány. Čuměl jsem jak vyvoraná myš. Zcela logicky mně tedy vysvětlil, že muži se nyní dle požadavků současných „duchovních osobností" věnují pouze a jenom vnitřní ženě, aby k spokojenosti těchto guruů vyrovnali ten brutální rozdíl. Při tom bohužel vůbec nevědí o tom, že by se měli věnovat i vnitřnímu muži. Teprve potom, mohou zvládnout i vnitřní ženu. I dal rady jak pracovat s vnitřním mužem.

Shodou náhod jsem četl od mého kamaráda na jeho webu o tom, že viděl sošku muže a ten měl vrostlou od kolen po ramena ženu. I hned ho trklo, že se málo věnuje a medituje na svojí vnitřní ženu. A že toto musí napravit, aby došlo ke kýžené harmonizaci polarit. Jenže já už měl pár soustředění na vnitřního muže za sebou a začal jsem tušit mlhu stínů.

Měl jsem pocit, že vím, co vše mohou meditace přinést. Ale to, co jsem prožíval (a prožívám) s vnitřním mužem, je něco nového. To jsou pocity, poznatky, vjemy, stavy, to je prostě něco úplně jiného než znám. Bytostně cítím, jak se dotýkám sebe samého. Nejvíce se to týká pohledu na sebe sama, jak si vykládám svoji roli v životě. Jedná se i o jiné vedení, jak se na nějakou věc dívat. Najednou ji vidím z úplně jiného úhlu. A v tu chvíli víte. Prostě se mně ukazují věci, o kterých jsem do té doby neměl ani ponětí a když jsem se pak nad nimi zamýšlel, tak byly velmi jednoduché, logické a tudíž zcela funkční. A já je při tom tak složitě a krkolomně hledal!

 Ale zpět k výše zmíněné sošce. Dokážu si představit, že to, co kamarád viděl, je znázornění vnitřního muže, který v sobě nese vnitřní ženu. Jak to vím? Zažil jsem to. Nejdříve jako muž musím mít v sobě silného vnitřního muže. On je ten, o kterého se opírám, ke komu utíkám, kdo mě posiluje a kdo mě tak trochu dělá tím, kým jsem. Jak on je silný a jaký prostor mu dám, tak jsem sám silným a chápu sám sebe. Prostě, řečeno zdravým selským rozumem - stojím pevnýma nohama na zemi a mám oči otevřené. A tady do toho vstupuje moje vnitřní žena. Ona je tou intuicí, rádkyní, moudrou ženou, ukazující směr a cíl kudy a kam se vydat. A nyní je na mém vnitřním muži, aby své partnerce - vnitřní ženě - naslouchal a šel směrem, cestou, kterou mu ona ukazuje. A to je princip spolupráce mezi mužem a ženou. A platí to principielně uvnitř i vně. Nepochopení tohoto principu neustále vede k masakrům v obou táborech.

 Víte, nechci tady chránit muže a zastávat se jich, chci poukázat na princip. Na princip, který by měl být nejdříve pochopen, pak zpracován a následně začleněn do našich životů. Každá lidská bytost má oba vnitřní principy - muže i ženu. U každého z nás převažuje ten nebo ten a také se dle toho chováme, jednáme, rozhodujeme a žijeme. Na některých lidech je to dokonce dobře vidět, kdo zrovna u něj převažuje.

To, co jsem psal o vnitřním muži, platí jako přes kopírák pro ženy a pro jejich vnitřní ženy. A tedy soulad vnitřních principů je jedinou cestou k nalezení souladu i mezi muži a ženami. Znovu řečeno - nejde o kompromis, vymezení hranic a vyvážení sil. Jde o soulad a spojení. Konflikt pak mizí.

Pravidelně jsem vídal svoji vnitřní ženu, jak leží v květu růže a je sama. A já to vždy vnímal, že je sama a nechápal jsem, proč to mám vědět, a na koho čeká, když já jsem přece tady. Nyní již vím, na koho. Dokonce jsem se dostal ve svých úvahách tak daleko, jestli onen hieros gamos - posvátný sňatek - není pouze zástupné označení pro sjednocení vnitřního muže a ženy v každém z nás.

Je velmi zajímavé sledovat práci s mým vnitřním mužem. Hlavně to, jaké pocity, stavy a hlavně poznání a následné uvědomění mně to přináší. Troufnu si říci, že kdyby většina šla touto - nyní pro mne už zcela základní cestou - vztahy nejen k sobě, ale i k partnerům a všem lidem, by vypadaly úplně jinak. Však oni kdysi dávno v mlhách historie moc dobře věděli, proč musí celý kmen projít labyrintem.

Libor Domas

Text je doplněn automatickými kresbami Jany Sikorové, zobrazujícími tři stavy - harmonii vnitřního muže a vnitřní ženy, a převahu jedné ze složek. Jde o ukázku, jak automatické kresby mohou pomáhat při diagnostice.  

 

designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart