Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

"Já ho chci! Prostě ho chci a já ho dostanu!"

Tak toto jsou slova Barbary ze seriálu "Vezmi si mě". Moloch medií už tenhle seriál dávno převálcoval novými, ale připomeňme si jej. To byl ten, jak si milionář Michal vybíral mezi půvabnými dívkami tu pravou květinku. Ze začátku jsem měl k seriálu odpor, ale pro klid v rodině jsem ho vytrpěl. No a pak to začalo. Začalo mě to bavit. Chování. Chování lvic ve zlaté kleci. Jich bylo mnoho, lev jenom jeden. Každá z nich používala svých „zaručených" zbraní. Každá z nich používala svého umu a šarmu k získání lva. Jak postupem času řady lvic řídly, celý proces výběru gradoval a lvice čím dál víc vytahovaly drápky. Zbylo jich jen pár. Myslím si, že národ přál Michalovi Libušku, ale byla tam Barbara (někomu přes rameno jsem v bulváru četl dokonce mrcha Barbara) a ta při jednom rozhovoru prohlásila: „ Já ho chci! Já ho dostanu. Tečka." A svoje vyjádření podpořila gestem ruky, že jako fakt jo. No smál jsem se tomu. Říkal jsem si, jo holka, to není tak jednoduché, jsi s ním na kordy a tohle prohlásíš. No, nakonec ho fakt dostala! To zase dostalo mě. 

Co mě ale nejvíce zaujalo, bylo to, když ji po tom promítali, jak se chovala v různých situacích. Koukala na to a sama nevěřila. To že jsem já? Takhle jsem se zachovala? Ne, to není možné!

Viděla sama sebe jinýma očima. Viděla se s odstupem, který nikdy neměla. Viděla chyby a negativa, které dělala a nyní by se jich ráda vyvarovala. Vzala si to k srdci a u oltáře pak řekla ne, provedeme odklad jeden rok. No, to jsem čuměl.

Vím, byla to reality šou a kdovíjak to bylo ve skutečnosti... ale vedlo mě to k obecnějšímu zamyšlení. Jak je možné, že někomu něco vychází a jinému ne? Máte to tady - "já chci". Já to chci a tečka! Ano, jedná se zde o lidské chtění a ovlivnění příští reality. Lidé, kteří něco chtějí a neohlížejí se na druhé. Vše podřídí pouze tomu jedinému - svému chtění. Obvykle, k velkému údivu okolí, to také dostanou. Většinou se jedná o lidi jdoucí přes mrtvoly, aby dosáhli svého. Jak je toto možné? Velmi jednoduše - vesmírné vnímání absolutna. Vesmír nám totiž dopřeje toho, co chceme nejvíce a vše tomu podřídíme. Jo, tak ty to chceš? A jsi si jistý, že to chceš! Cítíš se připraven pro toto přání!? Jsi přesvědčený, že to je to nejlepší pro tebe? Jo? No tak tady to máš! A šup s čertem na hrb. Cíl totiž nesvětí prostředky a ušpiněný cíl špiní i svého majitele.

Je to o tom, že princip "já chci" je jenom jeden - ať máte dobré či špatné přání nebo touhu, tak je vždy velmi reálná šance na její splnění. Dostaneme tu možnost naplnění, no a zbytek je nás, jak se s tím popereme. Vždyť jsme to chtěli, tak tady to máme. Chce to pouze pevnou víru a přesvědčení, že se naše "já chci" vyplní. "Já chci" je silný motor, ale kam nás táhne, to je jiná otázka. Musíme být plně přesvědčeni, že to skutečně potřebujeme, a že nám splnění našeho "já chci" správné a v daném okamžiku nám pomůže, nikoliv uškodí. Ale kdo toto ví?

Libor Domas
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart