Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Vrba Zapomenutá

• Únětice u Prahy •

Roztoky u Prahy, Velké Přílepy, Únětice, Tursko, Kozí hřbety. Místa významných a unikátních nálezů tzv. únětické kultury, datované do 1. poloviny 2. tisíciletí před n. l. Ve starší době bronzové byla tato kultura rozšířená nejen na velkém území Čech a Moravy, ale i v částech Německa, Polska, Slovenska a Rumunska. V rámci lidstva přináší nové civilizační procesy, řadu nových jevů a technických vynálezů. Společnost se začíná rozrůzňovat, zintenzivňuje se obchod s okolními oblastmi (jantar, zlato), dochází k rozsáhlému zpracovávání mědi a bronzu. Rozšiřuje se osídlení v rámci Čech, lidé zakládají osady s několika desítkami obyvatel. Žijí v úctě a harmonii s přírodou a krajinou. Zapomenuté časy? Uvidíme. Vydejme se tedy nyní na cestu za naší vrbou...  

Na soutoku Únětického a Horoměřického potoka, v Tichém údolí jí pak můžeme obdivovat v celé její kráse. Dostala název „Vrba Zapomenutá", ale díky aktivitě Městské části Praha - Suchdol tomu již tak dnes není. Lidé si vzpomněli, začali se o tento významný strom i jeho okolí starat. Začíná to být znát a to je dobře. Zdejší vrba bílá (Salix Alba) patří se svým obvodem kmene 787cm a výškou 13 m k největším jedincům svého druhu u nás a je opravdu mohutná. Stářím je odhadovaná na 120 let, což není mnoho. Díky tomu má však brilantní paměť a i trochu jiný zdroj informací, než převážná většina z nás „moudrých" lidí. Může tak být velkou studnicí vědění a znalostí nejen starých časů, pro každé otevřené srdce, které se zde u „Zapomenuté" v tichosti zastaví.  

Vrba byla od pradávna symbolem harmonie a rezonance, spojována s Lunou a ženským prvkem. Kněžky ve vrbových hájích věštily, vyslovovaly prorocké vize, léčily, provozovaly bílou magii, hudbu a poezii. Sumerská bohyně lásky, podsvětí a Luny Bélit-illi přebývala ve vrbách u pramenů a studánek.  Řecká kouzelnice Kirké střežila vrbový háj a o Héře báje hovoří, že se narodila pod vrbovým stromem na ostrově Samos. Staří kněží v Jeruzalémě vrbu nazývali, pro její spojení s vodou „stromem Jehovovým". V Číně reprezentuje Lunu, JIN, půvab a ženství. Byla rovněž zasvěcena básníkům a devíti Múzám. Stará irská pověst pak hovoří o keltské tradici bardů, kdy posláním hudebníka - vypravěče je předávání a udržování pradávných mýtů a legend lidem, udržování živého vědomí o jejich předcích a říších duchů a nadpřirozených bytostí. Stejně jako druidové i bardi procházeli tvrdým výcvikem v mnoha disciplínách všech vědních i duchovních oborů. Jejich posvátným předmětem byla harfa, na jejíž výrobu poskytla dřevo vrba. Nástroj, který v rukách zasvěceného vyvolával v lidech sounáležitost, úctu a vděčnost k veškerému životu.  

Výtažek z vrbové kůry se používá k léčbě bolestí pohybového aparátu, působí protizánětlivě a při horečnatých onemocnění. Však zvířata ve volné přírodě moc dobře vědí, kde mají hledat aspirin. Účinná složka tohoto léku (kyselina salicylová) byla poprvé objevena v salicinu ve vrbové kůře. V esenciální léčbě má pak vrba bílá duchovně očistný účinek a zvyšuje vědomí našeho hlubšího já.

Tu Únětickou "znovu objevenou" vrbu na mapách nenajdete. Stojí na silném zemském místě (okolí obnoveno v říjnu 2014) u soutoku dvou potoků, na močálových usazeninách, obklopená buližníkovými skalami. Symbolicky kouká na sever (zemi) a je otevřená k západu (vodě). Východním směrem, na nedaleké Alšově vyhlídce přináší svá poselství vítr, jižní strana potřebuje posilovat, ale to je již na nás všech lidech. Z vděčnosti a úcty, pro tento strom, toto místo, tuto Zemi.                                

S láskou

Petr a Vlaďka

V Úněticích u Prahy
Vrba Zapomenutá
Setkání
Komunikace
I Fleš byl účasten
Napojení
Na vodu i na zemi
Alšova vyhlídka
Vodní křižovatka
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart