Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Kotýz  

• Otevřené brány a mosty •

Berounsko, Český kras, Tetín, Koněprusy, Zlatý kůň, Koda, Měňanská vyvěračka, Skřipel, Plešivec a mnoho jiných a dalších. Důležitá místa s otevřenou náručí Země, vstřícností Vesmíru i moudrostí a věděním. I z těchto důvodů je Berounsko místem nejstaršího osídlení našimi předky. Živá krajina i hornina, léčivá a zdravá voda, místa přinášející energie i informace zdola i shora. Stačí mnohdy jen skrze srdce obě polarity propojovat a jen tak v tichu zde být. Podívejme se na jednu takovou oblast.  

Národní přírodní památka Kotýz, pradávné útočiště s posvátnými místy lidí i přírody. Oblast o rozloze 31ha a nadmořské výšky od 380 - 430 m. n. m., s ojedinělými krasovými jevy a stepní vegetací. Jméno Kotýz je jistě prastarého původu, může pocházet od jména keltské bohyně Kotyz. Vstup volíme od severu, od samoty zvané Havlíčkův mlýn, která je součástí obce Tmaň nedaleko Koněprus. Na pravém břehu Suchomastského potoka zde z lesní stráně u paty vrchu Kotýz vyvěrá pramen s výbornou vodou. Pramen je dosti známý i využívaný lidmi z celého okolí. Říká se mu pramen Havlíčkův mlýn, Zázračný, nebo Modrý pramen. Díky sladkovodnímu vápenci zde můžeme pozorovat travertinové (pěnovcové) úkazy a projevy. Po očistě a seznámení se s vodou z hlubin vrchu Kotýz a získání patřičných povolení pokračujeme k dalším dnešním cílům. Nedaleko odtud celé údolí kříží výrazná tektonická porucha, tzv. Očkovský přesmyk, který je moc dobře znám všem geologům a speleologům.

Aksamitova brána

Vydáváme se na jih do strmého kopce po žluté značce na západní okraj NNP Kotýz k Aksamitově bráně, přenádhernému přírodnímu útvaru, největší skalní bráně Českého krasu. Jedná se o vstupní portál do bývalé jeskyně, jejíž strop se v 19. století propadl. Místo má své početné strážce a ochránce. U vstupní brány je dobré požádat vesmírné síly. A u stromu, který roste v místě bývalého dómu, žádáme zase zemské síly o povolení přejít na druhý břeh, kde je pak propojovací místo pro společnou práci mužů i žen. To platilo v dávné minulosti a platí stejně i dnes. Ač Aksamitova brána působí rozervaným romantickým exteriérem, jde vesměs o hedvábně sametové místo, odkud se nám ani Flešovi odejít moc nechtělo. A buďte prosím na místě opatrní, pád do hlubin propasti zde může být nenávratný. Původní jeskyně, jež byla využívána již v paleolitu, dnes Aks(x)amitova brána, nese své jméno po lékaři a archeologovi Janu Axamitovi, který zde na konci 19. století a začátku 20. století prováděl své výzkumy. Mimo jiné tento pán na základě svých poznatků z Kazína zavedl pojem řivnáčské kultury.

Pokračujeme dále v cestě 40m nad údolím potoka, nad strmými skalními stěnami vápencového ostrohu, až na vrcholovou plošinu, kde leželo i pravěké hradiště. Místo bylo trvale i opakovaně osídlováno již od paleolitu více než před 12 tisíci lety, hradiště zde bylo už v v době halštatské, bronzové, železné i v raném středověku od cca 1 000 let př. n. l. do 9 - 10 stol. Na jižním svahu pak nejdeme další dílo přírody.

 Jelínkův most

Jelínkův most (brána) je další krasový útvar, hluboká skalní rozsedlina, vysoká asi 9m, jejíž okraje se nahoře dotýkají a tvoří takový gotický oblouk, most, či bránu. Šířka mezi skalními stěnami je asi 1m. Z pohledu do krajiny levá polovina skaliska nese silné ženské energie a pravá zas mužské, propojovat můžete nahoře i dole a platí zde veškerá upozornění jako u Aksamitové brány. I Břetislav Jelínek byl archeolog, provádějící zde výzkumy a vykopávky. Někdejší ředitel Pražského městského muzea, který asi nejpodrobněji prozkoumal hradiště na Plešivci. Jako jeden z prvních r. 1878 prováděl regulérní výzkum u Skřipele, ojedinělý svého druhu ve Střední Evropě. Sestoupíte-li do lůna rozsedliny, spatříte žíly bílých krystalů i větší solitérní jedince. V kombinaci s vápencem (živou horninou) vám můžou dát zvláštní informace. O vás samotných i vašich blízkých.

Děravá jeskyně

Posledním zastavením na dnešním putování je u nedaleké jeskyně, se jménem Děravá, ze které pochází nález destičky s rytinou kozorožce datované do období magdalénienu, stářím více než 12 tisíc let př. n. l. Magdalénien, archeologická kultura, poslední velká civilizace starší doby kamenné v období 17 až 11 tisíc let př. n. l. A tak do třetice si můžeme vyzkoušet vzájemnou výměnu energií, schopnost spojovat, zacelovat a vzájemně se obohacovat. S matkou, otcem, sám se sebou i svým okolím napříč všemi časy. S radostí a hravostí, s úsměvem a zahřátým srdcem. 

Z jihovýchodní strany se do skalisek Kotýzu a Zlatého Koně zakousl velkolom Čertovy schody, ale i tak zde pro nás ještě mnohé zůstalo.

Ať se daří.

Petr a Vlaďka                              

Aksamitova brána
Pramen Havlíčkův mlýn
Aksamitova brána - otevřená
Její strážci a ochránci
Na druhém břehu
Výhled z hradiště Kotýz
Jelínkův most (brána)
 Propojení
Struktura horniny I.
Struktura horniny II.
Děravá jeskyně
Loučení
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart