Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Prameny Kladska

Pojďme pokračovat v objevování Kladska, které jsme započali minule návštěvou lázní Landek a pramene Saletta v Rychlebských horách. Navštívíme další z řady minerálních pramenů Kladska, které jsou důkazem štědrosti a vstřícnosti zdejší přírody. Jejich složení a geologický původ prozrazuje jejich propojení s prameny kolem Náchoda a Hronova. I to je malým důkazem o příslušnosti Kladska k českému geologickému i geomantickému celku.

Už víme, že údolí Kladska je spojené s Broumovskem do jednoho celku, natruc lidské hranici, která území i lidi rozděluje. Veliké údolí Kladska je tvořeno sníženinou mezi Orlickými horami a Broumovskými stěnami na jedné straně a pásem hor Sovích a Rychlebských na straně druhé. Hory tedy oddělují Kladsko stejně od Čech jako od Polska a dávají mu jistou celistvost, svébytnost a samostatnost. Na vzniku a celistvosti Kladska se podílí i řeky Nisa a Stěnava, které ho odvodňují a připojují ho tak k povodí Odry a tedy k Polsku. Milovníci historie mě teď v duchu opravují, protože území od středověku patřilo vždy slezským knížectvím, která byla na Polsku nezávislá, měla svůj slezský jazyk a svou státní příslušnost v průběhu věků často měnila, ztrácela a získávala podle hrátek okolních mocností. Dnes území patří k Polsku a vzhledem k původní germanizaci a později popolšťování se slezský jazyk i kultura odtud téměř ztratila. Jak známo, Kladsko přešlo zpod nadvlády Rakouska Uherska pod Prusko v prusko-rakouských válkách. Polský nárok na něj vznikl až po poslední válce.

Historie zkrátka v tomto neklidném koutě země byla komplikovaná, a hodnotit dnešní stav z pozice jakýchkoliv nároků je účelové. Pokud tedy dnes hovoříme o příslušnosti Kladska k Čechám, není to snaha o revizi historického vývoje a současného stavu. Spíš jde o prosté vnímání celistvosti zemského celku, ať už ho obývá kdokoliv.

Dnes se podíváme do jednoho příčného údolí, které vzniklo mezi Orlickými horami na jihu a Stolovými horami na severu, a které tvoří přirozený propojovací koridor mezi Náchodem a Kladskem, a tedy i mezi Českem a Polskem. Po levé straně (ve Stolových horách) se rozkládá i známý národní park "Park Narodowy Gór Stolowych". Zdejší pískovcové skály a skalní města jsou pro turisty podobným lákadlem jako v Čechách Adršpach či Teplické skalní město. Bezesporu, místa jako Szczeliniec (Hejšovina) nebo Blȩdne Skaly (Bludné skály na Boru) jsou přírodními skvosty a jejich návštěva je povinností každého turisty. My si je ale dnes odpustíme a zůstaneme pěkně dole při zemi, přesně řečeno při vodě. Navštívíme minerální prameny v okolí lázní Kudowa a Duszniki. Zmíněné údolí, táhnoucí se od Náchoda k východu, vzniklo na geologickém hlubinném zlomu napříč hradbou Orlických hor. Tento zlom je i příčinou, proč tady nalezneme také silně mineralizované prameny sycené oxidem uhličitým. S trochou nadsázky by se dalo říci, že údolí je i dávným a dnes již nefunkčním pokusem vodního živlu připojit Kladsko k povodí Labe. Dešťová voda padající na území Kladska se ale nakonec rozhodla jinak a v podobě řeky Nisy si našla cestu průrvou u Barda směrem do Polska k Odře. Údolí mezi Náchodem a městem Klodskem je tedy klasickým průsmykem, který z jedné strany odvodňuje malý potok Klikawa a z kladské strany pak říčka Bystrzyca Dusznicka. Údolí odjakživa sloužilo jako tranzitní koridor a i dnes jím probíhá hlavní silnice č.8 z Náchoda do Klodzka. Prameny, údolí i silnice tedy sledují dávný geologický zlom, a není proto náhodou, že všechny prameniště a lázně jsou seřazeny podél této cesty. Cestou z Náchoda mineme ještě na našem území v Bělovsi pramen proslulé arsenové minerálky Idy, kde jsme se na svých toulkách za prameny už jednou zastavil i. Prakticky hned po přejezdu státní hranice nás po levé straně vítá osídlení lázní Kudowa zdroj. Dále podél hlavní silnice na Klodzko nalezneme už za přejezdem sedla průsmyku na kladské straně i další lázně Duszniki-Zdroj a Polanica-zdroj.

Lázně Chudoba

Kudowa zdrój se česky jmenuje Chudoba, ale navzdory jménu jsou to největší, nejstarší a nejctihodnější ze všech zdejších lázní. Chudoba bylo původní české jméno horského osídlení, kde asi život skutečně lehký nebyl. Polské jméno vzniklo pozdějším zkomolením, jeden čas existovalo i v podobě Kudoba. Chudobu zdejších obyvatel zjevně zahnal objev minerálních pramenů a jejich lázeňského využití. Lázeňská tradice se táhne už od 17. století a Kudowa patřívala k nejproslulejším středoevropským lázním. Lázeňský areál nalezneme doslova pár set metrů od české hranice v Malé Čermné. Park se táhne od centra města k severozápadu a končí opravdu téměř na hranici. Přechod v Malé Čermné ale slouží pouze místním a pěším, autem se do lázní musí jet přes Náchod. Ale ani tahle cesta není příliš dlouhá.

Prameny v Kudowa - Zdrój a také Bělovsi a Hronově patří do jedné pramenné oblasti a nabízí i podobnou minerální vodu sycenou oxidem uhličitým. Ovšem, napít se v Polsku minerálky není jen tak. Podobně jako je tomu třeba v Německu, i v polských lázních se rozmáhá neblahý zvyk zpoplatnit pití minerální vody. Vždycky si přitom vzpomenu na Trautemberka. Chápu, že vrty i údržba prameníků něco stojí, ale trocha velkorysosti by neškodila. Turistický ruch přece přináší prospěch všem místním. Voda je hlavní "atrakcí", která sem láká tisíce zájemců, turistů, pacientů i hostů. A všechny ostatní poplatky - parkovné, vzdušné, vstupné, lázeňské vyšší ceny, obchod se suvenýry a dárky, by snad mohly sanovat to základní, co sem lidi táhne. Platit za vodu mi připadá stejně hloupé, jako si kupovat tu balenou v PET lahvích ve stánku na dohled od prameniště minerálky. Dar matky Země, původně určený ku prospěchu nám všem, se stává majetkem těch, kteří drží klíče od pramenného pavilonu. V hlavním lázeňském pavilonu - kolonádě, kterému se tady v Polsku říká "pijalna wod mineralnych", můžeme tedy za poplatek pít ze dvou pramenů, nazvaných Marchlewski a Sniadecki. Pokud potřebujete naleštěný mramor a nerez, a dokonalou čistotu, vítejte a plaťte. Obě vody se nabízejí i v ohřáté variantě, což může být pro pacienty snesitelnější. Vyšší celkovou mineralizaci skoro 6 gramů v litru nabízí pramen Sniadecki. Minerální příměsi jsou obvyklé pro tento typ pramenů - sodík, vápník, hořčík, trocha železa, chloru, ale i stopy fluoru, boru a arsenu.

Nicméně, nejpozději teď musím spravedlivě zmínit i volně přístupný pramen, který nalezneme o kus dál v lázeňském parku, půjdeme-li po hlavní parkové třídě asi o tři sta metrů od kolonády. Tam je volně tekoucí pramen z vrtu K-200. Stav i hygiena u tohoto pramene je slabší než u naleštěných mramorových prameníků na kolonádě, ale i tak je jeho projev sympatičtější, přírodnější a důvěrnější. Voda teče trvale do kovových, doruda obarvených kalichů. Místo seriozní a vážné léčebné atmosféry na kolonádě zde panuje uvolnění a radost. Skoro jakoby voda chtěla ukázat, že její hlavní síla není v hydrochemii a minerálech. Zdarma se zde nabízí i velmi esoterické energie, které teprve dělají to hlavní, co každý pramen umí. Dávkování, termíny, teorie, léčiva, rovnováha a řád - to je přesně to, co dynamická voda permanentně ruší a boří. A život je takový jako voda, hledat v něm pravidla je třeba s vědomím, že neexistuje pravidlo, které by nebylo třeba někdy porušit. Pokud se vám u tohoto pramene budou roztahovat koutky úst do úsměvu a v mysli začnou zrát náznaky revolty a rošťáctví, vězte, že jste poznali hlavní účinek zdejšího daru. 

Žródełko Marii

Polština pro nás může být někdy úsměvná (což platí i o češtině pro Poláky). Žródełko Marii je tedy v překladu Studánka panny Marie, ale i tak je to docela "žrádýlko". Moc pěkné a duchovností prosáklé místo. Kapličku s pramenem zázračné vody nalezneme nedaleko lázní Kudowa. Jen je potřeba z hlavní náchodské silnice namísto odbočení doleva do lázní odbočit (o něco dříve) doprava, směrem na Brzozowie a Českou Čermnou. Na místo vede i turistické modrá značka, a tak se z lázní k místu snadno dostanou i pěší poutníci. Voda lesního pramene není minerální, ale co jí třeba chybí v chemických příměsích, to hravě dohání svou esoterní podstatou a čistotou. I tady zcela jasně funguje neobyčejný přírodní proces tvorby obyčejného "zázraku". Ticho rušené jen větrem a crkotem vody, slunce nakukující zpoza stromů, vůně jehličí a klid. Ruch lázní sem neproniká a tak jen těžko budete hledat lepší místo pro meditaci a dohonění vlastních myšlenek a stínů. Téměř stoprocentní spojení zázračných pramenů s křesťanstvím a zejména s pannou Marií či svatou Annou může být pro ateisty a jinověrce iritující a překážející. Kapličky, kříže, bohoslužby, milodary, květinová výzdoba, tak trochu hřbitovní atmosféra i aktivní církevní život v katolických poutních místech je zejména v Polsku velice vidět. Přírodní podstata místa je jakoby upozaďována vlivem dominantní víry. Bezvěrci při návštěvě svatostánků i poutních míst mohou cítit odstup a snad i lidsky pochopitelnou, ač nesmyslnou a nesprávnou snahu o přivlastnění místa a vyloučení nekatolíků. Takovým pocitům je ovšem třeba se sebevědomě bránit a nepodlehnout jim. Pokud je vaše přijetí místa celistvé a harmonické, pak vás takové lidské malichernosti nemůžou rozházet. Podpora a dohled libovolné duchovní bytosti je totiž vždy nevybíravý, nevtíravý, nenucený a mateřský pro všechny děti, ať už věří čemukoliv.

Duszniki Zdrój

Další lázně, které najdeme při cestě mezi Náchodem a Klodzkem, jsou Duszniki. Lázeňský areál leží v údolí říčky Bystřice, a dostaneme se do něj, pokud z hlavní silnice odbočíme vpravo u historické papírny. Mimochodem, zdejší papírna je obdobou té naší ve Velkých Losinách, i zde je muzeum papírnictví a vyrábí se zde ruční papír. Naším cílem ale jsou minerální prameny, které nalezneme asi o půl kilometru dále. Kvalita i složení zdejších minerálek je podobná jako v předchozích lázních Kudowa. I tady nalezneme silně mineralizované uhličité vody. Opět s příměsemi arzénu, baria, lithia a radonu. Tedy opět hluboce bazální a vzácná voda na léčení psychosomatických příčin všech nemocí. A i tady je pití vody z hlavních pramenů zpoplatněno. Nicméně v lázeňském parku stále tečou i dva volně přístupné prameny - Jacek a Agáta. Oba zdroje jsou uměle navrtané a svým stavem už poněkud za zenitem, ale voda je stále skvělá. Opět kontrastuje úzkostlivá hygiena a lesk placených pramenů se vzhledem těch volně přístupných. Zejména Jacek je dost zanedbaný a nabírat vodu nad blátem v louži se lidem asi moc nechce. Zdá se být až úsměvné, jak kvalitu přírodní vody posuzujeme podle vnějších projevů. Křoví, kopřivy a odpadky v okolí pramene v našich očích degradují i vodu, která pramení v hlubinách a se vzhledem povrchu nemá nic společného. Pramen Agáta se nalézá poblíž odstavného parkoviště před samotným lázeňským areálem, a je tedy vhodný pro odběr vody do větších nádob. Samotné lázničky jsou sympaticky útulné, parčík má atmosféru větší zahrady. Uprostřed nalezneme hudební pavilon, kde se každoročně v srpnu pořádá mezinárodní festival a slavnost Fryderyka Chopina, na kterého jsou Poláci patřičně hrdí. Slavný "básník klavíru" tady v lázních kdysi pobýval a koncertoval.

Všechny lázně budují svou léčivou energii na klidu a pohodě, a v neposlední řadě i na odstranění stresů a shonu, tady na jisté "nudě" a působení esoterních energií vody. Pacienti mají být soustředěni na sebe a na procedury, a hlavně by měli přemýšlet. Nechat své tělo, aby samo spravilo to, co se pokazilo. A nechat ducha, aby posunul naše vnímání a vědomí. Balneologie a hydroterapie jsou vždy do jisté míry tajuplné a nejisté a celistvé, nefungují silou prášků. Ale pokud pochopíme a hlavně procítíme a prožijeme jejich nabízenou pomoc, pak určitě zaberou už natrvalo.

Jiří Škaloud
Regena 07-08 - 2016
Kudowa Zdroj
Hlavní pramen
Kudowa zdroj,  pramen v parku
Kudowa zdroj,  pramen v parku
Kudowa zdroj,  pramen v parku
Kudowa zdroj,  pramen v parku
Žrodelko Marii
Žrodelko Marii
Žrodelko Marii
Žrodelko Marii
Dušniky zdroj
Dušniky zdroj - pijalnia
Hlavní pramen
Teplá i studená...
Tak na zdraví
Chopinuv dvůr
Dušniky zdroj pramen Jacek
Dušniky zdroj pramen Jacek
Dušniky zdroj pramen Agáta
Dušniky zdroj pramen Agáta
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart