Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Šalebně vějí větry šalvějí

Konečně nadešel ten tajuplný, magický čtvrtek! I když se jedná o běžný pracovní den, pro mě je tajuplný a magický, neboť jsem přijala pozvání  na meditaci k velkému šamanovi. Říká se mu "Ten, který léčí, který je v souladu se sebou a s přírodou, který si se zvířaty a stromy povídá, rostlinám a  bylinkám rozumí". Což je poněkud dlouhé jméno, a tak mu říkám Čaroděj...

Ještě před vstupem do oratoře cítím vůni. Vstupuji do dveří, se širokým úsměvem a velkým pérem ve vlasech mne vítá Čaroděj, zdravíme se pohledy. Aniž bychom cokoliv řekli, intuitivně zůstávám stát. Čaroděj bere do ruky svazek stočené šalvěje a se vší vážností pomocí kouře provádí očistu mého těla. Ptám se, zda se jedná o šalvěj bílou. On jen přikývne.  Jak jinak, vždyť  šalvěj bílá (Salvia apiana), zvaná též bílý mudrc, je  doposud používána k rituálním účelům. Jejím domovem je západní pobřeží  Severní Ameriky a indiány je považována za nejposvátnější bylinu. Je zejména ceněná pro své očistné účinky, při rituálech pomáhá změnit vnímání, dává odvahu „vidět" pravdu takovou, jaká je, posiluje čakru třetího oka, otvírá duši novým možnostem a zkušenostem. Zamýšlím se nad jejími širokými účinky, když v tom Čaroděj pokyne, že očista je hotová.

Sedám mezi přítomné, zavírám oči, vnímám vůní kouře, jenž se line místností. Užívám si příjemné vůně, uvolňuji se a zklidňuji. Ale rozum se zase hlásí jako šprt ve škole s vědomostmi o šalvěji: Již samotný název vyjadřuje její ocenění, které  je odvozeno z latinského slova „salvare", což znamená spasit, vyléčit. Bylo zaznamenáno, že v rodu Salvia existuje 800 až 1100 druhů! Na otázku, proč vzniklo tolik druhů, dává odpověď jeden starý bylinář: „Když musela svatá Matka boží s Jezulátkem utéci před Herodesem, prosila všechny květiny na poli o pomoc, ale žádná  jí neposkytla přístřeší. Tu se sklonila k šalvěji a u ní našla útočiště. Pod jejími hustými listy našla bezpečný úkryt i s dítětem před Herodesovým vojskem. Vojáci prošli okolo a nezpozorovali je. Jen co přečkala nebezpečí, vyšla Matka boží z úkrytu a mile řekla šalvěji: „Od nynějška až navěky budeš u lidí nejoblíbenější květinou. Dávám ti moc vyléčit lidem všechny nemoci, ochraňuj je před smrtí tak, jako jsi i mne zachránila." Od těch časů se mnoho druhů šalvějí používá jako léčivky, nebo jako okrasné květiny, a některé se využívají pro jejich okrasné a aromatické listy.

Rozum trochu mudruje nad tím, jakže se Marie s robátkem vešla pod šalvěj, ale meditace pokračuje a vůně šalvěje mi pomáhá zasnít se ještě víc. Přenáší mne na místa jejího výskytu nejen na západní pobřeží Severní Ameriky, ale i do horských oblastí Střední Ameriky, Malé Asie a Středomoří, odkud se pak šířila i do střední Evropy. Zrovna se účastním očistného rituálu u kmene Mazatéků, kde se jen dozvídám, že šalvěj je bylinou vizionářů a nositelkou inspirací, když v tom už z povzdálí slyším Čaroděje, jak říká, vracíme se zpět, pro teď a tady.
Ale kdeže vracíme! Ještě je moc brzo! Vždyť zrovna sedím u Mayů, kde právě prožívám druhý den  třídenní rituálu zvaného propojování s přírodou, neboli matkou Zemí, a to za pomoci přímého prožitku podpořeného extraktem z šalvěje. Zde přítomný stařešina, náčelník posvátných rituálů, usedá ke mně. Slyším, jak hovoří s duchem šalvěje a oba společně  pro mne připravují „dávku" tak, aby mne přivedla k nejhlubšímu zážitku propojení se s magickou dimenzí přírody. Šaman s duchem šalvěje mne zkoumají a váží, připravený extrakt mne má přivést na okraj mých fyzických, emočních či  mentálních možností! Ale za uzounkou hranicí jsou nevratné škody působením halucinogenů - poškození jater, ledvin, silné podráždění žaludku a střev, zvracení, a nedej bože i ztráta vědomí končící smrtí! S velkým respektem komunikaci přihlížím. Náhle držím misku v ruce, s pokynem, nepij to najednou, ale po doušcích. Prvně poslechu, udělám malý lok. Nápoj chutná hořce. Cítím se příjemně, v mírném opojení. Dychtivě udělám další lok, ó ano, přiznávám, že trošku větší, a ještě jeden a ještě další, a miska je najednou prázdná.
Když se proberu, sedím už zase u Čaroděje na zemi. "Haló, haló... jsme tady, nespi!", slyším a nad sebou vidím káravé tváře zkušenějších Putujících. Že prý mne půl hodiny křísili. Marně jsem se jim snažila vysvětlit, jak šalebně vějí větry šalvějí.

Jana S.

Salvia
Šalvěj lékařská
Šalvěj bílá
Salvia apiana
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart