Javor (Acer)

Tato čeleď zahrnuje více než 100 druhů. Nejznámější jsou Javor babyka (A. campestre), Javor klen (A. pseudoplatanus) a Javor mléč (A. platanoides), nebo Javor cukrový (A. saccharum). Semena jsou opatřena křidélky a ve vánku vytváří mystickou podívanou. Díky širokému využití javorového stromu se jeho list stal národním znakem Kanady.  Tvrdé javorové dřevo s jemným vlnkováním a vynikající kvalitou pro přenos zvuku se používalo při výrobě stolů, nábytku do kuchyně, pádel a vesel, kol a hudebních nástrojů. Dle velšské tradice se z něj vyráběly svatební lžíce. V Anglii a Skandinávii byly nalezeny zachovalé harfy z javorového dřeva. Javor posloužil i na stavbu legendárního Trojského koně. V mýtech a legendách mnoha indiánských kmenů hraje tento strom hlavní roli a hovoří se zde o něm jako o nejdobromyslnějším stromu. Při posvátných obřadech peyote  se oltářní oheň zapaluje jen dřevem javoru. Jarní listy se přidávaly do salátů a různých pokrmů, větve pak sloužily jako krmivo pro dobytek. Stromy poskytovaly stín, rychle rostly a jejich kořenový systém zpevňoval podmáčenou zem. V bylinářství mají rovněž všechny odrůdy javoru dlouhou tradici. Prostředky z nich pak zmírňovaly podráždění očí, sloužily k hojení ran, při křečích či gynekologických obtížích, na léčbu kašle či dokonce kapavky. Čistý javorový sirup je vzácný pro svůj obsah a vyváženost cukrů s minerálními látkami jako je draslík, hořčík, mangan, vápník s vitaminy A, B2, B5, kyselinou listovou a proteiny. V magii a astrologii pak Javor symbolizuje expanzi a je spojen s planetou Jupiter. V alchymii tato planeta představuje kov cín a archanděla Zadkiela. Toho, který dle starého učení zastavil Abrahamovu ruku na hoře Móriji, když se chystal obětovat svého syna.    

Takovým andělem strážcem se zdá být i ten náš dnešní krasavec, vytvářející lokální dominantu před vstupem do Krčského zámečku. Javor mléč s obvodem kmene cca 3,5 m, výškou cca 25m a stářím cca 170 let se řadí k nejmohutnějším svého druhu v Praze. S historií zámečku má mnoho společného a mnohé pamatuje. Za své „místo" vděčí pravděpodobně vídeňskému baronovi Judr Karlovi Schlosserovi, kterému objekt v letech 1840 - 1860 patřil a který jej nechal přestavit do dnešní zámecké podoby, včetně parku a golfového hřiště.  V roce 1627 vlastnil tento hospodářský dvůr řád obutých karmelitánů, který si zde pak zřídil letní sídlo v krásném prostředí. O tom vám ale už může vyprávět platonická láska našeho milého Javora, kterou najdeme na druhé straně budovy, na travnaté ploše za zámečkem, mohutnou „platanici", kterou on tak chrání a brání. A tak asi není divu, že v energiích místa pak vychází krása - ochranný štít - čas. Obě místa pak tvoří „krásnou" protiváhu a i když byla polovina února a stromy sotva mžouraly jedním okem, návštěva byla pro obě strany přínosná. Místo je jak z jiného světa a i přes to, že se nachází mezi Krčským vlakovým nádražím a Jižní spojkou, má svého genia loci. Už se těšíme až se sem na jaře či v létě vrátíme a možná zde potkáme i právě Vás. Laskavých a vzájemných setkání a výměn energií s přírodou není nikdy dost.

Klidné jaro.

Petr a Vlaďka