Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Janov nad Nisou - Trniště 

• Léčivá studánka a poutní místo •

Na staré lesní cestě nad obcí Hraničná, vedoucí z Janova n. N. do Liberce, zde nechal na svém pozemku roku 1878 postavit jistý Josef Klamt Křížovou cestu jako poděkování za vyléčení svého zraku vodou z místní studánky. Dalším, zde vyléčeným z očních neduhů, byl pak mlynář Christian Hirschmann z nedaleké obce. Ten nechal na své náklady (z popudu faráře) studánku vyzdít a místo upravit včetně okolí. K slavnostnímu vysvěcení pak došlo v roce 1903. Místo bylo hojně navštěvováno a voda využívána jednotlivci i skupinami poutníků z širokého a dalekého okolí.  K jejich občerstvení byl pak na začátku Křížové cesty postaven jednoduchý výčep, který se časem změnil na horskou boudu. Okolnostmi II. světové války a událostmi před a po ní, vzalo místo za své. Lidé zapomněli, naštěstí ne všichni. V roce 1989 se studánka i celé místo dočkalo své „rehabilitace". V roce 1996 se sem navrátila i jejich strážkyně a opatrovnice nejen v podobě překrásného obrazu Panny Marie (malba na plechu), osazeným v kamenném výklenku, s milým pohledem i dohledem na pramen.  

Posvátné místo, kde skvělá voda sloužila i stále slouží s radostí všem, bez výčitek, bez přetvářek, beze změn za ty roky, za ta staletí. Voda je zde v jakémsi očekávání, čeká na nás, co do ní vložíme. S čím bychom rádi pomohli a co přinášíme, čím hodláme zaplatit, jak umíme vracet. Jak pracujeme sami na sobě s intuicí, odvahou a rozumem.

Energetická místa jsou zde dvě, ve vzájemné harmonii a propojení. Jak to vesmírné - duchovní, tak i to zemské - tělesné. Místní astrální bytost pak propojila oba principy, obě hole, Vodu se zemí i Zemi s vodou. Rituál to byl nečekaný, kouzelný a nádherný. Hravý, radostný, za hranicí „štěstí". Zkuste si na něj přijít sami, nebo ať Vám jsou přiložené fotky návodem.

A když jsme se v duchu zeptali místních "průvodců", proč se místo jmenuje Trniště, a zda ta naše cesta člověčí musí být opravdu jen trnitá, tak odpověď byla jasná: „...nemusí a nemá být, ale jste stále jako lidé moc paličatí a zatvrzelí"...

Tak zchladněme své hlavy a více otevřeme svá srdce. K sobě, k světu, k ostatním lidem, jako ty bezstarostné a nadějné děti.

A už jen jedno malé upozornění před cestou do Jizerských hor.  Pokud zde budete i s vašimi ratolestmi, věřte, že se jim odtud nebude vůbec chtít, ještě více, než se nechtělo nám „velkým".

Klidné, radostné a hravé léto.

Petr a Vlaďka

Stará lesní cesta
Trniště - poutní místo
Otevřená srdce vítejte
Jako živá
To je ono...
Krásné a silné místo
Voda a dětská radost
 Loučení s nadějí
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart