Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.
Imbolc na Tetíně   

* Keltský svátek - spojnice kultur a pradávných odkazů           

Imbolc (též Imbolg) je prastarým keltským svátkem. Jeho oslava začínala se západem slunce v posledním dni v prvním měsíci v roce (podle dnešního kalendáře). Slované tento den přesunuli na 2. 2., nazvali ho „Hromnice" a kupodivu církev jej tak ponechala. V tomto se i my držíme staré keltské tradice a zapálili jsme oheň v podobě svíčky 31. 1. 2010 v 16:52 na jednom ze čtyř nalezených energetických míst na Tetíně.

V tento den se západem slunce je Matka Země uctívána jako panenská bohyně, jako mladá nevěsta vracejícího se Slunce, Otce/Boha/Vesmíru. Okamžik, kdy energie Slunce vstupuje do Země, aby se zde akumulovala a na jaře vyrazila v plné síle.

Tetín je znám díky svaté Ludmile, ale také díky nádherným skalním scenériím. V okolních Tetínských skalách a v rokli existuje řada jeskyní, včetně slavné, legendami a magií opředené jeskyně „Turské maštale," která byla obydlená už v pravěku, a je významným archeologickým nalezištěm, ale dnes je bohužel z větší části odtěžená.   

Po smrti svého manžela Bořivoje, prvního doloženého českého knížete, si Ludmila vybrala za své sídlo Tetín - „Teutinum", prastaré obřadní místo zasvěcené keltskému bohu propastí, vody a hlubin Teutatesovi.

„První křesťanská kněžna" zní nápis na desce a to slovo „křesťanská"  je snad i na chvilku zarážející...ale přec. Jako by již tady a teď nacházíme spojnici mezi věděním starých Egypťanů, pohanů, Keltů, Slovanů i zasvěcených křesťanů.

Ludmila dávala přednost slovanské liturgii před latinskou, ale nezavrhovala ani schopnosti, které křesťanství zamítlo jakožto pohanské. Jako babička knížete Václava, ve kterém rozpoznala „zděděný" talent a zvýšenou „citlivost" pro vnímání jiných dimenzí světa, jej zasvěcovala do tajemství léčitelství a psychotronických schopností.

Kromě provedení keltského obřadu jsme na Tetíně našli čtyři silová místa. Tři z nich jsou zakryty sakrálními stavbami a čtvrté je hradiště, kde dle všech „indicií" stál původní „Tetin hrad". To, že Teta pravděpodobně nebylo jméno konkrétní osoby, ale jednalo se o „funkci", či o jméno převzaté z funkce, o tom snad jindy. Pak tu máme kostel sv. Ludmily a v těsné blízkosti kostel sv. Kateřiny. A přímo nad srázem k Berounce stojí i kostel sv. Jana Nepomuckého. Na tomto místě jsme spočinuli se západem slunce. Dle „všeho" se jedná o místo původního hradu sv. Ludmily.

....a jak je to se sv. Ludmilou a bohyní Isis, kam chodila Ludmila na rady ...pokračování příště:  „ Ludmila a sv. Jan pod Skalou"

Petr Brzobohatý  Innocent SurprisedSmile

Vlaďka Brzobohatá  Kiss

Údolí Berounky z Tetína.
Velké poselství může být i v malém ohni.
Tetínská rokle I.
Tetínská rokle II.
Kostely sv. Ludmily a Kateřiny
Románský vchod.
Kostel sv. Jana Nepomuckého.
Odezva z nebes.
I Slunce slaví Imbolc.
Dokonáno jest.
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart