Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Řeka  a  Ropice

• Perun a panteon slovanských bohů •

Stejně jako se egyptští bohové různě transformovali, přebírali vzájemně své funkce a úlohy, dělo se tak i v panteonu slovanských božstev. Z lokálních se stávali globální a naopak, z globálních zas lokální. Tyto přeměny a proměny pak způsobovali později zmatek ve výkladech...nebo to byl záměr? Dá se říci, že toho víme hodně o našich dávných předcích, Keltech, Germánech a mnohých mnohem starších předkřesťanských kultur. Ale skoro nic o těch časově nám nebližších, Slovanech. I když si tuto přímou rodovou linii nese v DNA jen zhruba jedna třetina našeho obyvatelstva. Jako by nejen snahou církevních a světských mocností bylo skoro vše smazáno, nezaznamenáno! Mnohdy se můžeme jen domnívat, nebo to vše nechat na našem citu a intuici. A nechat se jen vést po stopách nejasných souvislostí.

Svarožic (Radegast) - původně byl slunečním božstvem spojovaným s úrodou, později převzal i úlohy ochranné a válečné. Při této změně mu zůstala obě posvátná solární zvířata, kůň a kanec. Byl ctěný lutickým kmenem Ratarů odkud se údajně šířil jeho kult dále. Některé výklady ukazují na možnou zdrobnělinu jména jiného boha, nebo jméno může ukazovat na původ užití otcova jména stavu či funkce - Svarog. Svarožicova svatyně se původně nazývala Riedigost a až časem se bůh sám začne nazývat Riedigostem (Radegastem - Radhoštěm) a svatyně Retra. Stávala na severu Německa u Baltského moře na historickém území Meklenbursko a byla zničena roku 1068 Hallstattským biskupem. Po zániku této svatyně přebírá její roli Svantovítova svatyně na Rujáně (viz.web Tuchoměřice - Kněžívka).

Dažbog (bůh dárce) jako ruský slovanský bůh slunce bývá též ztotožňován se Svarožicem. Jiný výklad hovoří o možném dualismu slovanských bohů, kde Dažbog představuje boha „zlého" a protiváhou mu je pak Stribog, jako „dobrý" bůh. Na základě některých textů je Dažbog jako syn Svaroga někdy chápán jako totožný se Svarožicem...a teď babo raď. Jako hlavní božstvo je dnes stále uctíván na Ukrajině.

Perun (Pierun) - jako bůh hromů, blesků, ale i úrody byl pravděpodobně ctěn všemi Slovany. Analogií mu pak může být védský Indra, galský Taranis nebo severský Thór. Jeho symboly se stala hromová palice, dub či sekera. Po christianizaci Slovanů jeho kult splynul v pravoslavném prostředí s kultem proroka Elijáše. Perun je pro svoje atributy důležitým archetypem se kterým lze vnitřně pracovat na nás samých. A tak se za ním na jedno takové místo tentokrát do Beskyd vydejme.

Často říkáme že důležitější než cíl, je cesta sama. Někdy je však dobré se k cíli dostat, aby se mohl člověk porozhlédnout a vydat se k cílům dalším, aby nezůstal jen na té jedné cestě a prošlapal si všechny co půjdou i ty co jsou zdánlivě neschůdné. Takové poznání a zkušenosti nám pak nikdo nevezme, ale taky ani nedá. Obec Řeka (550 m.n.m) místo našeho startu, leží v CHKO Beskydy v okrese Frýdek Místek nedaleko od Morávky a žije zde početná polská menšina. Vesnice dostala jméno od protékající říčky Ropičanky, která se dříve nazývala Řeka. Ze ski areálu se vydáme přímo strmým svahem k prvnímu bodu cesty na vrchol Příslop (946 m.n.m.), který je se svými kosmickými energiemi prvním ochranným valem našeho dnešního cíle. Odtud pak naše cesta pokračuje k druhému bodu, kterým je vrch Velký Lipový (999 m.n.m.), druhý ochranný val, se silnými zemskými energiemi, poslední zastavení před cílem. Tím je pak samotná hora Ropice (1082 m.n.m.) s dřevěnou sochou boha Perunu na jejím vrcholu. Za naši odhodlanost, vynaložené úsilí a jasná srdce se ho pak můžeme zeptat, jak to vlastně bylo, je a bude... Zde na tomto místě se vše spojuje. Síly a energie vertikální i horizontální zde vytváří energetický vír, vortex. Ten nás pak může ledakams zavést a ledacos ukázat. I náš vlastní potenciál. Pravdy té či oné strany a moudro v jejich propojení a pochopení.

Stojí tu jako symbol vzájemné tolerance a svornosti, nejen Čechů, Slováků, Poláku..., ale i Němců, Rusů, Indů...celého lidského pokolení. A až se budeme vracet, zastavme se v úctě a pokoře u studánky nesoucí název Zadní Řeka. Nejedná se o studánku jako takovou, ale o vodárenský přepad z místního vodojemu. Úžasná a skvělá Voda z Hory se zde valí mocným proudem a přináší harmonii a informace. I ty, co jsme cestou nestačili postřehnout či zachytit. I ty o nás samotných a dalších souvislostech. Ať těch jasných, či méně jasnějších.

Klidné jarní dny... a tak jsme se zase dočkali...

Petr a Vlaďka 

Řeka - ski areál
Příslop
Pokračujeme dál
Druhý bod zdolán
A jsme tady
Perun
Loučení
Cestou, necestou
Je tady krásně
Cesta zpět je snadná...
Zadní Řeka
Voda z Hory
Soulad a informace
designed by Panavis & Panadela | contents ©2018 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart