Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Vrbčany a kostel sv. Václava

• Svatováclavskovojtěšská relikvie •

Tato nenápadná, za to mnoha tajemstvími a legendami obestřená obec leží na Kolínsku, nedaleko Českého Brodu. Zdejší předrománský kostel sv. Václava s dodnes patrným obraným valem údajně založil někdy okolo roku 990 sám sv. Vojtěch. Výzdoba a obrazy v sakrální stavbě hovoří o životě českého knížete, který se stal jedním z významných patronů této Země. Samotné místo a jeho okolí je spojené s pověstí o jednom ze zázraků spojených se sv. Václavem. Někdy mezi lety 924 až 929 se zde setkávají výbojní Zličané vedení kouřimským knížetem Radslavem s pražskými Přemyslovci. Aby ušetřil životy lidí na obou stranách, vyzývá ušlechtilý Václav Radslava na osobní souboj a ten výzvu přijímá. V jistém momentně pak spatří kouřimský kníže na čele Václava zlatý kříž a po jeho bocích dva anděly s ohnivými meči. K duelu tak nedochází, Radslav si mnohé uvědomí a před Václavem poklekne a odevzdá mu svůj meč na znamení své pokory. „Já Tvého nežádám" pravil po mírovém uzavření sporu pozdější světec a ponechává i nadále Radslavovi správu a vládu nad jeho územím. Mělo se tak stát u nedaleké Přistoupimi.

Jedna z nejvýznamnějších relikvií tohoto národa se má nacházet někde zde ve Vrbčanech, nebo v blízkém okolí. Jedna z legend hovoří o kamenném stolci v podzemí, pod pahorkem, na kterém stojí kostel. Na něm pak leží kopí sv. Václava s praporcem sv. Vojtěcha (žlutou hvězdou na modrém podkladu). Ale kdo ví..., ten stejně nepoví. Kopí s praporcem bylo použito k obraně národa dle některých záznamů minimálně dvakrát. V roce 1126 si na ni vzpomněl Soběslav I., když se schylovalo k bitvě u Chlumce s německým panovníkem Lotharem Saským. „Po rozvinutí praporce na kopí nad českými vojsky, zjevil se na obloze nad nepřátelskými hlavami zlatý orel a lev a ti v panice a děsu před nimi prchali". V bitvě padl olomoucký kníže Ota, strůjce vpádu německých vojsk do Čech. Lothar byl Soběslavem I. zajat a následně velkoryse propuštěn, když byl na delší dobu mezi oběma zeměmi sjednán a dodržován mír. Na paměť této vítězné bitvy nechal český kníže na hoře Říp vystavět rotundu zasvěcenou sv. Jiří a sv. Vojtěchovi. Relikvie byla vrácena zpět do Vrbčan, zazděná, tam kde ji kdysi zanechal sám Vojtěch. V roce 1260 poslal pro praporec a kopí Přemysl Otakar II. při slavné bitvě u Kressenbrunnu (dnes Groissenbrunnu, nedaleko města Marchegg v Dolním Rakousku), kde se utkala česká vojska s přesilou uherský rytířů, které vedl Béla IV. Po vztyčení kopí a rozvinutí praporce nad českými vojsky..."zjevil se na obloze nad nepřátelskými hlavami černý orel, nahánějící nepředstavitelnou hrůzu v řadách těžkooděnců, kteří v panice prchající, topili se se svými koňmi v bažinách a v řece Moravě". A nastal opět čas, vrátit vzácný a posvátný předmět zpět na své původní místo.

Píše se rok 1420, husité vítězí u Sudoměře a zneužití posvátného předmětu je více než možné. A tak v první čtvrtině 15.století dochází k ukrytí před neoprávněnými a neznalými, od toho času až do dnešních dob.

Nemusíte být zrovna hledači ztracených pokladů, ani lovci záhad. Místo je plné krásných a laskavých energií a budete-li jen v tichosti poslouchat, můžete se dozvědět mnohé o svých předcích a kořenech. Matka Země umí krásně a moudře vyprávět, když dítě umí naslouchat..."třeba báji o Mistru meče, který tento ve svém dovršeném poznání pak navždy už odkládá".

S láskou a vděčností.

Petr a Vlaďka

Vrbčany
Kostel sv. Václava
Maketa
Uvnitř kostela
Svatý Václav
Předrománské podzemí, základy
Mám ji...
Slyším...vidím...
Kdo ví, stejně nepoví...
designed by Panavis & Panadela | contents ©2019 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart