Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Kasejovický akát

• Trnovník akát •

Město Kasejovice leží asi v polovině cesty mezi Nepomukem a Blatnou, v okrese Plzeň-jih. První doložená písemná zmínka pochází z r. 1264. Ve 13. století byl rovněž postaven i místní kostel sv. Jakuba. V okolí městečka se těžilo zlato. V krajině se nachází mnoho krásných kamenů, studánek, starých rituálních a obřadních míst. Můžeme zde dodnes sledovat stopy a zastavení sv. Vojtěcha i benediktinů, kteří s ním přišli do Čech. Náš cíl je tentokráte jiný. Nalezneme ho na staré hlavní zemské stezce mezi městy Plzeň - Písek - České Budějovice. Jde o památný strom u cesty na Chloumek (viz.web), která vede k bývalým lázním s kaplí a studánkou již zmiňovaného světce a patrona této země. Strom stojí na místě důležitého uzlu, přírodní křižovatky zemských dračích živlových sil.

Trnovník akát, také nepravá akácie Robinia pseudoacacia. Ten kasejovický je odhadován na stáří v rozmezí 215-260 let, rovněž tak jeho míry uvádějí různé zdroje trochu odlišně, což na jeho síle a významu nic nemění. Výška stromu 10,5-15m, obvod koruny 13-15m, obvod kmene 389-395cm. Prostě strom krásně mate nejen tělem a zkouší nás, jak dalece se necháme ošálit, nejen sami sebou. Pod jeho ochranou se pak choulí kaplička P.M. z roku 1856, momentálně je v rekonstrukci. Tento strom nepatří přímo do rodu Akácie-Acacia, s tou pravou však sdílí společnou čeleď, a také znalosti i energie.

Akácie byla druhou významnou dřevinou ve starém Egyptě, spolu s tamaryškem druhým posvátným stromem boha Usira. Původní Osiridova posvátná pohřební bárka byla vyrobena ze dřeva akácie. Tento bůh, který překonal smrt a dosáhl věčného života, každý rok s usychající flórou umíral, aby byl na jaře opět znovuzrozen. Cíl všech starých, nejen egyptských mistrů, překročit hranice individuálního bytí a splynout s prázdnotou. Na starých nápisech pak můžeme v Egyptě číst..."ten jediný v akácii" v zobrazení pak v podobě mumie ukryté pod stromem. V židovsko-křesťanském pojetí je akácie stromem nesmrtelnosti z jehož posvátného dřeva byla vyrobena archa úmluvy. V Arábii se dodnes věří, že kdo, byť jen ulomí větvičku akácie, do roka zemře. Ve staré Číně, dle legend, je tento strom sídlem bohů světové strany severu. V některých australských a afrických kulturách jeho rudé a bílé květy symbolizovaly koloběh života a smrti. V roce 1833 při své cestě Patagonií (Argentina, Chile) hovoří Charles Darwin o akácii jako o osamělém posvátném stromu, s kterým domorodí obyvatelé hovoří a do jehož větví vplétají votivní předměty. Kouřem z obětních ohňů pak projevují vděčnost duchovnímu světu. Tento strom obecně představuje ochranu, vnímavost a citlivost. V astrologii pak koresponduje se Sluncem a Plutem.

Jeho dřevo se používalo ke stavbě člunů a lodí, k výrobě rakví, nábytku, truhel i luků. Lusky se semeny jsou pak potravou nejen pro zvířata, ale i pro domorodé kmeny lovců a sběračů. Semena se jedí rozdrcená a zapečená do placek, ale i syrová. Na Havaji dřevo sloužilo ke zhotovení kánoí. Popel akácie se pak zde malým dětem vkládá do úst, aby se tak posílila jejich fyzická zdatnost. Listy položené na lůžko nemocného člověka vyvolávají pocení. Omamně vonící květy se pak používaly k výrobě vonných a vykuřovacích směsí. Dodnes se ve Francii akácie pěstuje pro účely parfumerie. 

A poselství toho našeho příbuzného z Čech od Kasejovic. „Ke správnému duchovnímu rozvoji lze dojít jen skrze nic neočekávající Lásku. Pak máme šanci se konečně poznat. Ne si pořád jen myslet".

Mnoho sil k hledání a nalezení.

Petr a Vlaďka

 

Kasejovický akát
Trnovník akát
Nepravá akácie
Na správném místě
Tenkrát
A dnes...
Moudrost a paměť
Laskavost a porozumění
designed by Panavis & Panadela | contents ©2019 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart