Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Ostrov u Tisé (II.) - Zapomenuté pohraničí

• Kamenný strážce a brána

Ostrov u Tisé v Labských pískovcích, romantický kout nádherné krajiny, kam chapadla mobilních operátorů naštěstí stále nedosáhnou. Ideální část přírody, pro nalezení ztraceného klidu i smyslu. Základna pro horolezce s přepestrou nabídkou hned v blízkém a dostupném okolí s mnoha aktivními kameny i zajímavými skalními útvary. Se skvostnými,  zvídavými a komunikace chtivými pískovci. Dnes máme před sebou dva z nich. Strážce a bránu, Čerta a Káču a jistý náznak celé iniciační cesty.

Solitérní krásné skalisko, u kterého bychom měli začít, horolezci pojmenovali velmi příznačně Cvičiště, my jsme ho na chvíli pracovně nazvali Čert. Nemusí se a nejedná se vždy jen o negativní postavu. V představách a vědění našich předkřesťanských předků šlo o přírodní bytost, často strážce nějaké oblasti či konkrétního místa. Magická linka vede k bohu Perunovi a Velesovi. U Keltů to pak byla přímo osobní funkce. Jednalo se o strážce a udržovatele věčného posvátného ohně. Ještě v ranném křesťanství jako pokušitel poutníků, poustevníků a svatých ve skutečnosti představoval vnitřní restart, změnu a duchovní rozvoj. Odhodlání a vítězství srdce a intuice nad zatíženou myslí a nadbytečnou hmotou. Vnitřní souboj, který čeká na každého z nás. Někdy na přelomu 3. - 4. století n.l. byl pak člověk církví odtržen od Země a z Čerta se stal postrach a Ďábel. A protože stále platí, těžko na cvičišti, lehce na bojišti, najděme odvahy a sil, abychom stále překonávali sami sebe, než přijde ten den. Energie místa jsou zde více než příhodné, pomocníci Gaii, dračí síly ohně i vody v plné polní. A Čert pak opravdu drží v ruce zajímavé karty a vyzývá ke hře. Pro ty, kteří nehrají, pak doporučujeme nedaleké sedátko, kde se dá v klidu a tichu si nechat o všem vyprávět. I to může být zkouška. Vyslechnout celý ten opravdový příběh, konat, ale nezasahovat. Hledat a nepřestávat, dokud nenajdeme. To všechno můžeme prožít na Cvičišti, než nás to pustí na cestu dál. Nejde totiž o ni jako takovou, ale o nás samotné. O to, jak dokážeme nechat věci plynout.

Na horních partiích skal nad „Čertem-Cvičištěm" najdeme mnoho krásných útvarů, míst k zastavení, zklidnění, meditaci i lezení. Taková malá iniciační cesta plná dobrodružství. Ač na délku velmi krátká, tak časově dosti náročná. Ke konci však na nás čeká velká odměna. Překrásná vysoká nepravá skalní brána, která od lezců nese pojmenování Káča. Káča, která i s čertem a jeho domovem zatočí. Laskavá, plná hravosti, radosti, ale i silných ženských energií. Jako jedna milující matka, která z nás smývá všechnu špínu a nánosy. Která nás laská, konejší i vždy nakrmí. Stačí se jen spojit s prostorem klidu a ticha v našem těle a s nejvyšší pozorností a vnímavostí skalní bránou projít. Brána je průchodná a funkční z obou stran. V jednom směru je zaměřena na nápravu (pokud lze) věcí minulých, v druhém směru na nápravu věcí budoucích (čili těch přítomných). Samotné místo je pak pro účely této práce pod velkou ochranou. Energie místa hovoří o čistotě, lásce a nejvyšší harmonii.

Tak taková je zdejší Ostrovská iniciační cesta od Čerta ke Káče, od Země k Universu, než se to vše zas otočí.

Klidné a radostné oslavy zimního slunovratu. A zvládnutý přechod do roku 2020.

PRAVOU PODSTATOU VŠEHO BYTÍ JE PRÁZDNOTA

Petr a Vlaďka

Ostrov, Cvičište
Nebo Čert
Oheň a voda
Vidím i vím
Komunikace
A zpověď
Iniciační cesta
Brána, Káča
Velká a krásná
Noví strážci
Tam...
A zpět...
Cesta pokračuje
Výzvy a poselství
Mapka
designed by Panavis & Panadela | contents ©2020 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart