Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Prokopské údolí a Medonosy

Voda s pamětí světců

První dnešní zastavení za pamětí světců a vody je v ojedinělé lokalitě pražské kotliny. Nad hluboce zaříznutým údolím Dalejského potoka s výškovým rozdílem nejnižšího a nejvyššího bodu až 110 m, na mohutném ostrohu ze tří stran chráněné příkrými svahy se ve výšce 313 m nachází naše významné archeologické naleziště, tzv. Butovické hradiště. Nejstarší nálezy zlomků keramiky pochází z mladší doby kamenné, z období kultury volutové a vypíchané. V pozdní době kamenné zde vzniká výšinné sídliště lidu kultury řivnáčské. V době bronzové je zdejší osídlení velmi řídké. K druhému a největšímu rozmachu dochází v 9. stol. n. l., kdy zde vzniká slovanské hradištní opevnění z hlíny a kameny po celém obvodu a dvěma liniemi valů, patrnými stále i dnes. Délka Prokopského údolí je asi čtyři kilometry a údolí nese jméno po světci, který zde měl svého času pobývat a meditovat ve zdejší jeskyni. Nad poustevníkovou jeskyní byla pak časem postavena i kaplička, která byla českému patronovi Prokopovi zasvěcená. Oboje vzalo časem za své při těžbě kamene ve zdejším lomu. Voda ale zůstala.

Prokopská studánka se nachází jihozápadně pod Butovickým hradištěm na naučné cestě vedoucí Prokopským údolím. Zda to je opravdu ten správný pramen, kam světec a náš patron chodil, se musíte již ptát na místě samotném, samotné vody, která vtéká do potoka a po nějakém čase stráveném v mystické rokli pak míří přímo do Vltavy. Pramen má též název Na Troníčku, podle přilehlé usedlosti (hájovny). Zdejší vodě na jménu tolik nezáleží. Nese v sobě jiné bazální programy a vzkazy od Matky Země...a chutná skvěle, trochu sladce po vápencovém podloží a hlubinách moudrostí s nadhledem pozorovatele. Tak až půjdete kolem, zastavte se a ochutnejte. A pokud nezapomenete na „vděčnost za nám danou možnost", možná uslyšíte i toho druhého, sv. Vojtěcha. Oba dnes již svorně hovoří o vědomém tvořivém bytí v nekonečném vědomém prostoru nevědění.  

Obec Medonosy se nachází asi 14 km severně od Mělníka. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Zdejší kostel svatého Jakuba Staršího pochází však již ze 13. století. Z této doby se dochovala již jen ranně gotická okénka v presbytáři současného přestavovaného kostela. Apoštol Jakub patřil ke dvanácti učedníkům Ježíše Krista. Jeho hůl a Svatojánská mušle symbol poutníků do Santiaga de Compostela se stala stejnou předlohou pro mnoho různých příběhů a legend o zázračné záchraně „tonoucích" se lidí tímto světcem. Roku 1170 byl ustanoven řád ctící jeho tradici, Řád svatojakubských rytířů pro ochranu poutníků na cestě do Santiaga d. C. Nějakých 400 m na sever od obce Medonosy se v údolí potoka Liběchovka, jednoho z důležitých potoků dříve Dubského Švýcarska, dnes CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, nachází náš druhý dnešní hlavní cíl.

Pramen sv. Vojtěcha je velmi vydatný a vyvěrá ve výklenkové kapličce. Krásné místo s vodou plnou energie, se stálou celoroční teplotou, nikdy nezamrzající. I zde se dar lidem valí v plné síle ze země a následně posiluje svými vodami a nadějí zdejší potok. Pozornému a ztišenému návštěvníkovi jistě neuteče symbolika dvou břehů, takového malého modelu řeky Styx, ale i možného vytvoření mostu mezi oběma břehy, světy, hranicí, počátku a konce. A pokud se vše zdaří a levá se spojí s pravou a pravá strana s levou, vznikne na místě zajímavý vortex a voda vám k tomu ráda zazpívá tu vaši i tu společnou písničku.

 

„Jeden hot a druhý čehý, to je to, oč tu běží.

Jeden čehý, druhý hot, ať motor běží jak o závod.

Jeden hot a druhý čehý, v harmonii, a je to celý.

Jeden čeho, druhý hot... střídání a dočasnost".

 

Jaro se blíží. Opatrujme se.

Petr a Vlaďka

Prokopský pramen
Na Točánku
Dalejský potok
Co mi povíš
Loučení a návraty
Informace
Butovické hradiště
Medonosy
Liběchovka
Pramen sv. Vojtěcha
Silné místo, krásná voda
Dva břehy, dva světy
Propojení
Léčení
Na cestu se dej
Loučení
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart