Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

NPP Čertova zeď - Kotel, Osečná

Stavitelka a stavební dělníci

Odbornou terminologií se tento útvar nazývá dajka (v angličtině dyke, nebo dike). Jedná se o geologický termín pro horninové těleso protínající napříč sousední horniny. Čertova zeď je pak jeho nejznámějším a nejlepším příkladem na území Česka. Vznikla v období třetihor průnikem magmatické čedičové hmoty do pukliny v druhohorních křemenných a jílovitých pískovcích. Časem díky erozi působící na pískovec byl obnažen i ztuhlý čedičový přírodní val, dosahující tloušťky od dvou do čtyř metrů. Je tvořený převážně z horizontálních mnohostěnných hranolů. Dle původních zpráv se zeď táhla v délce přes 20 km, dnes sledovatelná je nějakých 12 km. Jelikož se tvrdý čedič snadno lámal, byla značná část zdi odtěžena pro stavbu silnic. Na místech po takovéto činnosti zůstala mnohdy v zemi jen jámy a rýhy. Velká Čertova zeď je součástí asi 5 km širokého pásma tvořeného více než dvaceti souběžnými zemskými žilami. Necelých 1,5 km jihovýchodním směrem od ní se nachází Malá Čertova zeď u Smržova, ze které po vytěžení dnes zůstal jen hluboký úzký průkop. Část tohoto žilného pásma je tvořen významným tektonickým prvkem, tzv. Lužickou poruchou.

Národní přírodní památka (chráněna od r. 1929 i díky zmínkám v zahraničních odborných časopisech v Japonsku, Francii, Anglii, Německu apod.) se nachází necelé 4 km od města Český Dub v Ralské pahorkatině. Největší část Čertovy zdi (Taufelsmauer) zůstala zachována mezi obcemi Kotel a Smržov. Výrazný skalní hřbet s výškou 494 m. n. m. a orientací linie SV - JZ směrem. Nejvýznamnější dnešní pozůstatek Čertovy zdi je masivní blok nazývaný Čertův stolec o délce 12 m a výšce 6 m, ležící 350 m od vrcholu hřbetu. Asi zhruba dalších 350 m vzdálený zdánlivě solitérní balvan spočívající na čedičové žíle se nazývá Čertovou hlavou a je dalším zajímavým zastavením na této stavbě. Hlavním stavebním technikem je zde sama Matka Země a stavebními dělníky pak živly. Oheň, země, voda a vzduch. Po nás návštěvnících se chce obezřetnost a znalost bezpečnosti práce před samotným vstupem. O dalších sto metrů dále byla ve zdi prokopána tzv. Čertova brána, neboť zeď zde tvořila výraznou překážku pro cestu ze Smržova do Zábrdlí. Roku 1911 zde byl vykopán poklad, 300 brakteatů ze 13. století (stříbrné tenké jednostranné mince knoflíkového tvaru, zavedené u nás Přemyslem Otakarem I., místo znehodnocených denárů). Nález je uložen v Podještědském muzeu v Českém Dubu.

„Legenda k místu hovoří o sázce zdejšího sedláka ze Zábrdlí, který se vsadil s čertem o svou duši, zda dokáže pekelník přes noc do ranního kuropění postavit zeď dlouhou od Ještědu po Bezděz. Když už bylo téměř jisté, že sedlák prohraje, k smrti vyděšený pantáta sám hodinu před svítáním zakokrhal. Tím tak vzbudil všechny okolní kohouty, kteří se k němu přidali, a tím se zachránil, neboť čert včas dílo sázky nedokonal".

Zajímavá je i pověst od Václava Hájka z Libočan, který v Kronice české uvádí, že zeď nechal postavit v roce 798 přemyslovský kníže Mnata jako ochranu zdejšího kraje před nepřáteli.

Až se přijedete někdy podívat na tento světový unikát, povšimněte si i těch nádherných zdejších buků-strážců a představte si, jak asi musela vypadat celá ta přírodní kamenná stavba, když byla nová v celé své původní kráse, neskonalosti a jedinečnosti. „Láska napříč časem s nadějí matky vůči vlastním dětem" je odkaz těchto míst.

Krásné jarní dny.

Petr a Vlaďka.

Velká Čertova zeď
V celé své kráse
Čedič a pískovec
Čertův stolec
Odtěžení
Čertova hlava
Strážci
Loučení
Cedule I.
Cedule II.
Velká Čertova zeď
Malá Čertova zeď
Mapa
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart