Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.
Vodopády Českého středohoří

● Budov u Ústí nad Labem ●

Okolí města Ústí nad Labem by se dalo nazvat územím vodopády oplývajícím. Voda zde na čedičovém podkladu vytvořila krásná a zajímavá místa. Na prstech ruky se spočítat všechny nedají. Některé z nich však v létě a v suchých měsících najdeme bez vody. Ideálním časem pro jejich návštěvu je tedy období jarního tání, či v zimě při dnech déle trvajících silných mrazů, při cestě za ledopády. O Průčelském a Výřím vodopádu jsme již dříve psali (viz. web), dnes se podíváme o něco výše severněji, asi 4 km východně od centra města. Energie Země, vody a ohně, ve svých tvořivých kombinacích jsou zde mnohdy více než působivé a hmatatelné. Vítr o tom ví své. Tak vzhůru, pokorně a hlavně opatrně.

Malá vesnice Budov (312 m. n. m.), Budowe, dříve Zbudkov je prvně písemně zmiňována v roce 1184, kdy ji obdržel darem Jindřich Břetislav, který byl od r. 1182 pražským biskupem a současně v letech 1193-1197 knížetem z dynastie rodu Přemyslovců. V roce 1319 daroval král Jan Lucemburský Budov společně s hradem Střekovem českému šlechtici Janovi z Vartenberka, jenž zastával úřad nejvyššího číšníka Českého království. Na konci 14. století patří již vesnice k nedalekému zaniklému hradu Varta. Podle berní ruly, „roly", tedy soupisu daňových povinností z r. 1654 stály ve vsi čtyři selské a čtyři menší usedlosti. Rozvinutým a významným hospodářským odvětvím bylo ve vsi pěstování a sušení ovoce. Ještě v r. 1843 byly v místním katastru sušárny skoro u každého zdejšího vesnického obydlí. A ještě v roce 1921, při sčítání lidu zde žilo 99 obyvatel. Z toho 98 Němců a jeden Čechoslovák. Dnes se dochovaly pouze tři architektonicky původní domy. Kaple na návsi pochází z poloviny 19. století.

Přímo pod vsí, na bezejmenném potoku v magickém a romantickém prostoru Vlčí rokle, zde voda za dlouhé a dlouhé časy i přes malý průtok dokázala ve skále vyhloubit a vytvořit jedinečné dílo. Ojedinělý převis a Budovský vodopád. Ohromný půlkruhový čedičový kotel připomínající podzemní amfiteátr, má průměr okolo 15 m. Samotný působivý vodopád pak dosahuje výšky 11 m. Kolosální je prý i jako ledový útvar, když se vyvede mrazivá zima. Potok se dále dere strmou roklí a ubírá severním směrem k Labi. Cesta do těchto míst je velmi úzká a může být i nebezpečná. Pěšina nad skalními partiemi je dost strmá a čedičové kameny dosti ostré. Při případné návštěvě je všem doporučována maximální opatrnost. O pokoře a úctě k zdejšímu světu ani nemluvě. Sem se vchází v tichosti a klidu a ten tu můžete i získat. Ochranu ve stále ještě otevřené náruči Matky Země, vyslechnout stále ještě živou její Naději v nás lidi, i se seznámit s živlovým ohnivým drakem a porozumět harmonii protikladů. Překrásné a tiché místo, kde se v meditaci můžete i lehce zapomenout. Tak prosím opatrně, jen na hranici našich možných sil a umu. A k tomu vodopád jen tiše šeptá, žádné hřmění, jak to tenkrát bylo, před těmi miliony let.

Zhruba 600 m vzdušnou čarou západně od Budovského vodopádu se nachází další kousek. Olšinecký vodopád, nesprávně jmenovaný Olšinský, nebo také uváděn jako vodopád na Kojetickém potoce. Je vysoký 7 m s průtokem vody cca 40 l/s., o celkové mohutnosti asi 280 l/s. Jeho stěna je tvořena čediči a tufy, což je druh horniny ze sopečného popela, která se časem spojila do jednolité masy. Vodopád zakončuje údolí Kojetického potoka, patří k těm vodnatějším, ale přístup k němu je omezen. Díky strmé skalní stěně a soukromému pozemku. I toto místo patří do místní galerie Matky Země a její dcery Přírody.

Z Budova se ještě vydáme na severo-východ. Necelý kilometr odtud se nachází v malé skalní jeskyňce pramen Svádovkého potoka. Budete-li se chovat stále tiše a neztratili jste-li ještě na bdělosti můžete ve zdejších roklích spatřit nejen stádo muflonů. Voda pramene byla studená, dlouho zde však stála. Zdejší strážce čekal, co bude a jen tak trochu malounko se pousmál, když jsme přiložili ruce k dílu. Voda začala pomalu proudit, odtok se podařilo vyčistit. Tak příště i zde už na zdraví, říkal Jan z Vartenberka. Smile
Klidné a radostné dny.

Petr a Vlaďka

Vlčí rokle
Budovský vodopád
Tam dole
Cesta je strmá
Už tam budeme
Kámen a voda
Voda a kámen
Magické místo
Spolupráce
Loučení s místem
Opatrně a pozorně
Pramen Svádovského potoka
Je tady
Posvátná triáda
Jeden ze strážců
???
Musíme tě vyčistit
Olšinecký vodopád
Kuk
Mapa
designed by Panavis & Panadela | contents ©2022 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart