Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Obora Hvězdy  (2. část) 

Letohrádek Hvězda v Praze by nebyl úplný, kdyby ho neobklopovala lesní obora. Její význam není pouze v tom, že vytváří přírodní prostor a kulisu kolem magické stavby. Obora je také významnou energetickou součástí celku a tvoří protipól k lidské stavbě. Nevím, zda to bylo i původním záměrem, ale dnes je les v oboře docela přírodní, skladba stromů i jejich rozmístění hodně odpovídá přirozenému lesu. Staré buky mají tu správnou chrámovou energii pro vznik „posvátného háje".

Jen přímky hlavních cest protínají les v nepřirozeně rovných průsecích, skoro jako by nám chtěly něco naznačit. Hlavní cesta středního průseku je v ose letohrádku, postranní cesty jsou od ní symetricky odkloněny o dvacet pět stupňů. Ale při snaze proniknout do jejich tajemství se jen vyrojí další otázky. Tak kupříkladu - hovoří se o tom, že tři hlavní průsmyky leží ve směru „ley-lines", tedy energetických spojnic. A opravdu - v jejich směru se dají nalézt zajímavá a energetické místa v Praze. Ovšem v Praze je tolik takových míst, že i v desítkách dalších směrů byste narazili na významné body. Ani prostá geometrie samotné stavby nedává odpověď - pak by cesty byly odkloněny o 30°, což by odpovídalo logice os paprsků šesticípé hvězdy. Logiku příliš nedává ani sluneční astronomická orientace. Nejjižnější cesta sice zhruba odpovídá zimní slunovratové linii, ovšem hlavní střední (23.2, 17.10.), ani severní cesta (5.4 a 5.9) nemá žádnou významnou sluneční orientaci. Protože jsme ve Hvězdě, pravděpodobnější je orientace podle Venuše v podobě Jitřenky, ovšem ani tomu orientace všech tří cest neodpovídá. Zdánlivě za vlasy přitaženou souvislostí je snad to, že nejjižnější cesta míří přibližně na Betlém - město hvězdy. Určit tenhle směr už bylo v roce 1555, kdy letohrádek vznikl, možné pomocí tzv. ortografického astrolábu. (viz práce např. Zdeňka Homoly, http://zhola.com/praha/cz.php?st=hypotezy  )

O stáří průseků a přístupových cest můžeme pouze spekulovat. Ovšem už na nejstarších dobových mapách (Klossova mapa, 1723) jsou průseky znázorněny, a dokonce vypadají jako by byly docela neorganickou součástí později budovaných cest - jakoby si s nimi pozdější budovatelé obory nevěděli rady. Jasno je jen o stáří bran - původně byla jen jediná - nejsevernější, Libocká. Později byla postavena brána od Bílé hory a jako nejmladší je střední, dnes hlavní, tzv. Svatomarkétská brána od Vypichu. Ovšem zeď obory ani brány neznamenají průseky. Astronomické, astrologické ani hermetické směry brány nepotřebují.

Podle současných map a satelitních snímků je odklon osy střední cesty od přesného východu o téměř 13°. A nesporným faktem je, že také celý letohrádek je takto podivně pootočen. Přestože se tady tak přísně dbá na geometrii tvarů, půdorys stavby je otočen od os světových stran o oněch podivných 13°. A navíc, přestože měli stavitelé možnost umístit stavbu doprostřed poměrně rovné pláně obory a snadno vytvořit symetrickou sít cest v šesti směrech, neučinili tak. Letohrádek stojí na kraji prudkého srázu a podle světových stran orientován není.  Asi nejpravděpodobnější se zdá být orientace letohrádku podle jakýchsi astrologických údajů něčího horoskopu. Šesticípá hvězda symbolizuje šestici tehdy známých planet, a současně dvanáct znamení zvěrokruhu. 

Hlavní přístupový průsek, který je tedy v ose vchodu do letohrádku, tedy nemíří k východu. Velké překvapení ovšem zažijete, pokud se postavíte zády ke vstupu do letohrádku a kompasem změříte osu přístupového průseku. Bez pár stupňů kompas ukazuje přímo k východu! Tuhle podivnou anomálii jsme proměřili pomocí tří kompasů, a všechny ukazovaly stejně. Pokud ale budete měřit v opačném směru - tedy od vchodu do obory směrem k letohrádku, naměříte zase něco jiného. Nevím, nakolik jsou tyhle měření ručními buzolami věrohodné a nakolik přesné jsou mapy. Ale mě to vede k domněnce, že celé místo je magnetickou anomálií, kde se nedá příliš spoléhat ani na vlastní smysly. Možná, že vám teď vyvstaly na mysli i jiná taková místa. Ano, mluvím o tzv. „vortexech". To jsou ta místa, kde auta jezdí zdánlivě do kopce, mění se výška pozorovaných objektů ap. I smysly zde podléhají klamným dojmům. Známý je např. tzv. Oregonský vortex, ale i u nás je pár takových míst. Jedním z nejznámějších je třeba silnice poblíž Moravské Třebové (natáčely tam i TV, lze to nalézt na webu). Je to jistě jen pouhá náhoda, že osa hlavního průsmyku ve Hvězdě míří velmi přesně na vortex u M.Třebové.
A aby toho nebylo málo, existuje ještě jedno vysvětlení pojmu „vortex". Pavel Kozák je popisuje jako víry - energeticky docela složitá místa - kde se energie střídají a mění s různou frekvencí. I proto jsou duchovní prožitky takovýchto míst poměrně komplikované, a ne vždy prospívají nepřipravenému tělu.

Letohrádek Hvězda byl postaven v roce 1555. Ale proč právě tady a takto? V té době satelitní mapy samozřejmě neexistovaly. Je snad možné, že stavitelé se dali „ošálit" magnetickou anomálií vortexu a špatnými směry kompasů? Ovlivnila anomálie celou stavbu tak, že sice stojí v harmonii s lokálním okolím a kompas ukazuje „správnou" orientaci, nicméně při pohledu ze satelitů se objevuje tak veliká anomálie a vyosení? Stavitelé si to museli uvědomovat, vždyť stačila prostá kontrola směrů podle polohy Slunce.  Ať už tak stojí letohrádek záměrně, či grandiózním omylem, vortex jakožto energetické místo Země tady existuje a je určitě starší než samotný letohrádek. Nicméně stavba stavěná s logikou a silou posvátné geometrie významně zasáhla do působení tohoto fenoménu. Domnívám se, že původně byl střed energetického víru přímo v místě stavby, která ho maximálně využila k jakémusi, snad pozitivnímu cíli. Dnešní poloha středu vortexu je ale jiná. Aniž bych mohl zabíhat do detailů, domnívám se, že tahle změna je důsledkem přirozené snahy přírodních sil o jakousi energetickou rovnováhu. (Tohle se mimochodem děje docela často - mnohé, zejména církevní stavby, které původně stály přímo na energetických bodech, jsou dnes docela mimo, doslova i přeneseně. Je i možné, že polohy míst se mění „přirozeně")

Dnešní energetické místo vortexu v oboře Hvězdy leží asi dvě stě metrů střední cestou od letohrádku. Ovšem z hlavního průseku musíte ještě odbočit, asi padesát metrů k severu. Pozicí toto místo více odpovídá „pravému" východu od letohrádku. A pochopitelně leží mezi těmi nejhezčími buky. Místo je velmi silné, a aby taky ne, pokud má vyvažovat lidmi silně preferovaný letohrádek. Ovšem tahle rovnováha není „zadarmo". Protože místo trpí nedostatkem silné lidské mentální energie, stabilitu musí udržovat nelidské duchovní entity a přírodní síly. Ty ovšem mají problém s přijímáním a hlavně s reflexí kosmických energií. Proto je potřeba toto místo medializovat a podpořit lidskými programy, zamířenými k transformaci zemských vln do co nejvyšších frekvencí sofistikované kosmické reflexe. Neboli zvyšovat přirozenou entropii místa energiemi blízkými informačním rovinám.     

Přesto je otazníků kolem letohrádku stále daleko víc nežli jakýchsi odpovědí. Domnívám se, že tohle místo je opravdu vysokou školou, kam můžeme sice nahlédnout, ale zcela jistě ne všemu budeme hned rozumět. 

Obrázek Klossovy mapy je převzat z

http://www.prazskestezky.cz/

Za podněty a významnou pomoc děkuji Zdeňku Homolovi a Janu Čihákovi. Viz též.

 http://zhola.com/praha/guestbook/forum.php?zacatek=


Jiří Škaloud

foto: Vladimíra Brzobohatá

Klossova mapa (sever a jih obráceně)
Stromy v jarním nádechu.
Podpora hvězdiček od země.
Letní bukový chrám.
Podzimní zpráva.
Zlatá Hvězda.
Zlatá brána ke hvězdám.
V zimě spíme, nebo ne?
Ba ne, držíme a strážíme trvale..
designed by Panavis & Panadela | contents ©2017 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart