Muž a žena na oběžných drahách?

Muž a žena jsou asi opravdu každý na jiné oběžné dráze. Jinak by to snad ani nešlo. Každý má tu svojí trasu, cestu, tedy oběžnou dráhu, a je to tak v pořádku. Přeci nemůžou ti dva po sobě šlapat v jedné dráze. Žena nemůže chtít běžet po cestě muže, protože by jí to moc zmáhalo a nudilo, muž nemůže jít po cestě ženy, protože by se mohl nudit a zmáhat. Každý má v žití svůj úkol. Vezměme to z pohledu těchto oběžných drah. Každá ta oběžná dráha má svůj význam, a není dobré, aby se spojily. Z toho pak vznikají nedorozumění a zbytečné kolizní situace. Měly by se doplňovat, jít ruku v ruce vedle sebe.

Je zde oběžná dráha, která je menší, kratší. Je to dráha ženy. Je menší, protože žena musí na té dráze vykonávat víc úkolů najednou (vařit, uklízet, vychovávat děti, no prostě dohlížet, aby nevyhasl rodinný oheň). Pak je zde delší, větší oběžná dráha, dráha muže. Muži musí na její oběh vynaložit více námahy, energie. Z tohoto důvodu jsou schopni se soustředit na mnohem méně věcí najednou (chránit rodinu před vlivy zvenku, roztřídit zlo a dobro z venku a dovnitř pustit jen to dobré...). Z tohoto důvodu je oběžná dráha muže venku, aby chránila to, co je uvnitř. Je logické, že z podstaty svých zaměření nemohou jít stejnou dráhou.

Zde záleží na muži a ženě, jestli dokáží a hlavně chtějí sjednotit krok na společnou rychlost (žena zpomalit a muž zrychlit), aby šli ruku v ruce spolu. Samozřejmě v životě nastávají situace, kdy na chvilku jeden změní rychlost (nemoc, stres, starosti, krize vztahu) a je na tom druhém, jak se přizpůsobí a hlavně jestli se přizpůsobit chce.  Občas si můžou dráhy i vyměnit, ale dlouhodobě to nefunguje.

Je zde otázkou, na kolik je správné, aby žena nadměrně hnala muže dopředu, protože ten pak zrychlí (dle přání ženy), ale žena jej už nemusí dohnat a zůstává bez ochrany. A také se může stát, že si muž vpředu může všimnout oběžné dráhy jiné ženy, protože když zrychlí, tak on nemá zrovna koho chránit. A podobné je to i naopak. Když muž nutí ženu být jen a jen uvnitř, tedy zpomalovat, tak se může stát, že žena si všimne dráhy jiného muže, který jí neomezuje a poskytne jí ochranu i při rychlém tempu.

Co je důležité - uprostřed těchto drah se většinou nachází smysl těch dvou oběžnic. Slunce. Střed a smysl společného kroužení je to, co ty dva spojuje a je oběžnicemi chráněno. Mohou to být děti, ale není to tak jednoznačné, berme to jen jako jakýsi model, vzor.

Jeden druhého nemůže na jeho dráze držet, partneři by si měli nechat trochu volnosti a otvírání nových možností a pak je následně třeba využít pro sjednocení rychlosti. Nejdříve si však musíme uvědomit, jestli to chceme - přizpůsobit se jeden druhému. Lépe řečeno, aby nezpomaloval nebo nezrychloval jen jeden z nás, ale oba trochu. Jednostranné přizpůsobení jde jen chvíli, nikoliv napořád. Ale to už si pak musí ti dva sednout a srovnat si priority.

Petra Dologová a Libor Domas