Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Žižkův dub u Myšlína

Myslím, myšlíš, myšlíme...

Stromů, kterým lidé přidali jména historií proslavených (ať tak, či tak) osobností, není málo. Stromům je to ve skutečnosti jedno, ale ať si prý posloužíme, když myslíme a záleží nám na tom. Ale i pravidla mohou mít své výjimky a ne vždy může být toto počínání v souladu s energií daného místa.  

Snad nejvíce stromů je pak lidmi spjato se jménem husitského hejtmana a vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. Jedná se o lípy, buky, hrušně a nejvíce, snad na patnáct, je dubů. Některé již zašly časem a naší nešetrností, některé stále vyzývají k péči a ochraně, o některé je již řádně a starostlivě pečováno, jak po hmotné tak i té druhé stránce. Některé stromy stále čekají. Ten první, rodový, byl zasazen v Trocnově (okr. H. B.) v roce asi 1360, kdy se Žižka pravděpodobně narodil. V roce 1700 jej nechala církev zlikvidovat. Ostatní názvy „Žižkových stromů", jsou pak buď historicky spojené s pohybem a bitvami husitských vojsk, nebo jen měly připomínat jménem a svou mohutností neporazitelného hejtmana. Tak to bylo třeba v případě zaniklého buku u Libáně. V některých případech se jedná spíš jen o báje a legendy, spojené většinou s odpočinkem a postavou Jana Žižky. Pověsti také hovoří o hrušni na Rabí, u které údajně přišel vojevůdce o své druhé (pravé) oko při dobývání hradu. Snad jen k informaci: o to první přišel při válečných taženích v Polsku. V Borohrádku u Rychnova n. Kněžnou stojí dub s obvodem cca 630cm, u kterého prý Žižka tábořil při dobývání Opočna. Pod Chotěboří u Havlíčova Brodu najdeme zas památný kousek z dob dobývání Přibyslavi. Ten z dob obléhání Konopiště, patřil s obvodem kmene cca 900cm k největším na Benešovsku. V Dobré Vodě u Malčína najdeme nejen památný Žižkův dub, ale i buk a nedalekou Žižkovu studánku. V Nejepíně u Chotěboře stávala zas Žižkova odpočinková lípa. V Náměšti n. Oslavou pak roste pravděpodobně nejstarší žijící dub na Moravě, a i on nese jeho jméno. V Podhradí u Třemošnice, nedaleko hradu Lichnice pak další, patřící mezi pět nejmohutnějších v České republice, se stejným osudem.

Žižkův dub v Myšlíně u Mnichovic východně od Prahy patří mezi nejstarší stromy ve středních Čechách. Jedná se o dub letní (qercus robur) s obvodem kmene cca 700cm, výškou cca 17m a odhadovaným stářím na cca 700 let. Staré legendy hovoří o existenci dubu na tomto místě již v době našich pohanských Slovanských předků, v době kdy snad ještě chodili na nedaleké pohanské obětiště u dnešních Zvánovic, než ho nechal kníže Bořivoj I. (zemřel r. 890) zrušit. Dnešní dub je sice očitým svědkem lecjakých časů na této zemi, ale pohanskou dobu zná opravdu snad jen z vyprávění svých rodičů. Protože byli moudří a trpěliví, kupodivu nikam nepospíchali, měli čas svého synka ledaco naučit a o ledačem poučit, aby byl na život oboustranně připraven.

Se stromem je legendou spjat příběh z husitských dob, kdy Žižka táhl roku 1421 na Český Brod. Byl zde údajně oběšen kněz, Petr z Cimburka, který se s vojevůdcem znal a orodoval u hejtmana za ušetření Mnichovic. Byl ale intrikáři obviněn jako zvěd a špion, odsouzen a popraven. Až později se ukázalo, že skutečným zrádcem byl voják, který kněze falešně obvinil. Kněz zaplatil životem, ale Mnichovice zůstaly ušetřeny.

Hledání pravdy je cesta po velmi úzkém ostří břitvy, cesta pokory a nulového stavu. Co je vlastně dobré, správné a co ne. „Ta přísná, nedaleko bydlící paní, hlídající památný strom, nebo ty děti, co si do dutiny stromu chodí hrát". A kdo vlastně vůbec jsme, odkud a kam jdeme... Vlastní i převzatá paměť a vědění myšlínského dubu je tisícileté. Sice už trochu šišlá, (vykotlán zuby času), ala přesto mu to myslí stále výborně. Naoko dělá, že je mu vše jedno, ale otevřené, laskavé či láskou zarmoucené srdce ho v klidu nenechá, zvlášť když zajde tak málo dospělých, „ke stromu jehož kořeny pamatují naše pohanské předky".

Tak s láskou do Myšlína

Petr a Vlaďka

 

 

Žižkův dub v Myšlíně
Teď spí, leden 2014
Starší trojice
Dutina starého stromu
Okno ke kořenům
Tak příště
Bratři v okolí
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart