Tak nám to nějak uteklo. Při psaní tohoto článku naplno zjišťuji, že se blíží konec roku 2011. Již jsme vstoupili do času adventního, což je i pro mě doba zázraků. Zkusme nechat staré a nepotřebné odejít a udělat v srdci místo pro nové, tvůrčí, potřebné a prospěšné. Ale souhlasím i s refrénem: "..neopouštěj staré známé pro nové." Zkoušejme změnit to, co lze a přijmout to, co změnit nelze a taky to umět od sebe odlišit. Prý tohle je výrok Františka z Asisi a nejen Putující ho rádi opakují.

Protože nám příroda před zimou dopřává tepla a někde i slunce, tak toho můžeme využít i v zahradách. Nehledě na všechno to teplo a sluníčko přihrneme rašelinu k růžím, hortenziím, clematisům a borůvkám. Takovou rašelinovou šáličku a čepičku z chvojí proti prudkým zimním paprskům si tyto choulostivé rostliny zaslouží. A jelikož je sucho století, prolijeme (máme-li čím) vše stálozelené ještě před příchodem mrazů. S přikrmováním ptactva počkáme do příchodu bílé peřiny, teď ať nám raději mlsné pipinky pomáhají v boji proti škůdcům.

A zkusme si také vzpomenout na ty, co jsou dle svého rozumu "opuštění", i jen maličkostí přispějme k jejich optimismu a lepší náladě. Začíná čas plesů, srazů, večírků, tak alespoň jednou do roka příjemnou schůzkou oživme přátelství. A nemusíme zrovna sedět v hospodě - třeba si zahrajte na schovku v mlze či v listí :-)

Závěrem trocha z mouder předků:

"Vždy se můžeme rozhodnout, zda se staneme vězněm či dozorcem ve svém těle."

"Buď dobrým přítelem sám sobě i ostatním."

Děkuji,  Vlaďka