Dub knížete Oldřicha v Peruci ● Jednota je láska, láska je jednota ● Peruc na Lounsku leží v pradávné menhirové oblasti, trojúhelníku, Slaný - Louny - Žatec. Jedná se o místo prastaré pohanské svatyně, zasvěcené slovanskému bohu hromu a blesků Perunovi, s posvátným dubem a „čarovnou" studánkou. Dle legend se zde pod dubem roku 1002 - 1004 sešel Oldřich s Boženou. Ke konci 10. a na začátku 11. století byly Čechy samostatným knížectvím. Země se zmítala ve zmatcích, rozvratu a chaosu. Tři bratři, dědicové přemyslovského odkazu se ukázali jako neschopní. Doba to byla drsná a bratrovražedná. Oldřich byl nejmladším synem českého knížete Boleslava II. Narodil se kolem roku 975, k moci se dostal roku 1012 a zemřel kupodivu přirozenou smrtí roku 1034. Setkání Boženy a Oldřicha pravděpodobně „zaranžoval" sv. Prokop ( Prokopius) který na něj vsadil, i když měl o jeho morálce nevalné mínění a stejně jako Merlin, plánoval početí a zrození budoucího, lepšího českého vládce. Na „zvláštním" a posvátném místě „zvláštně" Božena (boží žena) Oldřicha okouzlila. V té době byl ženatý s německou princeznou a Božena prý byla vdaná za nějakého Křesinu. A to bylo něco pro latinské kněží, kteří dělali vše pro to, aby tento vztah i následné narození potomka překazili. Oldřich si vzal Boženu, která se tak stala právoplatnou českou kněžnou, až po smrti své manželky. Narodil se jim syn Břetislav (slavný hlas), který se stal nositelem nových rytířských ideálů v Čechách. Oldřichův dub v Peruci je letitý, moudrý a shovívavý. Patří k našim nejstarším a nejznámějším památným stromům. Dokonce mezi prvních deset chráněných dubů Evropskou unií. Ten současný je pravděpodobně potomkem toho původního. Vysoký přes 30 metrů, s obvodem kmene 775 centimetrů a obvodem v patě 970 centimetrů. I přes lidskou zákeřnost, kdy v letech 1993 a 1995 někdo v dutině stromu rozdělal oheň, je dub k lidem vlídný a vstřícný, jako by věděl ještě mnohem více, než si i v té největší fantazii dokážeme představit. A v okamžiku kdy jsem to nejméně čekal, mi svými „drápky" otevřel srdce, vlezl dovnitř a bylo jen slyšet, „jednota je láska, láska je jednota", „jednota je láska, láska je jednota. Platilo tenkrát, platí i dnes, ale my to nějak pořád nechceme vidět a slyšet. Místo vás rádo přijme, ale všechny nevraživosti je nutno nechat doma. Respektujte místní strážce a ochránce a nebojte se moudrému starému dubu otevřít celé své srdce. Jeho laskavé odpovědi vám budou odměnou. Naproti přes silnici prý ještě stával kdysi Boženin dub. Cca 150 metrů směrem do kopce, hned pod zámkem najdete pseudogotickou Boženinu studánku. A nezapomeňme, dělali jsme různé i hrůzné věci, jak na té, tak na druhé straně. Tak to všechno přijměme a chyby neopakujme. „Jednota je láska, láska je jednota". Vědomé putování. S úctou a nadějí. Petr a Vlaďka
|