Život o životě ● Spasitel a strážce ● „Naše lidské vědomí asi nikdy nemůže pochopit omračující skutečnost o univerzální proměně života ve smrt a smrti v život". Zvláštní „scenérie", kterou vidíte na snímcích, se nachází na zapomenutém hřbitůvku nedaleko Libocké ulice u obory Hvězda na Praze 6. Zahlížím-li se do tohoto „divu" čím dál více, rozbíhají se mi hlavou i srdcem protikladné symboly, scenérie a vize. Byť by i někdy zdánlivě opačné, zpětně zjišťuji, že jsou v jisté vzájemné harmonii. „Žil a zrazen, ukřižován byl. Z mrtvých zázrakem pak vstal, aby žil dál, a všem nově smysl ukázal. Symbolem žalu, bolesti a utrpení se však stal. Radost ze života jako by se vytratila...." A tak se sám sebe ptám, kam že kam se nám radost z žití ztratila, a zda nenadešel již ten správný čas, vrátit jí tam zas. A třeba požádat církve, ať sundají „HO" slavnostně z kříže, aby slovo dalo slovo, které vyplouvá na povrch a spojuje se v akt a souladný čin. A strom, ten živý/neživý náš věčný společník, zde jako by chránil mocného a zároveň zranitelného syna Božího, a sám však zůstává napospas lidskému konání či „nevhodnému" snažení. Křehkost místa i našeho žití, jeho vyváženost a protiklady, zdánlivá nesmyslnost a přitom „nepochopitelný" vnitřní smysl. To vše zde otevřený a pokorný člověk může najít,a pokud najde i odvahu, tak se i zeptat: "proč?" Zajisté to vše může být jen „zvláštní náhoda", hříčka přírody či člověka, nebo cílený odkaz, ale to již posuďte sami, nejlépe i samotnou návštěvou místa. „Buďme skeptičtí, pochybujme, ale naslouchejme". (ze slov „páté dohody") S velkou pokorou Petr a Vlaďka
|