Kdo vládne králům? Slyšel jsem z několika různých úst, že králové mohli na trůn usedat skrze své královny. Snad to bylo tak, že právo na trůn - vládnout a kralovat - měla žena a ta toto právo propůjčila svému muži - králi. Král jako takový toto právo neměl. Nijak zvlášť jsem tomu nevěnoval pozornost. Jen trochu mě to udivilo, ale posuzoval jsem to měřítky a pohledem dnešního patriarchálního světa. Pak jsem si vzpomněl, že snad u starých Slovanů to bylo tak, že si kněžna vybírala svého knížete a uvedla ho na trůn ke vládě. Vzpomeňme mytickou Libuši... I tato informace zapadla na smetiště mých informačních dějin. Zároveň paralelně s tímto šla informace o mužsko-ženském principu v nás, o jejich hledání, vyvažování a vnitřní práci s těmito principy. Někde jsem četl, že žena ukazuje muži cíl a on je tou cestou, prostředkem, jak k cíli společnými silami dojít. Ani to jsem nebral moc vážně, spíš jen jako info na úrovni duchovně-ezoterické propagace, aby byl důvod chodit na kurzy a tvářit se duchovně. V nedávné době jsem si najednou uvědomil, že mé životní situace a zkušenosti se točily kolem jednoho - žena předává muži cosi a ten to od ní přebírá a v jejím odkazu pokračuje dál. Přesně tak, jak jsem to slýchával - žena ukazuje muži cíl a on je tou společnou cestou (nebo něco v tomto smyslu). Oba dva ví, co a proč dělají. Jenže. Jenže oba dva musí být vědoucí. Pokud jeden z nich není, je to házení perel sviním. Bylo velmi těžké si toto uvědomit na základě dějů, které byly kolem mě. Bylo velmi těžké to rozklíčovat a pochopit. Víte, ne každý den se takovéto situace dějí. Dlouhou dobu mě trvalo, než jsem zjistil, co mě vlastně na těch událostech rozčiluje, vykolejuje a jinak dává zabrat tím, že jsem si vždy říkal, sakra, co to je? To jsem ještě nezažil a neměl jsem po ruce šuplíček, kam bych tento prožitek, událost, zkušenost zařadil a byl spokojen s „kategorizací". Tehdy jsem pochopil, jak to vlastně s tou vládou žen a mužů bylo. Žena měla v muži probudit jeho druhou část. Tu část, která je intuitivně-tvořivá a chápe hmotu z tohoto úhlu pohledu. Pak je zcela jasné, že pokud žena předá muži tento pohled na svět, tak muž tvoří ve hmotě nikoliv rozumem (dobyvačnou silou), ale intuicí a cítěním a toto mu umožní tvořit ve hmotě s mnohem menší námahou a vynaloženém úsilí. Dokonce se domnívám, že zasvěcováním (i sexem) se týkalo především tohoto předávání vědomostí a nikoliv jakéhosi vyrovnání mužsko-ženské polarity. Šel bych až tak daleko, že bez fyzického prožitku se pochopení a smysl míjí účinkem (dle mého soudu musí být vytvořený zápis ve fyzické rovině). Fyzický prožitek chápejme v celé jeho šíři poznání, nikoliv pouze v jednom segmentu. Vy víte, kde se nachází ve vašem okolí královna či král? Libor Domas
|