Zvláštní náhody.

No, vlastně to asi nejsou náhody, a nejsou ani moc zvláštní.

Zkažené fotografie, řekne skeptik a má svým způsobem pravdu.

Zachycené energie a duchové, řeknou esoterici a fantastové a mají svým způsobem také pravdu.

Zachytit okem dnešních digitálních fotoaparátů a mobilů „nevysvětlitelné" jevy je docela jednoduché. Při tom neuvěřitelném množství pořizovaných snímků, při neustálém cvakání spouští, při chrlení nestravitelného fotografického balastu, i při okamžité kontrole toho, co jsem vyfotil, by bylo spodivem, kdyby se takovéto fotky neobjevovaly. Vlastně je spíš zvláštní, jak málo takových fotek je, i přes snahu četných autorů je uměle vyrábět. Zdá se, že „neviditelné" se snaží zůstat neviditelným, a když už se objevuje, tak vždy neočekávaně a vždy jinak, než bychom třeba chtěli. To vyžaduje od „duchů" velkou pozornost - hlavně se nedat zachytit! Vždyť číhavá oka mobilů jsou téměř všude!

Předkládáme tady snímky, které považujeme nějakým způsobem za zajímavé. A už teď slyšíme kritické polemiky o optických vadách, odrazech, citlivosti, prachu, hmyzu a letadlech. Ale jistěže! Valná většina zachycených skutečností má racionální vysvětlení, které uznáváme. My nefotíme zázraky ani UFO. Ale když fotíme, tak bez úmyslu, bez touhy „něco" zachytit. Necháváme „skryté" přijít tehdy, když samo chce.

To kouzlo je přeci schováno jinde, než v zachyceném obrázku - je v té synchronicitě prchavé skutečnosti s náhodnou polohou ruky, časem, optickou vadou fotoaparátu, prachem, hmyzem, pohybem těla a polohou Slunce, v té zajímavé a velmi nepravděpodobné náhodě a současně v neexistenci chtění. To je pak na takových fotkách cenné a za to děkujeme. A skeptikům říkáme - běžte a vyfoťte to taky, když je to tak jasné a jednoduché.

Takový snímek „s vadou" není „ZÁHADOU" bulvárního stylu, není určen pro ohromení a zmatení diváků, je to odměna a potvrzení toho, že „kdosi" je fotografovi nakloněn tím správným způsobem. Nebo, jinak řečeno - že fotograf byl v té správné chvíli na správném místě a správně naladěn k zachycení „vady". Toť vše.

A že se nám to stává čím dál častěji? To bude jistě jen „zvláštní náhoda"...

Jiří Škaloud