Lukasova lípa a Pajkrův dub Navštívit Telecí není rozhodně žádný telecí nápad. Naopak je to vynikající cíl na výlet za poznáním i za prožitkem. Dlouhá vesnice Telecí leží nedaleko od Poličky a na svém území skrývá hned několik památných a zajímavých stromů. "Number one" je dozajista tzv. Lukasova lípa", zvaná též Zpívající. Najdeme jí u Tůmova statku č.102, na trase žluté turistické značky. Stojí na soukromém pozemku, a tedy je zde nutná ohleduplnost a dík za vstřícný postoj majitelů. Strom je volně přístupný, ale piknik si uspořádejte jinde... Jméno Lukásova (Lukasova) lípa dostala podle historického rodu majitelů. Jde o typický rodový strom. Zpívající je zvaná podle pověsti o zpívajícím dědouškovi Jirouškovi, který se v ní skrýval v době protireformační a při opisování biblických textů si je i zpíval. Oškliví katoličtí donašeči, potažmo jezuité nevěděli, odkud se píseň line, a v obavách utíkali. Tolik pověst, která lípě sluší. Na webu se dají dohledat i mnohem podrobnější detaily pověsti i ověřená historická fakta. Za zmínku stojí i webové stránky dnešních majitelů lípy, kteří se o strom dobře starají a zaznamenávají jeho současné dějiny. Samotný strom je jistě pozoruhodný, daří se mu docela dobře a v kompozici s krásným roubeným stavením statku tvoří malebnou a často i malovanou dvojici. Esoterický dojem ze stromu je také zajímavý. Strom je jakoby svisle rozdělen na jižní a severní polovinu. Na bočním snímku je to dobře patrné. Zatímco severní polovina je pod nadvládou živlu země a vody, jižní strana je ohňová a vzdušná. Rozdíl je i v polaritách mužských a ženských energií. Zatímco u většiny stromů se dá nalézt převládající princip (který nikterak nesouvisí s biologií a pohlavím) a dá se rozhodnout, zda je strom více "mužský" či "ženský", u Lukasovy lípy je tomu zvláštně jinak. U tohoto stromu se dá mluvit o obou principech současně. Zatímco severní část je výrazně "ženská", vitální, zdravá, rychle rostoucí a omlazující, jižní strana je mužská, stará, uzlovitá a spíš stagnující, jako ten stařeček. Ale obě poloviny se opírají o sebe a tvoří docela harmonickou dvojici. Stařeček si v klídku kouří cigárko, užívá si pohody sluníčka a poslouchá šumění větru, naopak babka je plná energie a tlačí ho k stromovitým aktivitám typu "růst, kvetení, olistění". Dědkovi se moc nechce, tak to flinká, babča na něj trochu hartusí, ale ve skutečnosti dědka s láskou objímá a chrání. Moc zajímavá dvojice - strom. Pajkrův dub je nedaleko. Najdeme ho na dolním konci vesnice, asi kilometr od lípy. Opět jde o rodový strom, stojící na otevřeném nádvoří statku. I tenhle strom je volně přístupný, opět na žluté značce. Spojení obou starých stromů energetickou vazbou je nepochybné, ostatně, to by bylo, aby se neznali dva nejstarší obyvatelé vesnice. Docela pěkně si mezi sebou povídají. Lukasova lípa je dominantnější, nicméně i Pajkrův dub má silnou osobnost a také s lidmi se baví docela ochotně. Podobnost obou stromů je i v zajímavém rozpůlení obou bytostí. Přestože je Pajkrův dub přednostně mužským stromem, i tady se dá najít vertikální "rozpůlení" na mužskou a ženskou polovinu. Dominanci tady přebírá mužská energie, která opět svou ženskou půlku žárlivě a obětavě drží a střeží. I tady mezi polaritami vládne harmonie, kterou se od obou stromů můžeme učit. Dub je už docela dost vykotlaný, ale pokud by vás lákalo vlézt dovnitř, nedělejte to. Bytosti stromu to není příjemné - ostatně, co byste říkali vy, kdyby vám někdo lezl do ... otvoru. Jiří Škaloud
|