Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Kamenné kruhy Grzybnica

(Polsko, Koszalin)

Vedle kamenných struktur v Odrách* je archeologická lokalita poblíž osady Grzybnica druhou největší polskou památkou na osídlení Gótů. Podobně jako v Odrách* jsou kromlechy u Grzybnice umístěny v borovicových lesích na břehu řeky (Wdy resp. Radewu). Zdá se, že blízkost řeky byla pro stavbu kultovního areálu nějak důležitá. Krajina je na obou místech velmi podobná, plochá a písčitá, utvořená erozní činností dávného ledovce, bez významných terénních bodů. Energie se do míst koncentruje právě jen stavbou kamenných struktur a menhirů. Materiálem menhirů je v naprosté většině případů "skandinávská" žula bludných balvanů. Obecně je v krajině daleko víc písků a jílů a kameny jsou vzácné. Mimochodem - i proto jsou mladší stavby pruských kostelů a hradeb měst téměř vždy cihlové a kameny se používaly pouze do základů. Často tak křesťanské stavby doslova vyrůstají na základech z kamenů z předchozích "pohanských" svatyň.  Jak symbolické... 

Gótové patřili k severským germánským kmenům, které se někdy okolo 200-100 před n.l. vylodily na severozápadním pobřeží Polska a Německa. Jejich příchod byl pravděpodobně vyvolán krátkodobým prudkým ochlazením a zaledněním Skandinávie. Na území Pomoří se Gótové postupně sloučili s kmeny slovanských Venétů a po několik následujících století podnikali řadu výbojů. Patřili tedy k typickým "barbarům" s nimiž se střetávaly římské legie. Zdá se ale, že keltský středoevropský prostor zpočátku germánské anexi odolával, a Gótové byli nuceni ho obejít, aby se obloukem přes Ukrajinu dostali až k Černému moři a dokonce později kruhem i na Apeninský poloostrov. Gótové, podobně jako Markomani a Kvádové, byli významnými pokračovateli (v té době již dávné) megalitické kultury. Přestože byli více kočovníky než usedlými zemědělci, přesto stavěli na svých tradičních územích i klasické megalitické památky jako kromlechy, "kamenné lodě" i mohyly. Řadu z nich nalezneme dodnes, zejména v Meklenbursku, ale právě i v Polsku. Tady v Polsku se navíc zdá, že soužití Germánů s pra-Slovany(?) bylo poměrně mírumilovné. V "gótském" prostoru se nachází pozůstatky venétských i dalších kultur a nakonec i poslední bašta "pohanů" - Arkona, byla slovanská...

Na archeologické lokalitě v Grzybnici nalezneme stejně jako v Odrách zrekonstruované kromlechy (celkem pět kruhů) a také řadu dalších kamenných soustav s různým účelem použití. Kromě tradičních mohyl, které jsou zde velmi zajímavě zdobené jakýmisi ornamenty z volně kladených kamenů, jsou zde i místa, která nikdy žádný pohřeb neobsahovala a případné nálezy kostí jsou evidentně v druhotných nálezových pozicích, tedy pohřby byly vykonány dodatečně v pozdějších dobách.  Pohřbívalo se tady prokazatelně birituálně (do země i žehem). Samozřejmě možné (a nedokazatelné) je i to, že přítomnost vody umožňovala i pohřeb do vody či ve vzduchu, a pohřební rituály pak mohli být spojené s živlovým principem dotyčného jedince.

Stejně tak zdejší kamenné kruhy mají evidentně různou funkci. Snadno rozlišíme i funkce esoterní, neboť energie kamenných kruhů je docela vysoká. Největší z kamenných kruhů měl evidentně shromažďovací funkci, ale později byl použit i k obětem, včetně lidských. Černý středový menhir je poměrně zvláštní, kumuluje do sebe energii všech typů, a při rituálu je schopen tuto energii jednorázově uvolnit. Že nejde často o nic příjemného, je evidentní.  

Nalezneme zde pozůstatky celkem pěti kruhů, které ovšem byly poměrně značně poškozeny a při rekonstrukcích se archeologům zřejmě nepodařilo umístit kameny vždy tak, jak by asi mělo být. Snad hlavně proto, že původní energetické stavby hodně pracovaly s orientací (s tváří) kamenů. A tak tady nalezneme kruhy, kde jsou kameny orientovány tak, že posílají energii do středu, případně naopak. Pokud byl kámen při rekonstrukci otočen, energetická funkce je pochopitelně poškozena. Nejsložitější je kruh s pořadovým číslem III. Byl dvojitý a obvodové kameny se v něm střídaly. Vždy jeden byl otočen směrem ke středu, druhý naopak. Vnitřní kruh byl vyhrazen "radě starších". Funkce tohoto kruhu je prakticky zničena, řada kamenů chybí nebo jsou špatně otočené... Naopak kruh č.5  je skvělý a i dnes stále plně funkční. Polští esoterici si ho velmi cení, a říkají mu "Šamanský", či "Mistrovský". A mají pravdu, energie tady jsou mimořádně kvalitní a funkce zachovalá. Průběh rituálu není veřejně publikovatelný, račte si na něj přijít sami.

Moc zajímavé jsou i unikátní plochy pokryté ornamenty z vyskládaných menších kamenů. Některé tvořily pokryv mohyl, ale řada z nich byla pouze v rovině na zemi. Tady je potřeba archeology pochválit. Kameny byly v průběhu staletí pochopitelně překryty vrstvou hlíny, a jen díky vykopávkám je můžeme dnes znovu vidět. Archeologická práce byla precizní a přesná. Přestože jsou kameny malé, jsou díky archeologům opravdu v původních polohách. Opět se zde dají načíst a spustit velmi zajímavé rituály, ať už pro komunikaci s předky, mužsko-ženské párové rituály, případně ovlivňování času a počasí. Zatím pro nás zůstává tato schopnost dlouhodobého naprogramování pevných struktur skrytá a můžeme jí jen obdivovat.

Pokud budete mít cestu do severozápadního Polska, návštěvu tohoto místa doporučuji všem hledačům odpovědí. Kameny mají jednu velkou výhodu - díky svému stáří jsou perfektně spojené se Zemí a zdejším místem. I když jejich celková souhra někdy a někde pokulhává, přesto je to v průměru mnohokrát lepší než u řady českých novodobých kamenných struktur, u kterých velmi často chybí jedno podstatné (a možná to nejpodstatnější) - propojení s hmotnou realitou a napojení na matku Zem.

Jiří Škaloud


*pozn.: Osada Odry nemá nic společného s řekou Odrou, (viz web, zde)

 

 

 

Černý středový menhir
Menhiry v základech kostela v Bialogardu
Mapka
Kamenné ornamenty
Kamenné ornamenty
Kamenné ornamenty
Kamenné ornamenty
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Kruhy
Informační cedule I.
Informační cedule II.
Nálezy a vykopávky
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart