Sova Archetypální energie a síly Matky Země Předek, předchůdce člověka míval většinou podobu zvířete, ale mohla to být i rostlina, hora, strom, nebo přírodní živel. Pokud se těmto silám a energiím otevřeme, ať skutečně či symbolicky, stane se náš svět mnohem bohatším a větším. Můžeme si pak uvědomit, jak se oba světy, fyzický i duchovní prolínají. Pochopíme, jak přirozeně zvířata žijí a používají svá těla. Tím se prohloubí a zbystří naše smysly, staneme se přirozenějšími a možná i objevíme přístupy k nečekané moudrosti. Zbavíme se tak myšlenky, že jsme, coby lidské bytosti, od přírody odděleni. Nejlepší propojení se silovým zvířetem pak nastává v případě, kdy totemové zvíře přijde za člověkem samo. Navázání kontaktu může být různé, v meditaci, snu i v běžném životě. Prostřednictvím knihy, filmu, návštěvy ZOO, či osobních setkání v přírodě a krajině. Víra v živočišné zvířecí předky vznikla před mnoha tisíci lety. Předkům byla prokazována nejvyšší úcta. Není známo jak vlastně „totemismus" vznikl. Zástupná zvířata nebyla však vybrána jen podle síly a krásy, ale představují pestrý soubor dvaceti osmi archetypálních energií a sil Matky Země. Což potvrdili i staří astrologové, ale o tom až příště. „Naším úkolem musí být osvobodit se...tím, že rozšíříme okruh svého soucitu, aby zahrnul všechny živé bytosti a přírodu v celé její kráse". Albert Einstein Sova - Noční čarodějka. Síla moudrosti a pravdy. Obraz sovy lze nalézt v jeskynních malbách pravěkého člověka, ve staré Číně i Egyptě. Tento tvor s pronikavým pohledem byl na jedné straně symbolem moudrosti a hojnosti, na straně druhé, symbolem smrti a temnoty. Ve starém Řecku představovala věštecké a magické schopnosti. Byla zasvěcena bohyni Pallas Athéně a stala se i symbolem města. V Egyptě, Indii, Austrálii i Číně představovala smrt. Indiáni jí nazývají „Nočním orlem", nebo ptákem čarodějů. Sova tak pro ně představuje především předtuchu, schopnost odkrývat iluze a moudrost. U japonských kmenů Ainů byla poslem mezi bohy a lidmi a její houkání varovalo před nebezpečím. Keltové sovu nazývali „Noční čarodějnicí" a byla atributem bohyně Gwynn, keltské strážkyně podsvětí. V křesťanské symbolice je spojena s mocnostmi temnot a jako pomocnice zlých sil. U slovanských kmenů je spojována s vedením vlastní intuicí. Zvláštní, že? Tato síla a energie je spojena se šestou, čelní čakrou. V klidu či meditaci si můžeme představit, jak koukáme upřeně, bez mrknutí oka sově do očí. Po nějaké době dojde k aktivaci našeho i jejího „třetího oka" a k vzájemnému propojení a výměně informací. Můžeme tak dostat školu moudrosti, schopnosti odkrývat iluze i ty věštecké. Díky sovímu ostrému zraku se můžeme lépe orientovat, prohlédnout situaci, postavit se čelem k problémům, které je třeba řešit. Více důvěřovat vlastní intuici, a přirozené moudrosti. Nepodlehnout klamům, iluzím a vnějším vlivům. Sova ovládá měsíční magii a symbolizuje schopnost vidět skrytou pravdu. A o to vše ji můžeme požádat a pokorně počkat, zda přijde a kam nám umožní nahlédnout. Automatická kresba může být mapou na Vaší cestě za sílou a energií Sovy. Petr a Vlaďka Sova I když ve dne mžourá, v noci bludy bourá. K moudrosti nás vede, čarovat též svede. A při tichém letu, pravdou mává světu. (J.Š)
|