Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Hrušeň Spiritka

Praha    

Hrušeň obecná, Pyrus communis, s obvodem kmene přes 300cm, výškou okolo 11m a odhadovaným stářím cca 165 let patří zdejší „kousek" k největším hrušním v Praze. Jedinou památnou na levém břehu Vltavy a k tomu lidem velmi těžce přístupnou. Najdeme ji hluboko pod roklí, nad Zdíkovskou ulicí na soukromém pozemku. Hrušeň pamatuje zánik rozsáhlých vinic, na stráních pod původní klášterní usedlostí Gayerka, zbudovanou z bělohorské opuky, kterou později koupil Jan Spirit. Tato stavba, dominanta zdejší krajiny má slovní základ v latinském slově spiritus - duch. Genia loci i genia tempori dnes však v sobě nese jen tato hrušeň a její nejbližší okolí, včetně znovu se obnovujícího malého rákosového rybníčku. Sláva zašlých časů, střet všech možných zájmů, protichůdnost zákonů, lidská pokora a úcta k přírodě, klid zdejších obyvatel, to je mix rozhovoru a témat, který zde můžete vést. Plody hrušně připomínají a symbolizují svým tvarem mateřství. Ve starém Řecku byla pra-matkou všech hrušní panenská bohyně Athéna. Ta naše kráska má pravotočivě stočený kmen s dalekým výhledem na jih a poselstvím těchto energií, zdraví - čistota - čas, což je pro nás i jí nadějné.   

Rod Pyrus tvoří něco kolem dvaceti druhů stromů, pocházejících ze severní Afriky a Euroasie. Hrušeň obecná je dlouhověký strom. Plodem jsou malvice, jejíž dužina obsahuje pouzdra se semeny. Hrušky jsou bohaté na minerály a stopové prvky (hořčík, vápník, železo, draslík), vlákninu a vitaminy (A, B, C). Jejich ochlazující účinky působí proti vnitřním zánětům. Snadno stravitelné plody napomáhaly při rekonvalescenci. Různé odrůdy se pak začaly pěstovat v sadech pro ovoce. Již staří Římané v prvním století po Kristu znali 39 odrůd. Dnes jich je přes 3 000 a nejznámější odrůdy známe z potravinářského průmyslu. Dřevo se pak používá k výrobě hudebních nástrojů (cembala a flétny) a v nožířství na výrobu rukojetí. Pro svoji strukturu je vhodné i k soustružení. Odvar z kůry byl našimi předky používán jako mírné a šetrné analgetikum při bolestivých výronech a pohmožděninách. V čínské medicíně její plody povzbuzují dráhy žaludku a jater, regulují srdce a posilují Jin. V ajurvédě stahují a ochlazují, podporují Vátu. Podobně jako jabloň je i hrušeň spojována s plodností, dětmi a prosperitou. Jablko figuruje ve zvycích týkajících se mužů i žen, zahrnující námluvy i manželství. Hrušeň je pak spojována jen s ženským pohlavím. Jabloň se vysazovala, když se narodil chlapec, hrušeň, když se narodilo děvče. Ve středověkém Německu (Švábsku) bylo ještě pod kořeny stromu zakopáno plodové lůžko, aby tak bylo dítěti zajištěno požehnání.  Na Kavkazu ještě na počátku 20. století se věřilo v ochranné síly hrušně pro dobytek. Slovanům přinášela štěstí a dobré zdraví. V astrologii patří pod vládu planety Venuše.

A až někdy, nějakou tu starší hrušeň potkáte, pěkně se jí ukloňte a aspoň takto s láskou vzpomeňte na tu na Spiritce. Poděkování pak patří jednomu z majitelů pozemků za toleranci, vstřícnost i přátelskou komunikaci.

Klidné májové dny.

P.B.

 

Tam v dáli...
Pod Spiritkou
Hrušeň obecná
Na soukromém pozemku
Patří k největším v Praze
Neprostupné okolí
Rákosové jezírko
Zdraví, čistota, čas
designed by Panavis & Panadela | contents ©2024 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart