Anenský vrch - Lobendava Lobendava patří k nejsevernějším osadám v České republice. Leží ve Šluknovském výběžku, kousek od hranic s Německem. Nikde v okolí ale nejsou automobilové hraniční přechody do Německa, takže sem zavítá opravdu málokdo. Kráse krajiny to dozajista prospívá, ale lidem se zde žije spíš těžko. V kopcích nad Lobendavou nalezneme dvě stará poutní místa, Anenský vrch a kopec Jáchym. Jáchym a Anna byli rodiče panny Marie, patří k sobě, a nepochybně k sobě patří i zdejší kopce. Na Jáchymovi nalezneme v lesích opuštěnou, ale velmi zajímavou kapli, na Anenském vrchu pak poutní místo s křížovou cestou, napodobeninu Getsemanské zahrady a kapli svaté Anny. Místo je dnes postupně obnovováno a rekonstruováno k církevním účelům. Pokud se sem dostanete mimo termíny hlavních poutí, je zde liduprázdno a ke slovu se dostává i přírodní působení. Místo je porostlé krásnou lipovkou, a když zastihnete zdejší staré lípy v květu, až se vám zatočí hlava. A nemusí to být pouze vůní, i zdejší energie jsou velmi hodnotné a působení místa velmi zajímavé. Pokud vystoupáte k vrcholku zdejší okružní křížové cesty, otevře se vám pohled dolů na lobendavské údolí, obklopené hraničními kopci. Ze severovýchodu dohlíží kopec Jáchym a neodbytně poukazuje na své propojení s Anenským vrchem. Znovu se tady ukazuje, že lidé intuitivně nebo i vědomě vždy ctili zvláštní energetická místa v krajině. A prvotní snahou nejspíš bylo vyjádřit tohle intuitivní cítění, nějak takové místo pozdvihnout a ještě víc ho zdůraznit či oslavit. Jinak řečeno, taková místa se často projevovala svým působením už před vybudováním církevních staveb. Velmi často jsou to místa spojená s místními pověstmi, kde se třeba děly zázraky, nebo to byla odvěká shromaždiště, místa pálení ohňů, scházela se tady omladina, nebo jen byla krásná, zajímavá a dominantní. Církevní stavby zde vznikaly až dodatečně, coby snaha takové místo "umravnit" či zdůraznit jeho duchovnost. Diktát víry pochopitelně neumožňoval vyjádřit toto cítění jinak, než vybudováním církevně povolených staveb - tedy křížů, božích muk, kaplí, kostelů či křížových cest. Dnes tedy na těchto místech není vždy nutno vidět a vnímat pouze vliv samotných svatostánků a křesťanství, ale můžeme vnímat i hlubší a přírodní podtext samotného místa. Pokud je kaple, kříž či kostel postaven na vhodném energetickém bodě, působí místo samostatně i v době, kdy křesťanská stavba třeba zaniká. Tento jev jsme měli příležitost sledovat i vinou cílené a dlouhodobé devastace církevních památek. Rozpadající se a zanedbávané ruiny kostelů i kaplí působily jako magnet a místo toho, aby ztrácely svůj význam a sílu, jejich energie rostla a přeměňovala se až k palčivé naléhavosti a volání. Příkladem může být slavný kostel v Neratově v Orlických horách anebo třeba právě toto poutní místo v Lobendavě. Proto není potřeba odlišovat silná energetická místa podle vlivu příslušné víry. Ať už na místě stojí menhir, rondel, křesťanský kostel nebo třeba mešita či stúpa, místo působí vždycky. Zemský vliv je nestranný a slouží všem, kdo ho umí využít. Vliv se pochopitelně spojuje a míchá i s programem dané víry, ale ve své podstatě ovlivňuje hlavně základní principy morálky, vědomí a chování lidí, ať už jsou libovolné víry. Křížová hora Druhým dnešním zastavením budiž známý poutní vrchol u Jiřetína pod Jedlovou. Na Křížové hoře tady stojí výstavní barokní křížová cesta s velmi zajímavou architekturou a sochařskou výzdobou. Je druhou nejstarší ze čtrnácti křížových cest tady na Šluknovsku, a přesto je na rozdíl od výše popsaných míst spíš novodobou záležitostí. Podle místní pověsti vznikla v období protireformace, kdy se nemocnému mladíkovi, který z donucení znovu přijal katolickou víru, s pomocí motliteb podařilo vyléčit. Na svých pozemcích pak postavil první dřevěný kříž. Křížová hora byla v té době odlesněná a po dalších zázracích tady od začátku 18. století postupně vznikala dnešní bohatá a zajímavá poutní cesta vzhůru. Ovšem první dochovaný záznam o vysvěcení pochází až z roku 1764. Energie místa je konzistentně postavena na křesťanské duchovnosti a ke stejným cílům také vede. Křesťanská mystika je ovšem jen jednou z možných řešení potřeby spirituality. Je až palčivě aktuální a tragikomicky veselé, že energie duchovních bytostí vůbec není nutně spojená s vaším konkrétním náboženstvím. Jejich působení s tím v co věříte, či nevěříte, vůbec nesouvisí. S ohledem na miliony lidí, které pro libovolnou "pravou víru" trpěly, umíraly a umírají dodnes, je to jistě tragické zjištění. Pokud nebudete spěchat s výstupem strmého kopce a u každé z kaplí strávíte přiměřený čas, mohou se vám tady otevírat hluboké filozofické otázky spojené nejen s vírou a životem Ježíše Krista, ale i daleko aktuálnější otázky současného života. Snad se i vám podaří uslyšet až překvapující odpovědi. U kaple na vrcholu kopce nalezneme i studnu s údajně uzdravující vodou. Nicméně voda je energeticky spíše prázdná. Snad nejzajímavějším místem je prostor pře samotným Božím hrobem. Až překvapivě snadno se zde dá nalézt pocit a jakýsi ekumenický přesah nad veškerou vírou, její potřebností či nepotřebností a smyslem. Pokud vás myšlenky a filozofie náboženství a víry zajímají, určitě je Křížová hora tím pravým místem i pro vás. Jiří Škaloud
|