Buvol - Býk (Kráva - Vůl) Archetypální energie a síly Matky Země Naši předci uměli komunikovat se stromy, dokázali vyhledat a používat volně rostoucí léčivé byliny. Bohům pramenů vzdávali díky, přinášeli oběti nápomocným přírodním a astrálním bytostem. Na přírodních rozcestích přirozených pralesních stezek Hercynského lesa se setkávali s duchy zemřelých a tázali se na budoucnost. Znali tajemství energií země, její energetické body, na kterých pak zřizovali kultovní místa (dobíjecí stanice). Tato místa byla spojena s přírodou a okolní krajinou. Většinou se nalézala v posvátném háji, nebo u zvláštního či výrazného kamene, u posvátného pramene, či studánky. Na většině z nich, nebo poblíž dnes stojí křesťanské kostely. Náboženství mělo životní, lidský rozměr. Rity se spontánně vyvíjely a spontánně zas zanikaly. Každý si vytvářel svou vlastní víru v mezích stanovenými mágy, druidy, žreci a kněžími. Věřilo se, že bohové obývají zemi, na které byli ve všem přítomni a vše prostupovali. „Jiný svět" byl považován za absolutní realitu, věřilo se v prolínání našeho světa s tímto a možné přechody z jednoho do druhého. Svět nadpřirozena byl pro naše předky stejným domovem jako svět vezdejší a cítili se v něm stejně dobře. Magie je stará jako celé lidstvo samo. Hledejme neustále pravdu, ale střežme se být vedeni jen pouhou zvědavostí, či dokonce zištností. Moudrým a laskavým je vstup v pokoře povolen. Vstupujme však po špičkách a opatrně. Buvol - Býk (Kráva-Vůl) Ušlechtilý vládce klidové síly. Síla meditace a odvahy. Jedná se o prvotní a základní posvátná zvířata zemědělských a pasteveckých kultur, jejichž symbolika a význam je velmi významný a rozsáhlý. Bývala považována za protějšky kosmické a pozemské plodnosti, za jejich solární a lunární princip tvoření. Buvol představoval rozvážnou moudrost, odvahu a sílu. Bůh Šiva jezdí na buvolu jménem Nandin. Býk byl znamením celého vesmíru a často oral Zemské - Nebeské brázdy (známé i u Slovanů). Egyptský Apis byl posvátný býk s bílou lysinou na hlavě. Býk je mužský element a zahrnuje v sobě plodnost Země, celé planety. Stal se i astrologickým symbolem zvěrokruhu. Je to znamení, v němž se spojuje pozemské a světské, aby se dosáhlo větší hojnosti. Bůh ohně Agni je v hinduismu rovněž zobrazován jako mocný buvol. V Indii je kráva dodnes posvátným zvířetem, které se nesmí zabít. Je ztělesněním Matky Země, představuje mateřskou výživu bez obětí. Nemá potřeby zabíjet, aby nakrmila své děti. Je znamením hvězdným i měsíčním. Její rohy připomínají srpek měsíce a mléko Mléčnou dráhu. V Egyptě byla atributem bohyní Nut a Hathor, v Babylónii patřila bohyni Ištar a ve staré Sýrii symbolizovala bohyni plodnosti Astarte. V keltských legendách se kráva objevuje jako průvodce cyklem znovuzrození. Bílý býk byl zasvěcen bohyni plodnosti Friggy. V řecké a římské mytologii můžeme nalézt mnoho úchvatných příběhů. Asi ten nejznámější je o Minotaurovi, bájné bytosti vzešlé ze spojení ženy a býka. Pro křesťany byl významným symbolem pevné a silné víry a spolu s Oslíkem byl jeden z prvních svědků při narození Ježíše Krista. Na volu jezdil zakladatel taoismu Lao-c´. Toto zvíře představuje dřinu, sílu i bohatství. Odkazuje na jho Kristovo. Pro buddhisty je bílý vůl symbolem kontemplativní moudrosti. Tyto síly a energie jsou spojeny s první čakrou zvanou Muladhara (kořen a opora), která je barvy červené a nalezneme ji v oblasti kostrče (pánevního dna) mezi hrází a konečníkem. Představuje základní centrum, energetickou základnu, kořen energetického systému ostatních čaker. Může být přes ní přijímána energie Země, přírody a krajiny a může zde docházet k její transformaci. Rozvíjí životní sílu a energii, dodává vůli k životu, sebezáchovu, vytrvalost, spojení se Zemí a přírodou. Schopnost prosadit se. V negativní stránce pak egoismus, sobectví, setrvačnost a lenost. A poselství od Silné Čtyřky ..."Vnímejme, že Náš život je darem a nástrojem Nejvyššího dobra, a buďme Vděční za všechny dary a věci, které nám přináší". Automatická kresba a báseň ať je Vám pomocníkem při cestě za poznáním, moudrostí a energiemi všech čtyř silových zvířat...nebo jen jednoho? Klidné a šťastné letní dny. Petr a Vlaďka Skot V sytých barvách reality a v tradici konformity obklopen hnojem a roji much Žije nejúspěšnější lidský druh Přežití vložil v ruce člověka A na svobodu nečeká necítí žádnou pohanu, že tělo směnil za ochranu. A tak otvírá se beze zbytku věčný ten dotaz po smyslu žití Zabít člověka, zvíře či kytku? Naše přežití snad zaštítí? Kdo viděl krásné oko šťastné krávy V náruči rajské pastviny Ten řeší problém jménem hovězí A mnohé další kraviny Dejme jim množství sladké trávy Dopřejme štěstí života V konci na jatkách to nevězí, ve vyšším cíli smysl se mihotá. Dejme jim život bez starostí A zabíjejme s vděčností. A plňme dobře za všechna stvoření svou roli zrodu nového vědomí. (jš)
|