Kaštanová alej - Maďaly u Plavče • Přírodní park Jesenicko • Tento skvost, Národní přírodní památku, najdeme nedaleko Jesenice (u Rakovníka). Město nám poslouží jako výchozí bod, odkud se vydáme za stromy po žluté turistické značce. Celá Kaštanová alej je dlouhá nějakých 2,5km a je velice zajímavé a prospěšné si jí projít celou, v plné pozornosti, tam i zpět. Pak vám jistě neunikne, že cesta se lomí do šesti směrů, podobně jako jako poničený šestiboký letohrádek Plaveč, který nemůžeme na cestě minout, a jehož původní využití a účel je nejasný. Počátkem 18. století jej nechali postavit nám již známí Černínové z Chudenic. Pokud vyjde počasí, můžeme odtud spatřit Krušné hory, Doupovské hory a České středohoří jako na dlani. Podle různých zdrojů je počet jedinců jírovců maďalů v aleji od 388 do 477 kusů. Ze směru od Jesenice je alej oslabená a je postupně dosazovaná novými stromy. Některé kaštany jsou zde ještě stále mladé a nezkušené, na rozdíl od druhého konce aleje u kaple. Mají zde však více slunce i více spěchu a netrpělivosti než „staříci" na straně druhé. Tam se už nikam nepospíchá. Ty nejstarší jírovce dosahují do výšek okolo 22 metrů a průměrů kmenů přes dva metry. Energie i atmosféra se cestou alejí několikrát změní společně se změnou směru, a to různě při cestě tam a zpět. Jde o původní barokní práci s krajinou? Byla zde jakási pozdější iniciační cesta? Či jde o ryze praktické důvody původu této aleje a její možné založení datované až do roku 1900? Letohrádek byl pravděpodobně založen ve stejném roce jako nedaleký zámek Svatý Hubert. Ten byl Františkem Josefem Černínem koncipován jako nevelká osmiboká věžová stavba. Osm vykácených průseků se jako paprsky rozbíhaly daleko od zámku s promyšleným účelem do všech směrů. A nebylo to asi jen kvůli pozorování směru úprku štvané zvěře. Obě stavby jsou si pak nápadně podobné. Jako možný cíl, zastavení, otočka či nový start může posloužit místo skoro až na druhém konci kaštanové aleje, kde stojí barokní poutní kaplička Panny Marie Altöttingenské. Jedná se o patronku bavorského města Altötting, nejslavnějšího německého mariánského poutního místa, které ročně navštíví okolo jednoho milionu lidí. Její předobraz pak zapůsobil i na slávu Plavče. Na Svatodušní pondělí se zde konaly slavné a početné poutě a žehnání lidu pod širým nebem. Po roce 1945 byla tato tradice ponechána svému osudu a zanikla. Propojením obou konců našich cest vyslyšíme ženskou i mužskou naději, která v toleranci může vést k nekonečnému duchovnímu rozvoji a skutečnému sebepoznání. Tak vzhůru pozdravit a smeknout před maďaly z Plavče. Nedaleká NS „Ve stopách žuly" a skalky v jejím okolí jsou velkým lákadlem a výzvou. Ale za žulovými kameny se vydáme zas až někdy příště. Jírovec, Aesculus, třináct druhů listnatých stromů vyskytujících se ve východní Asii i Severní Americe. V Evropě je asi nejznámějším jírovec - maďal obecný, nebo také koňský kaštan (A. hippocastanum), původem z hraniční oblasti mezi severním Řeckem a Albánií. Ve Vídni byly první kaštany vysazeny v r. 1576 díky rakouskému vyslanci v Turecku, který viděl místní vojáky na dvoře Sulejmana Nádherného krmit koně jakýmisi plody a potírat jim nohy a kopyta divnou mastí a tinkturou. Například do Británie se dostal jírovec až v r. 1633, do pařížské botanické zahrady o nějakých padesát let dříve. Velkým plodům kaštanů se nepoštěstilo překročit hřebeny vysokých hor po tisíce let a zůstaly uvězněny v jednom odlehlém údolí východní Evropy. Jírovec může dorůst výšky až 27 m. Květy jsou sametově bílé se žlutou skvrnkou, která později mění barvu na purpurově červenou. Plody jsou bohaté na saponiny a využívaly se k výrobě mýdla. V syrovém stavu jsou pak pro člověka jedovaté (pozor nesplést si s kaštanovníkem jedlým). Pupeny květů jsou při výrobě piva účinnou náhražkou chmele. Za druhé světové války byla z kaštanů pražením připravována hořká náhražka kávy. Plody obsahují i látku aescin, která je výborným prostředkem při léčbě modřin, vymknutých končetin, revmatismu, či cévních onemocnění. Látka snižuje propustnost kapilár a podporuje mikrocirkulaci, současně má i svíravý a protizánětlivý účinek. Snižuje bolesti, otoky a vyrážky na nohou. Tradičně se využívala proti městnání krve. V esenciální léčbě jírovec projasňuje myšlení, zlepšuje intuici a zklidňuje rozrušenou mysl. V symbolice pak jeho energie představují trpělivost a naději. V astrologii je tento strom zasvěcen planetě Jupiter, vyrovnanosti, spravedlnosti a cínu. ☺ Stejně jako cín se tavíme i my dosti snadno a pokud se plně odevzdáme, kaštanová alej jírovců maďalů u Plavče to zvládne dokonale. Ani se možná nestačíme divit, jak to může být třeba i snadné. I když to může třeba i trochu bolet. Krásné a tvořivé dny. Petr a Vlaďka
|