Boží místo Bozkov Bozkov dnes známe hlavně díky slavným dolomitovým jeskyním, ale jeho nabídka i historie je mnohem rozsáhlejší. Osada se pyšní jedním z nejstarších poutních míst v Česku. Najdeme tady i pramen zázračné vody. Podle dávného pramene „Boží vody" se údajně odvozuje i jméno obce - Božskov, Boskov, dnes Bozkov. Poutníci i trpící sem putují už přes sedm set let... Podle kusých historických zpráv se zdá, že „Boží voda" čili Božskov, existoval dřív než samotná osada. Šlo o posvátné místo s pramenem zázračné vody. Ten měl ovšem vyvěrat na severním svahu návrší, tedy možná šlo o dávný vývěr vody z dolomitových jeskyní. Dnes uctívaný pramen „U matičky" je totiž na druhé straně návrší, v jihovýchodním svahu směrem k potoku Vošmenda. Samotná osada měla v okolí pramene vzniknout až později. Pojďme se tedy podívat na zdejší místo, jeho energie a hlavně zdejší vodu, ať už tu krasovou, či z druhé strany kopce... Kostel Navštívení Panny Marie, Královny hor, zvnějšku vesnicky střízlivý, ale vevnitř překvapivě zdobný kostel v Bozkově u Semil je jedním z nejstarších poutních míst u nás. V jeho historii a nakonec i v geniu loci spočívá jeho cena. Dnešní podoba kostela je sice až barokní z přelomu sedmnáctého a osmnáctého století, ale samotné poutní místo je daleko starší. Není výtvorem baroka po třicetileté válce, kdy celá řada poutních mariánských míst vznikala účelově coby projev a nástroj rekatolizace. Mariánská poutní místa ze starších gotických dob mají větší vypovídací hodnotu a také jejich energie bývají opravdovější, zemitější a často i silnější. Bozkov se tak řadí po bok například poutnímu chrámu v Chlumu Svaté Máří u Kynšperku nad Ohří a dalším gotickým poutním místům. Mariánští protestanti. Jak řečeno, zdejší tradice poutí k posvátnému prameni je asi starší, než samotná osada. Dokonce se dá předpokládat, že pramen vody zde byl uctíván již od pohanských dob. Voda dala základ vzniku posvátného místa, které později křesťanství převedlo pod patronaci Panny Marie. První dřevěný kostel se v Bozkově nacházel už ve čtrnáctém století. Už z této doby se traduje kusá pověst o nálezu plastiky Panny Marie a také o zázračném prameni vody, který uctívali zdejší horníci železné rudy. Při husitských válkách kostel shořel a na sto let zde nebyl žádný. Historie celého kraje byla hodně složitá, po husitských válkách bylo území utrakvistické, tedy husitské, protestantské. Víme, že zde žily velké komunity protestantů, evengelíků a členů Jednoty Bratrské, tedy vyznavačů vyznání, pro které Panna Marie neexistovala coby světice. Existence a svatost Marie je jedním ze základních rozporů mezi evangelíky a katolíky. Její kult byl v protestantském prostředí odmítán a to včetně náboženských poutí. Přesto se ke stavbě dalšího kostela v polovině 16. století traduje další významná pověst o zásahu z vyšších míst. Zdůrazněme, že to bylo při utrakvistické správě území! Materiál na stavbu protestantského kostela se za jedinou noc zázračně přemístil z vedlejší obce Roztoky do Bozkova a plocha předpokládaných základů stavby se navíc pokryla netajícím sněhem. Což bylo jistě zvláštní, protože byl červenec. Takový zázrak je popisován už z Říma, coby čin Panny Marie Sněžné. Navíc při výkopech základů kostela v Bozkově byla znovu nalezena i stará gotická socha Panny Marie - Královny hor, též, kterou dodnes můžeme obdivovat na oltáři. O tomto zázraku existuje písemný zápis, který podepsalo 84 svědků. Povšimněme si tedy, že kostel, který zde na základě zázraku vyrostl, byl utrakvistický a přesto byl zasvěcený Panně Marii! Zdejší věřící byli nazýváni mariánskými husity, což bylo na hranici hereze... Mariánský protestantismus zde byl opravdu důsledkem silného dojmu ze zázraku při stavbě kostela, který si pamatovali všichni obyvatelé Bozkova. Po třicetileté válce se situace opět zkomplikovala. V rámci protireformace byly všechny protestantské kostely rušeny. Ale co s tím bozkovským? Mariánský kostel se zázračnou Pannou Marií na hlavním oltáři? Ten nešel zrušit. A co s mariánskými protestanty? Jezuité, kteří zde konali náboženská šetření, měli jistě dost zamotanou hlavu. Nechali prozkoumat svědeckou listinu o zázraku a nakonec ho uznali za pravý. „Kacířský" protestantský kostel se tak stal uznaným místem mariánského zázraku a byl zařazen mezi evropská poutní katolická místa. Písemně potvrzeno k roku 1672. Poutní místo přežilo i další rušení při josefínských reformách, přežilo i komunisty a vlastně slouží dodnes, kdy zde sídlí řád Saletinů. Zdejší prameny. Přestože působení samotné vody se v křesťanské víře upozaďuje, určitě jí nelze z poutní tradice odstranit. Lidová zbožnost vždy spojovala zázračná uzdravení i prozření s vodou pramenů i studánek. Návrší Bozkova tvoří hlavně přeměněné horniny, jako jsou fylity a zelené břidlice, mezi kterými leží dolomitová a vápencová tělesa. To největší má rozměry zhruba 400x300 a tloušťce do sta metrů a najdeme v něm zmíněný jeskynní systém. Mohutně vrstevnaté břidlice i fylity jsou silně zvrásněné a členité, a proto jsou pozemní cesty vody velkou neznámou. Zdá se ale, že poměrně ploché návrší okolí Bozkova je odvodňováno na dvě strany. Hlavní část prosakujících vod směřuje k severu do jeskyní, ale část vody odchází též k jihu, do pramene U Matičky a do údolí potoka Vošmendy. Pramen U Matičky najdeme uvnitř obce kousek od kostela jihovýchodním směrem. Dnes je nově upraven a hojně využíván jakožto nevysychající zdroj velmi kvalitní vody. Považuje se za původní zázračný pramen. Jeho voda není příliš vápenitá, zdá se, že se podzemní voda jakoby rozdělí, na jednu stranu kopce se pouští do práce s dolomitem v jeskynním systému a stává se krasovou vodou, na druhé straně kopce ji dostáváme v podobě trvalého zdroje pitné vody. Svědčí o tom také nadmořská výška pramene U Matičky, který vyvěrá výš, než leží jeskynní komplex. Jde tedy o vodu ze stejného zdroje, ale s rozdílným úkolem. Energie a účinky vody z pramene U Matičky nasvědčují tomu, že jde o dobrovolný dar matky Země. Jedná se o silné místo zemských energií. Voda má širokospektrální účinky na lidské zdraví a není zaměřená na nic konkrétního. Je dobrá naprosto na všechno, tedy na fyzické, duševní i duchovní neduhy. Prostřednictvím sil matky Země působí na úrovni hmoty - tedy léčí tělesné potíže a také i duševní potíže na úrovni vegetativního nervového systému a nevědomého řízení procesů těla. Ale navíc současně podporuje i životní optimismus, dává nám smysl pro život, najednou víme proč jsme tady, život už není přežívání a potácení beze smyslu. To je poselství a energie téhle vody - náplň a smysl zdravého života ve hmotě. Její energie i účinky a nakonec i řada doložených „zázraků" jí dozajista dávají právo být nazývána zázračnou. Nicméně její energie jsou velmi zemské, s duchovní silou křesťanských světců a nedalekým kostelem nesouvisí. Vývěry pod jeskyněmi. Ještě než se podíváme do jeskyní, sejděme pod ně, do svahů sklánějících se k Vraštilovskému potoku a řece Kamenici. Kousek pod vstupními budovami do jeskynní nalezneme Kramářovu vyvěračku. Jde o umělý vývěr z podzemních prostor, v nichž byla původní přirozená hladina jezírek snížena až o sedm metrů, aby byla umožněna průchodnost původně zatopených prostor. Průtok Kramářovou vyvěračkou se uměle reguluje uvnitř jeskyní a voda současně napájí i vodojem. Pokud tedy ve vyvěračce teče voda, můžeme dozajista zkoumat i její energie. Ale zjevně nepůjde o „neposkvrněné" energie krasové vody. Možná lepší je sejít svahem dolů po modré značce, podél které v lesích vyvěrají bezejmenné průsaky ze zatím neobjevených prostor jeskynního komplexu. Jde o tutéž vodu, ovšem v původní podobě energií. Takovou, jaká byla a je po miliony let práce s kamenem. Energie krasové vody je skutečně zajímavá. Objevuje se v ní zcela pochopitelně hlavně síla proměny i tvořivosti. Ať už jde o proměnu horniny, tedy rozpouštění i sedimentaci, nebo proměny skupenství i chemického složení, nebo o kreativitu při tvorbě krápníků, bizardních tvarů sintrů, puklin i jeskyní. Voda, která pracuje s nezměrným časem věčnosti. Voda, která může díky pomalé obměně v podzemních reservoárech strávit pod zemí stovky let a má tak dostatek času na to, aby se proměnila po chemické stránce i po stránce informačního obsahu i energie. Krasová voda z člověkem neobjevených a nenavštěvovaných podzemních prostor má skutečnou sílu tzv. nepočaté vody. Jistě i taková voda má parametry zázračné vody a proto i zdejší dávné vývěry mohly sloužit jako „Boží voda" ... Bozkovské dolomitové jeskyně byly objeveny v roce 1947 ve zdejším lomu na dolomit. V padesátých letech se začalo i s jejich zpřístupňováním pro veřejnost. Dolomitové jeskyně jsou vskutku raritou, protože Dolomit (uhličitan hořečnato-vápenatý) se ve srovnání s čistým vápencem mnohem hůře rozpouští. Zde v Bozkově jde navíc o metamorfovaný krystalický dolomit, proložený vrstvami křemenných břidlic, pískovců i vápenců. Eroze jeskyních prostor je tedy značně nerovnoměrná a komplikovaná, prostory jsou hodně úzké, členité a barevně zajímavé. Jde o bludiště puklin, chodeb a malých dómů. Sintrová výzdoba vznikala velmi nerovnoměrně a její existence je raritní. Největším lákadlem zdejších jeskyní jsou podzemní jezírka, plochou nejrozsáhlejší v Česku. Bozkovské dolomitové jeskyně jsou navíc jediným zpřístupněným jeskynním systémem v severních Čechách a staly se tak hlavním turistickým magnetem v širém okolí Bozkova. Zcela nepochybně jsou i významným zdrojem peněz. Jeskyně jsou tedy unikátním výtvorem vody, do kterého se člověk proboural. A hlavně - zpřístupnění jeskynního systému si vyžádalo masivní zásahy do přirozeného stavu. Byly proraženy přístupové štoly, původní plazivky a chodby byly rozšiřovány, odbahněny, postaveny opěrné zdi, betonové chodníčky a schodiště. Řada krápníků byla poškozena či ukradena. Zaplavené prostory byly odvodněny snížením hladiny o mnoho metrů. Věčná tma byla rozehnána elektrickým světlem, věčné ticho rušeno hlukem jeskyňářů i návštěvníků, klima nenávratně měněno dýcháním i tělesným teplem mnoha tisíců návštěvníků, o původních esoterních energiích ani nemluvě. To, že se lidé do jeskyní dostali přes umělé probourání znamená, že tento div Země nebyl připraven, či dokonce nebyl určen pro nás. To, že jsme provedli řadu drastických zásahů do vzhledu i funkce jeskyní, znamená, že jsme nadobro změnili její původní energie. A prvotní tvůrce, krasová voda? Po chemické stránce funguje stále stejně, ale zásadně změnila svou energii. Dnes nabírá energii z turistů. Jeskyně brzy přivítají třímiliontého návštěvníka... Stalo se a nedá se to vrátit. Neznamená to, že bychom dnes neměli do jeskyní chodit. Systém už byl proražen a matka Země ustoupila jako vždy a všude tam, kde si člověk zamane. Naše matka je velice smířlivá k tomu co děláme, ustupuje až tam, kam ustoupit může. Už proto, že jsme dostali do vínku zvědavost a touhu po vědomostech, po poznání a této touze je podřízeno úplně všechno. Takže návštěva Bozkovské dolomitové jeskyně určitě vhodná je. Nicméně rád bych přispěl k tomu, že poučený návštěvník si také uvědomí, že dary Země zdaleka nejsou všechny určeny jenom nám. Původní účel jeskyní byl zjevně jiný, než je dnes. My jsme původně dostali vývěry obou posvátných pramenů, silné energetické místo a duchovnost. A měli jsme se s tím i spokojit. Jiří Škaloud
|
|
|