NPR Malý a Velký štít • Hradiště Dřevíč, Čertovka a Katova studánka • V severovýchodním výběžku oblasti zvané Džbán, nedaleko obce Kozojedy v okrese Rakovník se nachází jedno z nejvýznamnějších zaniklých českých hradišť. Opevněná plocha na stejnojmenném vrchu (464 m. n. m.) o rozloze zhruba 11 ha má tvar protáhlého trojúhelníku. Valy z místní opuky a hlíny dosahují výšky mezi třemi až šesti metry. Vstup do areálu zajišťovaly dvě brány. Jedna byla ve východním a druhá v jižním cípu hradiště. Místo bylo předky osidlováno napříč všemi časy. Archeologické nálezy pocházejí z období neolitu, pozdní doby bronzové i halštatu. Barokní kostelík zasvěcený sv. Václavovi pochází z konce 17. století a stojí v místech prastaré původní animistické svatyně. Ještě v 18. století zde fungovala františkánská poustevna. V období od 10. do 13. století byla Dřevíč velmi významným českým hradištěm na severozápadním pomezí přemyslovského panství. Takový první sled, linie, opěrný bod na hranici s dalším bájným kmenem Lučanů. Jejich teritorium se rozprostíralo podél řeky Ohře. Středem, centrem Lucka pak bylo město, dnešní Žatec. Po Luckých válkách a magické bitvě na Turském poli jejich říše zaniká, nikoliv však národ Lučanů. Slovanské hradiště jako pohraniční odloučené stanoviště ztrácí časem svůj význam a je opuštěno. Osídlení pak přetrvává v podobě dvora stejného jména, který se nachází v sousedství, východním směrem od kaple. Za velkou pozornost pak stojí různé artefakty a sošky, které byly použity při stavbě obvodové zdi usedlosti. Tak trochu Jindřichův Hradec na Dřevíči. Fantazii se meze nekladou. Od zeleného muže, přes draky a různé bytosti, můžeme spatřit ledacos. Velmi ceněný byl i nález relikviářového křížku z 11. století, vyrobeného pravděpodobně v Kyjevské Rusi, který byl ale ukraden, ostatně jako více nálezů z této oblasti skončilo v soukromých sbírkách. Celá zdejší opuková oblast NPR Malý a Velký štít, jistě stojí za procházku či výlet. Nejenom hradiště, ale i my se můžeme vydat po trojúhelníkové trase za již dříve na webu slíbenými dvěma studánkami. Na západním rohu máme hradiště Dřevíč, na severním vrcholu pak první studánku zvanou Čertovka. Krásná čistá výborná voda filtrovaná místní opukou. Dle dobrozdání vnímavých a k energiím citlivých jedinců je nazývána jako studánka s Aurou. Voda i místo připravené k vyčištění a posílení té naší, poškozenou dnešní dobou a útoky zvenčí. Taková nejen záplata na náš informacemi a banálními nutnostmi přetížený systém. Stačí jen zde nějaký čas pobýt a místní vody s vděčností popít. Za druhou studánkou se pak vydáme do pomyslného západního cípu dnešního trojúhelníku, možná i trojjedinosti dnešních navštívených míst. Jmenuje se Katova studánka a místo je to spíše pro ty znalejší, nebo ty otrlejší. Něco, jak ta pohádka od bratří Grimmů. Léčení rozsekáním na kousíčky a vařením v kotli a v následném znovu-poskládání. Proces to není jednoduchý, chce to hlavně více času při skládání, žádný spěch a na žádnou částečku toho našeho těla nezapomenout. To jemu vděčíme, že tady můžeme být s věcmi v kontaktu a dotyku. Zde se opravdu nemůžeme chovat jako učedník, který si myslí, že již vše náležitě okoukal a umí. To bychom pak mohli na něco důležitého zapomenout a teď je naopak čas, kdy je nutné si na vše vzpomenout. I k tomu může být dobrá zdejší voda. Tak vzhůru na Džbánsko za dalším dobrodružstvím, poznáním a vodou která přináší život. Klidné předjarní dny. Petr a Vlaďka
|