Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Radyně

Na zemské stezce

V minulém díle jsme navštívili historické hradiště dávné Plzně a skalní vyhlídku Mariiny skály. Ze všech výhledů se nám na obzoru neodbytně hlásila o své nezpochybnitelné právo vlády nad zdejší krajinou hora Radyně. 

Kopec s hradem Radyně je nepochybně nejsilnější krajinný prvek v okolí Plzně. S nadmořskou výškou kolem 560 metrů není sice žádnou velehorou, přesto však v kraji dominuje a profiluje ho. Je posledním a nejvyšším výběžkem pásu vrchoviny oddělující údolí Úslavy a Úhlavy, a tak je hora důležitá pro obě tyto jinak oddělené části kraje. Na plzeňskou kotlinu Radyně dohlíží z jihu. Přes území krajského města a současně i napříč širokým údolím Berounky se propojuje s vrcholy Plaské a Tepelské vrchoviny. Vrchol Radyně je dnes znám zejména díky ruinám velkého středověkého hradu, který ve své době (zřejmě) přejal obranné úkoly od zaniklého přemyslovského hradiště ve Starém Plzenci. Václav Hájek z Libočan ve své kronice sice uvádí, že hrad Radyně existoval už v roce 775 a byl by tak starší než hradiště v Plzenci, ale archeologické i dochované historické písemné poznatky hovoří jinak. Oficiálně tedy Radyně byla královským hradem, postaveným až Karlem IV. Jestli byl hrad postaven na pozůstatcích starší stavby není jasné, ale je to dost pravděpodobné, protože tímto krajem odpradávna vedla zemská stezka, ve středověku pak nazvaná stezka Norimberská, nebo také Via Carolina. Vrcholek nejvyššího kopce v kraji jistě býval využit coby pozorovatelna i opevněný strážní bod. Pokud byl vrchol odlesněn, nabízel dokonalý přehled o širokém okolí, o čemž se dnes můžeme přesvědčit při pohledu z věže hradu. Hrad tedy sloužil k ochraně jedné z nejdůležitějších spojnic Čech se západní Evropou. Její trasa se po tisíciletí neměnila a i všechny pozdější cesty, silnice i novodobé dálnice směřují týmž směrem. Jen se změnily technické možnosti i pravidla výstavby. Dnes se nám zdá až nepochopitelné, proč staré cesty křižovaly krajinu po kopcích a nedržely se zdánlivě pohodlných rovin podél řek, tak jako dnešní hlavní silnice. Důvod byl ale prostý, v říčních nivách se drželo bláto a voda každoročně ničila cesty, velká voda ničila brody a činila je nejízdnými po dlouhou část roku. Naopak ve svazích byly cesty kamenité a voda rychle stekla. Putování nahoru a dolů po kopcích bylo sice namáhavější, ale cesty byly sjízdnější mnohem delší část roku. Proto i výšinná hradiště, která dnes najdeme na odlehlých kopcích, stála přímo v trasách takových stezek a cest.

K vrcholu a hradu Radyně dnes směřují kroky valné většiny návštěvníků. Historie a funkce hradu Radyně je jistě zajímavá, ale pokud chceme najít prazáklad toho, proč se tu lidé usadili, musíme za staršími, původními a přírodními místy. Lidská sídla, strážní stanoviště, stezky, polnosti, loviště i svatyně byly od pravěku nutně podřízeny logice přírodních podmínek. Čím hlouběji do pravěku sahají stopy po lidském pobytu v krajině, tím více jsou tyto stopy v souladu s krajinnou energií. Je to jistě pochopitelné - člověk byl ještě příliš slabý, než aby se mohl úspěšně stavět proti vůli přírody a Země. Neměl sílu ani schopnosti stavět cesty a stavby tam, kde nebyly vhodné podmínky. Využíval tedy přirozené nabídky přírody i země, a to platí pro podmínky reálné i ty esoterní. Stejně jako se někde daří víc pšenici a jinde bramborům, jsou místa, kde se daří lásce, přátelství a toleranci a logicky i místa opačná... Schopnost je od sebe rozpoznat - to je to, oč tu běží. Pak už je jen na naší zodpovědnosti a vědomém rozhodnutí, která si vybereme.

Vydejme se tedy od hradu k místům méně navštěvovaným, ale pro pochopení a procítění síly zdejší krajinné dominanty určitě důležitějším. Z parkoviště pod hradem zamíříme dolů po žluté značce, abychom po chvíli narazili na naučnou značku tzv. Skalní stezky, která nás provede po všech zdejších skalních výstupech. Nutno ovšem dodat, že stezka nectí pořadí, s jakou by se mělo po zdejších skalách putovat, naopak můj popis v následujících řádcích už ano. Pokud tedy chcete postupovat podle energetické logiky a vzestupné síly míst, musíte se ke skalám vydat odspodu ze Starého Plzence. Cesta je to delší, avšak logičtější.

Andrejšky

Severní a západní strana Radyně je porostlá smrkovým lesem, v kterém nalezneme řadu skalek, tvořených převážně buližníkem, tedy velmi tvrdou horninou s vysokým obsahem křemíku. To, mimo jiné, předurčuje tyto skály jako velmi vhodné pro práci s jemněhmotnými energiemi. Jako první zastavení zvolíme skalní stěnu zvanou Andrejšky. Jde o severním směrem orientovanou rozeklanou skalní stěnu, která je chráněná jako přírodní památka. Lidé ochranu příliš nectí a lezou po skalách, jak je napadne. Stěna nabízí celou řadu hodnotných energetických zastavení s rozličnými účely. Nejvyšší výčnělek je ukončen vysokou skalní stěnou a vzpíná se směrem k vrcholu Radyně, jako by nám chtěl ukazovat cestu dál. Nejvyšší skalka Andrejšek je výrazným mužským místem. U celého skalního hřbetu stojí za povšimnutí zajímavý kontrast mezi energiemi východní a západní strany. Poučený a opatrný návštěvník dozajista rozliší sám, která strana je příznivá, a která méně. Samotné vrcholky skalního hřbetu vystupují z okolní polarity protikladů jako ostrovy, kde dochází ke smíření, propojení anebo i k soudům a rozhodnutím, kde leží pravda a prospěšnost.

Svatební stěna

Pokud se vám na Andrejškách nebude líbit, na dalším zastavení by to mohlo být už jinak. I když... Skalní útvar Svatební stěna se považuje se za jeden z nejhezčích skalních útvarů na Radyni. V její blízkosti se momentálně (2020) těží kůrovcem napadené dřevo a také blízké studánky jsou vyschlé. To příliš neprospívá harmonii místa. I tak je skalní vrchol stěny velmi silným a krásným místem. Takovým tím svíravým a úzkostným pocitem, který doprovází bolestný zánik něčeho krásného. Ke Svatební stěně se traduje pověst o smrti dívky, která tady spáchala sebevraždu z nešťastné lásky. Nedivím se, v kontrastu s vnější krásou se může zdát vlastní neštěstí větší. A možná proto se i zánik stromů pojí s krásou místa do jen zdánlivě neslučitelného propojení krásy, lásky a smrti. Vrchol je ostrovem míru, spravedlnosti i harmonie ...asi jako hřbitov, na kterém také může být plno krásy a legrace...

Svatební stěna je nejzápadnějším výchozem buližníkového horninového patra, které odtud dál pokračuje k severovýchodu. Další kroky nás tedy neomylně povedou tímto směrem ke skalním útvarům na severovýchodním svahu Radyně.

Vysoký Štont

Skalní stěně a jejímu nejvyššímu vrcholu se říká Vysoký Štont, nebo i jednoduše Velká nebo Radyňská skála. Nejvyšší vrchol stěny je největším skalním útvarem Radyně, dosahuje až dvaceti metrů nad okolním terénem. Na vrcholu je dnes nově zřízená vyhlídka s ideálním výhledem na vrchol Radyně a hrad, a na druhou stranu i na město a jeho okolí. Ale na rozhlednu není třeba spěchat. Skalní hřbet je dost rozsáhlý a nabízí celou řadu velice zajímavých skalních výstupů, vrcholů, samostatných kamenů i kamenných moří. Už kopečky na západní straně od Vysokého Štontu jsou velmi silnými energetickými místy, kde se dají neomylně vystopovat energetické pozůstatky dávných kultů i obětních míst.

Přestože na Radyni byla celá řada městských lomů a buližníky byly v minulosti intenzivně těženy, byly některé části skalních útvarů cíleně „chráněny" už od osmnáctého století. Horní právo bylo lomařům pronajímáno s výslovným uvedením toho, co mohou a co už nesmí těžit. Ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu, dá se v tom hledat princip ochrany přírodních výtvorů.  Přesto však při sestupu dolů od Velkého Štontu budeme míjet velikou jizvu největšího z lomů. Dnes se tu už netěží, a příroda si pomalu bere místo zpět. Za pár set let nic nepoznáte... 


Jiří Škaloud

Regena 04/2021
Andrejšky
Zdravíme
V celé své síle
Andrejšky
Silné místo
Andrejšky
Mohyla na Radyni na trase NS
Svatební stěna
Svatební stěna
Skalky západně od Vysokého štontu
Skalky západně od Vysokého štontu
Skalky západně od Vysokého štontu
Západně od Vysokého štontu
Vysoký Štont
Vysoký Štont
Vysoký Štont
Vysoký Štont
Pohled na Radyni z Vysokého Štontu
Pohled na Radyni z Vysokého Štontu
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart