Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Třešeň na Žitné - Strom hrdina

Březová - Žitná

Za naším dnešním památným a chráněným stromem se vydáme na západ Čech do Slavkovského lesa, dříve Císařského lesa. Nedaleko obce Březová v okrese Sokolov zde na úpatí a svazích kopce Žitný (793 m) dříve stávala obec „žitná ves". Její název byl pravděpodobně odvozen od skutečnosti, že v místních náročných klimatických podmínkách se nejlépe dařilo žitu. První písemná zmínka o Žitné (Rockendorf) pochází z roku 1370. V místech starší tvrze byl v 18. století postaven zámeček, panské venkovské sídlo. Obec pak byla zcela zničena armádou po druhé světové válce, kdy přibližně uvnitř lázeňského trojúhelníku Františkovy Lázně - Karlovy Vary - Mariánské Lázně vznikl v letech 1946-1954 Vojenský výcvikový prostor Prameny. Později Vojenský výcvikový tábor Kynžvart o rozloze zhruba 25 km2. Odhady uvádějí, že násilným zřízením tohoto hranice časem měnícího vojenského prostoru bylo postiženo na 15-20 tisíc zdejších obyvatel. Mementem časů je i nedaleký poničený pomník obětem z první světové války..."a z dálky zas slyším, lidi, co blbnete, dyť jsou tady lidi".

Třešeň, Prunus. Tento rod zahrnuje přes 400 druhů keřů a stromů, kromě třešní sem spadají i hrušně, švestky, meruňky nebo třeba mandloně. Třešeň obecná (P. avium) je lesní středně vysoký strom, původem z Euroasie, který zdomácněl i v Severní Americe. Je předchůdkyní většiny odrůd třešně sladké. Odedávna, krom pěstování pro jedlé plody, bylo dřevo třešní pro svou krásnou kresbu vyhledávaným materiálem při výrobě hudebních nástrojů a pro výrobu nábytku. Jeho pevnost a struktura se osvědčila v řezbářství i při soustružení. Aromatická a libě vonící kůra sloužila jako přípravek do různých směsí a čajů. Odvarem z ní se léčilo nachlazení. V tradiční čínské medicíně platí třešně za sladké a teplé, ovlivňující meridiány žaludku, srdce a sleziny. Pomáhají čelit „chladným" onemocněním, jako je třeba revmatismus, nebo artritida, povzbuzují krevní oběh. Kvetoucí třešeň je národním symbolem Japonska i Číny. Symbolizuje pomíjivou krásu mládí, která mizí stejně rychle jako její květy. Protože kvete dříve, než nasadí své listy, představuje tak i člověka, jenž se rodí nahý. Třešeň pilová, sakura, je neoficiální japonskou národní květinou. Věští zářnou budoucnost, znamená čistotu a krásu. Zvyk hanami „obdivování květů sakury" vznikl v Japonsku někdy v letech 794-1185. Sakury zde rozkvétají každý rok v dubnu a ohlašují tak příchod jara. V té době začíná v Japonsku školní i fiskální rok. Existuje zde na 300 druhů pečlivě vyšlechtěných odrůd. Výraz sakura se dá pak přeložit jako „sídlo bohů". V tokijském parku Ueno se nachází 1 100 sakurových stromů, ve městě Kjóto lemuje Stezku mudrců okolo 1 000 exemplářů. Třešeň je pak zasvěcena hlavní bohyni hory Fudži, uctívané dodnes v šintoistických svatyních na úpatí sopky. Prostota a ctnost, krása a čistota, zánik. To je dokonalost, která platí dokonce i pro smrt. V astrologii je třešeň spojována s Venuší a jejím mocným vládcem archandělem Hagielem. Živlem vzduchu a s kovem mědi. Jako jednomu z mála andělů se mu dostalo cti podílet se na tvoření. Uvádí se, že pouhé vyslovení jeho jména poskytuje ochranu před zlými a neprospěšnými vlivy. Jako anděl Venuše vytváří sympatie, harmonii, krásu a lásku. Utužuje přátelství, léčí rozpory, ukončuje hádky, spojuje milence. Nezasahuje proti vůli druhého, ale dokáže vytvořit příznivé podmínky pro správné situace. „Tak pod rozkvetlou třešni pozvi třeba tchyni".

Třešeň na Žitné, třešeň ptačí, Prunus avium. Solitérní strom se spirálově stočeným kmenem o obvodu 210 cm se ve výšce dvou metrů sklání k zemi a opět se zvedá až do výšky osmi metrů. Netradiční tvar tak vytváří průchodovou bránu. Východ zde patří Zemi a západ Universu. O kráse a mystičnosti vzhledu stromu nemluvě. Její tvar a podobu pak vytvářel v této otevřené krajině náhorní plošiny ve výšce okolo 800 m vítr a silná sněhová pokrývka. Drsné podnebí a drsný solitér. A tak v rámci ankety Strom roku 2020 dostala třešeň na Žitné titul Strom hrdina. Nejen za ten svůj boj o vlastní život a přežití, ale i za ty všechny lidské „zbytečně" promarněné.

„Před branou za branou, co tam lidé dostanou? Kdo v realitě s láskou chodí a tiše na svém duchu pracuje, tomu otevírám jedny dveře své. Ve druhých se pak tolerance skrývá, impuls života se už rozehřívá, restart je jak start. Cirkus a řád, a tak snad ne na pořád, kde jinde hledat než ne na Zemi...věřte mi". Říká naše hrdinka. „Ale ten správný vchod už si tady u mne musíte najít sami".  Nebo si po svolení vyzkoušejte vodorovně lehnout do ní. A možná uslyšíte nejen pohádku o spolupráci obou draků - ohně a vody, že „0" je vše a že čistota konání všem sluší.

Pohoda na svatého Víta, to dobrota na žita.

Krásné dny,   Petr a Vlaďka

Tam na E3
Třešeň Na Žitné
Strom Hrdina
Před branou, za branou
Hádej hadači
Restart je i start
Tak vejdi
Vidím do Tebe
Na Zemi
I v Universu
Poslouchám
Loučení
Informační cedule
Memento všem a navždy!
designed by Panavis & Panadela | contents ©2021 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart