Koditkův korkovník amurský

● Bečov nad Teplou ●

Stejnojmenný hrad z počátku 14. století, výrazně potom rozšířený ve století šestnáctém, a barokní zámek z poloviny 18. století se nacházejí na nápadném a výrazném ostrohu nad řekou Teplou ve Slavkovském lese, nad křižovatkou dvou dříve důležitých cest. V okolí se od pradávna těžily drahé kovy, což přispívalo k jejich růstu a významu. Bečov je pak prvně zmíněn již v roce 1214, ale jedná se pravděpodobně o falzum. V zámku je ke zhlédnutí naše druhá nejcennější movitá zlatnická památka po Korunovačních klenotech, unikátní románský relikviář sv. Maura, pocházející z první třetiny 13. století. Znovu objevený byl v hradní kapli v roce 1985 za velmi zvláštních okolností.

Svatý Maurus se narodil někdy v letech cca 500-512 a zemřel okolo roku 584. Byl oblíbeným žákem svého učitele, jímž byl sv. Benedikt z Nursie a se kterým se znal již od dětství. Maurusova touha po dokonalém duchovním životě vedla k jeho vstupu k benediktinům do kláštera v Monte Casinu. Je doloženo, že mimo jiné oplýval darem uzdravovat lidi. Časem pak z pověření sv. Benedikta zakládá se čtyřmi řeholními bratry ve Francii benediktinský klášter a opatství, které pak jako opat sám vede. Po smrti svého mistra nikoho nepřekvapilo, že byl zvolen jeho nástupcem.

Náš dnešní cíl se však nachází na okraji Bečova, kde nedaleko řeky Teplé byla před druhou světovou válkou v letech 1918-1935 šlechtickým rodem Beaufort-Spontini vybudována o původní rozloze 9 ha unikátní botanická zahrada. Říkalo se jí Beaufortské alpinum, nebo též „druhé Průhonice". Jednalo se o společné dílo vévody Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho manželky Marie, jejímž otcem byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku. Svého času se v Bečově jednalo o jednu z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách. Od roku 1945 zahrada pustla a skoro 60 let se o ni nikdo nestaral. V roce 2005 byla „znovu nalezena" Ing. Jiřím Šindelářem, odkoupena a nyní se vrací znova k životu. V současné době se jedná o jedinou botanickou zahradu v ČR financovanou a provozovanou pouze ze zdrojů neziskové organizace. Zahrada o současné rozloze 11 ha byla přijata do Unie botanických zahrad. Původním hlavním zahradníkem, duchem zahrady a budovatelem byl Johann Ferdinand Koditek (uváděno někdy jako Jan Kodýtek). Narodil se v r. 1874 v Polsku, do Bečova se přistěhoval někdy okolo r. 1911 a zemřel v r. 1940 v Sasku. Po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny zpět do Bečova, kde je dnes pohřben. Botanická zahrada měla vypracovaný a aktualizovaný soupis rostlin, včetně krátkých popisků a číslování. Výsadba byla rozdělena do 36 oddělení. V roce 1931 bylo v zahradě skoro již přes 1 000 druhů rostlin z 321 rostlinných rodů z různých světadílů. I přes 60 let pustnutí a pustošení se v zahradě zachovala řada cenných a vzácných stromů. Douglasek, jedlovců, nebo například zmarličník, či i náš dnešní cíl, korkovník amurský - tzv. Korkovník pana Koditka. Ten i po rozštěpení kmene na dvě části stále zdárně přežívá. I on byl v roce 2006 vyhlášen za tento počin „Stromem hrdinou". A loni, snad i díky klidu v pandemii se tady po 100 letech vysemenil. Podařilo se tak vypěstovat zhruba nějakých 40 semenáčků a jejich koupí můžete podpořit úsilí místních majitelů, starostlivých lidí i pomáhajících dobrovolníků. Tomu našemu jsme dali číslo 007.

Současná biologická taxonomie (zákon o uspořádání) rozlišuje pouze dva druhy (z původních 16) a to korkovník amurský a korkovník čínský. Přirozeně se vyskytují v oblastech od Mandžuska po Japonsko, Číně, Koreji a ruském Dálném východě. Rod se v třetihorách vyskytoval i v Evropě. Zástupci jsou pak korkovník japonský, sachalinský a Lavalleův.

Korkovníky (phellodendron) jsou aromatické opadavé stromy dorůstající výšky 15-25 m. Obsahují různé silice, alkaloidy a jiné aktivní látky. Oba druhy jsou využívány v tradičních asijských medicínách. Vnitřní kůra má neobyčejnou škálu působnosti v léčitelství. Má protizánětlivé, antibakteriální a antirevmatické účinky. Snižuje horečku, podporuje trávení, rozšiřuje cévy. Usnadňuje vykašlávání, snižuje hladinu cukru v krvi. Je používána k léčení žloutenky, onemocnění sleziny, léčení průjmů, tuberkulózy, či zánětu spojivek. Zevně pak na různá kožní onemocnění a záněty. Včetně afrodiziakálního působení. Prostě takový přírodní ultra-multifunkční lék skoro na vše, z lékárny zvané Matka Země.

Korkovník amurský, P. amurense. Celá rostlina příjemně voní. Významným znakem je korkovitá borka, která neustále dorůstá a péruje na dotek. Jedná se spíše o rostoucí solitérní jedince. Jejich borka je v Asii používána k výrobě levného korku (v Evropě se používá kvalitnější z kůry dubu korkového), ze dřeva se pak vyrábí nábytek. Jako okrasná dřevina je pěstován i u nás, a je ceněný pro svou architekturu koruny. Letitý exemplář můžeme spatřit třeba v Průhonickém parku v louce pod Alpínem. Ale doporučení zní, vydejte se za Koditkem do Bečova a poselstvím jeho stromu, které hovoří „o vizi a naději moudrého muže, tvořit dílo v nejvyšší harmonii".

Léto končí, podzim začíná.

Petr a Vlaďka