Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.

Iva Danková 

JABLKO

Jablko že je vinno,
ten krásný plod?
Proč ne třeba víno,
co když tam hledat lidstva zrod?
Pár kuliček padlo na zem,
začlo kvasit rázem
a Adam věčně hladový,
nevěda co způsobí,
těch plodů pár
ochutnal.
Tenhle prostý čin,
co všechno způsobil.
Nemusel tu být ani had,
aby měl Adam Evu rád.

 

ZÁHADY


Všechno řezat a rozpitvat,
každý detail prozkoumat.
Chcete všemu rozumět?
Jak funguje svět?
Je to těžká závislost,
když nevíš, tak máš zlost.
Jaká je druhá strana měsíce,
jen vědomostmi sytit se.
Trochu míň zkoumat co je venku,
ke svému nitru dát si povolenku.
Tam tajemství je života,
tam celé pravdy nahota.


LISTÍ

Kolik je listí,
kdo to zjistí?
Kolik jich spadlo na zem,
ta zlatá je teď rázem,
každý ten lístek jiný osud má,
některý rychle na zem usedá,
to když je zrovna v závětří,
jiný se vznáší v povětří.
V důvěře ve svůj osud,
jen jinam, než kde byl dosud.
Když milenci místo na měsíc,
té krásy vidí pod nohama víc,
každý den trochu jiná je,
každý den barva dozraje.
Dětské oči se rozsvítí,
když zapojí pár listů bez nití.
To když se slunko v mlze ztratilo,
zlaté střípky na zemi odlilo.

 

  
designed by Panavis & Panadela | contents ©2022 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart