|
Novodobé „megality" v Čechách (6.část)
Proč a jak?
Otázka „Proč?" je stěžejní a také nejsložitější. Důvody, proč dnes lidé vztyčují novodobé kameny a dávají jim funkce menhirů, nejsou pravděpodobně příliš odlišné od těch původních. Zkusme je vyjmenovat, aniž bychom se pustili do hodnocení jednotlivých důvodů.
Dříve než výběr vhodných i svolných kamenů i vhodného místa, je nutné mít na mysli záměr stavby. Ve většině případů je tomu právě tak - nejprve přichází záměr, důvod, motiv, pak teprve kompromisy realizace. Výsledek je ve valné většině případů jen odleskem původní vize. Přesto je naše země ve volné krajině už dnes pokrytá vyššími stovkami a možná tisícem novodobě vztyčených jednotlivých kamenů. O kamenech v zahradách a na soukromých pozemcích ani nemluvě. Tady se důsledně pojaté definice a funkce menhirů rozplývá do změti všelijakých pokusů - od funkčních krásných kamenů až k ozdobám ve skalce a překážkám v pohybu . Bohužel, prožíváme období zájmu o kameny, jejich působení a estetiku. A současně jsme coby bohatá společnost schopná zaplatit takové „zbytečné" náklady, jako je umění, estetika i kameny do zahrady...
Jaké tedy mohou být důvody k tomu, aby lidé hledali a vztyčovali kameny i dnes? Pokusme se na to odpovědět spíše obecně a bez názoru.
Originální a znovu vztyčené kameny (původní historické menhiry)
Jde tedy o nečetnou skupinu kamenů, které jsou historicky nebo archeologicky doložené. Písemně doložené máme některé kameny nejdéle ze středověku. Dobře známá je například kamenná Baba Alžběta od Strakonic. Dokonce je známé její vyobrazení v díle Matěje Boleluckého z roku 1668. Jakožto tzv. pohanské objekty byly tyto kameny církví cíleně ničeny, povaleny a zahrabány. Dnešní snahou je takové kameny objevit a znovu vztyčit. U valné většiny takto objevených kamenů se pouze předpokládá jejich původní účel. U řady z nich se též předpokládá, že jsou původními menhiry či skalami s aktivní energetickou funkcí. Důkazy o tom, že různé kameny plnily esoterní funkce menhirů, se snaží řady lidí prokázat s pomocí nálezových archeologických souvislostí. Pokud například najdeme pod daným kamenem keramické střepy z určité doby, nebo dokonce památky doby kamenné, jde jistě o významný důkaz toho, že takového kamene si povšimli lidé už velmi dávno. V podloží kamenů se někdy dají nalézt i kameny z jiných hornin, kameny klínovitého tvaru, které snad sloužily jako upevňovací kameny pro vtyčený kámen. Senzibilové potom k takovému kameni mohou nalézt i původní funkcionalitu.
Stejně tak je v krajině celá řada kamenů, spojených s aktivitami světců, hlavně sv. Vojtěcha a Prokopa. I u nich se hledají esoterické funkce spojované s aktivitou menhirů. U nemnoha kamenů máme písemné podklady o jejich existenci ve středověku, u dalších kamenů se při jejich objevení najdou například vtesané kříže, coby důkaz snahy o přeměnu dávného menhiru na křesťansky přijatelný objekt. Řada kamenů se tak skrývá pod pojmem „smírčí kámen".
Novodobě postavené kameny a kamenné struktury z důvodů víry. Moderní doba přináší i rozvoj řady novopohanských kultů, ať už moderního druidismu, nebo slovanských, germánských či keltských mytologií. Existuje velká řada historických písemných zmínek i pověstí o vztyčených kamenech coby objektech uctívání. A dnešní snaha je takové kamenné svatyně znovu vytvořit. Takové kameny, dolmeny a kromlechy pak slouží k novodobým replikám starých obřadů. Často jsou doprovázeny runami.
Kameny a kamenné struktury postavené z důvodů jejich energetického působení na krajinu a člověka. Tady je třeba zmínit zejména práce ing. Pavla Kozáka, Pavla Bartla a řady jejich žáků a spolupracovníků. A bohužel i řady dalších, kteří, ač třeba v dobré víře, umísťují a přemísťují v krajině kameny na nevhodná místa. Nicméně - neexistuje žádná „obecně platná metodika" a pravidla, jen cit, vnímání a názory. A z toho vyplývající rozepře, škody a hádky... Samozřejmě, že se u menhirů a správně postavených kromlechů dá provádět celá řada duchovních prací na osobním vývoji. Jejich popis už přesahuje rámec tohoto článku.
Pomníky, památníky a stavební prvky. Nelze pominout i skupinu zajímavých kamenů, které byly využity na stavbu pomníků, smírčích křížů, památníků z války apod. Například na Kouřimsku a Českobrodsku byla řada volných balvanů (i z Klepce) využita k tvorbě obecních památníků. Stejně tak pod Vinařickou horou, u Nasavrk a na řadě dalších míst. Někdy byly aktivní kameny úmyslně zničeny, jinde využity a předělány do řady smírčích křížů. Dodatečně vytesané kříže a symboly byly nástrojem pokřesťanštění takových „pohanských" památek. Další veliká skupina původních menhirů zase skončila v základech domů a kostelů. Zmíním snad jeden markantní příklad z polské Sobotky pod horou Sleza - kameny a plastiky ze zdejší rozsáhlé prehistorické výroby skončily v portálu dveří zdejšího kostela. Řady polských, převážně cihlových kostelů, stojí zase na základech z bludných balvanů a menhirů gótských kultur. Možná šlo o pouhé využití kamenů v zemi, kde kamene je obecně nedostatek, ale možná také o zakomponování energie pohanských kamenů do stavby. A jistě jde o symbol vítězství křesťanství nad pohany... Takovýmto kamenům jistě nelze navracet jejich původní funkci a podobu. Nicméně lze s nimi pracovat jako s menhiry, i když tak už nevypadají.
Umělecká díla kombinovaná s působením samotných kamenů. Na řadě míst v naší vlasti se objevují tato díla z rukou mezinárodní skupiny umělců. (Tajboš, Pogačnik). Je zde snaha doplnit případně usměrnit působení kamenů a kamenné struktury vytvořením plastik např. tzv. kosmogramů, vytesaných do kamenů. Současně se tady ukazuje další velevýznamná vlastnost struktur kamenů. Geometrické souvislosti dávají skupinové energii „hromady" kamenů významným způsobem jinou kvalitu. Ale jak to bývá - sladit takový „orchestr" je mnohem složitější než u jednotlivých hráčů. Výsledek je v mnoha případech neuspokojivým kompromisem... obecně platí, že možnost sochaře zasahovat a měnit kámen je velmi limitována „živostí" a vůlí kamene. Jinak jde o „cejchování", „znásilňování" a násilné změny obecně.
Mezníky, hranice pozemků i zemských celků (Králův stůl v Chřibech, některé „řady"). Jak už jsem zmínil, ochrany a hranice pozemků rozhodně nepatří k okrajové funkci menhirů! Dokonce u mnoha kamenů jde o dominantní a základní funkci. A zdánlivě nesmyslně velké balvany na hranicích byly a jsou ochranou proti svévolné manipulaci s nimi. V mnoha lesích zase dodnes nacházíme velice robustní kamenné valy, které ovšem velmi pragmaticky sloužily k udržení zvěře na příslušném panství. V hraničních hvozdech se zase i v rámci robotní povinnosti stavěly tzv. „záseky", neboli překážky z pokácených stromů, doplněných balvany do neprostupné a nerozebíratelné změti. Na druhou stranu - řady kamenů na těch nejstarších hranicích byly energeticky aktivní (viz předchozí díly). Velmi se tak míchají praktické funkce s funkcemi esoterickými a je velmi obtížné je od sebe odlišit.
Kameny pro geometrické stavby v krajině - jak už naznačeno, geometrické stavby (kruhy, řady, dolmeny, květ života, atd.) mají další přidanou energii oproti samostatným kamenům. Objevují se kromlechy z betonu (Strakonice), nebo opracovaných kvádrů žuly (Dymník). A světe div se, u řady takových staveb se objevuje energie geometrického tvaru, přestože jednotlivé prvky jsou dokonale mrtvou hmotou! Stejně tak tomu bývá u řady novodobých kromlechů, které ač postavené z nevhodných jednotlivců, projevují tutéž energii tvaru.
A je třeba zmínit i starší díla - do téhle kategorie totiž patří i řada umělých jeskyní budovaných jako svatyně Panny Marie Lurdské. Většina z nich rozhodně nebyla budována coby energetické dílo, přesto často energii vyzařují. Ukazuje se tak, že menhir, kromlech, dolmen jsou skutečně prvními pokusy o stavbu energetických posvátných míst. Pokusy, které postupně dorostly do staveb gotických katedrál, coby vrcholu energetických staveb v historii lidstva. Jiří Škaloud
|
