Ne z knih, ale z pramenů, kamenů a stromů se učte.
Potštejn - hrad

Studánka Panny Marie

Ve východních Čechách, necelých pět kilometrů jihovýchodně od města Vamberk, na kuželovitém vrchu (443 m. n. m.), na místě pravěkého hradiště z doby lužické (doba bronzová) a slezskoplatěnické kultury (1. tisíciletí př. n. l.), byl někdy v letech 1270-1287 zbudován gotický hrad. Jeho výstavba souvisela s kolonizací povodí středního toku řeky Divoké Orlice a stál za ní Půta z rodu Drslaviců. Podle něj byl hrad i pojmenován Půtův kámen, Puttenstein, zkomoleně pak do dnešních dnů Potštejn. Místo i hrad mají za sebou bohatou historii. Jeden z vlastníků, Mikuláš z Potštejna, jenž patřil k největším odpůrcům Lucemburků v Čechách, se stal loupeživým rytířem a spolu se svojí chátrou děsili okolní kraj. I proto v roce 1339 markrabě Karel (budoucí Karel IV.) se svým vojskem během devíti týdnů hrad dobyl, zabral a nechal rozbořit. Sám Mikuláš z Potštejna byl při obléhání zabit. V roce 1341 král Jan jeho synům většinu majetku vrací, až na samotný hrad. Ten od potomků r. 1356 odkupuje Karel IV. a nechává jej obnovit, aby se opět stal centrem zdejšího královského panství. Císař pak někdy okolo let 1370-71 zastavuje hrad opolskému knížeti Bolkovi. A tak dále a dále, zájem i střídání bylo značné. Hrad se dokonce dostal i ke králi Zikmundovi, aby po půlročním obléhání padl do rukou sirotků a následně k Jiřímu z Poděbrad. V 16. století byl nákladně přestavěn Vilémem z Pernštejna na správní a rezidenční centrum ve východním Hradecku. Svého času patřil i do majetku jezuitské koleje sv. Klimenta na pražském Starém Městě a v té době začíná hrad pustnout, i když ho r. 1681 označuje Bohuslav Balbín ještě za obyvatelný. V roce 1746 kupuje celé panství, hrad i městečko Jan Ludvík Harbuval Chamaré (1701-1765), který nechává ve městečku postavit nový jednopatrový barokní zámek na místě zástavby panského poplužního dvora. Činnost tohoto rodu se podepsala na vzhledu okolí oběma směry. Z popudu manželek a žen vznikají sakrální stavby v obvodu areálu hradu. V letech 1750-1752 je zbudována kaple sv. Jana Nepomuckého, v roce 1754 je vystavěna křížová cesta, která vychází z městečka od kostela sv. Vavřince, částečně kopíruje starou cestu na hrad, kde je ukončena Kalvárií. Vrcholem těchto aktivit pak byla stavba kaple Svatých schodů, která proběhla mezi roky 1762-1766. Na stranu druhou řada budov a objektů podlehlo devastaci při hledání tzv. Potštejnského pokladu. Dle pověstí se měl velký poklad z dob loupeživého pána Mikuláše nacházet v podzemí hradu. Tento příběh je známý díky historické povídce Aloise Jiráska, která byla poprvé uveřejněna v časopise Světozor v r. 1881. Jan Antonín Harbuval Chamaré (1737-1808) na rozdíl od svého otce Jana Ludvíka, této pověsti a legendám uvěřil a desítky let se věnoval marnému pátrání po něm. Výsledkem tohoto usilovného pátrání byly desítky chodeb pod úrovní hradu, které vedly k destrukci části zdiva dochovaných staveb. Poklad však nikde. Jednomu s posledních vlastnických rodů, pánům z Dobřenic byl hrad v r. 1945 zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Následně v letech 1945-1946 jej mělo pronajaté britské velvyslanectví. Po znárodnění v roce 1948 zde bylo školící středisko ROH a dochází k další devastaci objektu a mobiliáře. Byly zazděny severní arkády, zanikly některé desky s erby majitelů. Po roce 1989 i zámek několikráte změnil soukromé majitele a dále chátral. Dnes to již vypadá dobře, nadějně a na lepší časy, až bohužel na současně nepřístupný zámecký park pro veřejnost, z důvodu špatného stavu starých a překrásných stromů, o které dlouho nikdo nepečoval. Posedět ale můžeme v klidné růžové zahradě. A tak držme palce manželům Nováčkovým, kteří v roce 2004 poničený zámek získali, a kteří jej s velkým úsilím postupně renovují. Od r. 2006 je objekt zpřístupněn veřejnosti a stává se kulturním a přirozeným centrem obce. Nachází se zde zámecký hotel i strašidelné sklepení. Smile

A tak se pojďme ptát zdejší vody, cože se to za poklad skrývá ve zdejším okolí. Místních pramenů a studánek nesoucích poselství a zprávy z útrob samotné země. Jedna taková studánka se nachází necelý kilometr na severovýchod od obce. Lesní pramen, studánka Panny Marie. Úchvatné a kouzelné místo. Voda jen tak mírně odtékala, ale přesto byla chladivá, hluboká a osvěžující. Krásné místo pro zastavení a naslouchání. Kolem studánky prochází Planetární naučná stezka, která začíná v nedaleké obci Záměl. Na 6,5 km trase představuje naši Sluneční soustavu v modelovém měřítku 1:1 000 000 000. Náhoda či záměr, že u studánky má své zastavení Uran. Pocházel z noci a společně se Zemí byl nejstarším bohem. Staří Řekové jej nazývali Úranos, ve staročeštině to byla Nebešťanka. Pohybuje se na hranici viditelnosti okem. S touto planetou je potom spojen archanděl Uriel, přinášející nezávislost a svobodu, náhlé a nové nápady, záblesky osvícení. „Jako anděl přítomnosti dokáže dále odrážet nepředstavitelnou zář Universa". Jako anděl zkázy, jehož atributem je blesk, byl poslán, aby varoval Noema před nastávající potopou světa. Někdy bývá zobrazen se svitkem a knihou. Může být spolehlivým průvodcem, tlumočníkem pravdy, ale i hrozným a trestajícím andělem odplaty. Je i andělem severu a jako takový vládne zimě a zemskému živlu. Je mu zasvěcen křišťál, zmrzlé světlo. Je přenašečem vesmírné energie. Zvláštní je, že i samotná studánka s chladivou vodou se nachází od cesty severním směrem. A o čem že jsou slova té její písničky?
 
"O přítomnosti, realitě a skutečnosti, o té pravé, ne té zdánlivé. O ochraně, které se nám dostává, abychom se mohli duchovně rozvíjet. O vděčnosti za vše, co máme i nemáme, a na kterou tak rádi zapomínáme."

A melodii, tu si již přijeďte do Potštejna poslechnout sami.

Kouzelné, poučné a krásné letní prázdniny.

Petr a Vlaďka
Hrad Potštejn
Zámek Potštejn
Kostel sv. Vavřince
Křížová cesta
Už tam budeme
Studánka Panny Marie
Nedaleko Potštejna
Vítejte
Usaďte se
Otázky a odpovědi
Slova písně zní
designed by Panavis & Panadela | contents ©2022 Putující | powered by Online Shop Panavis v2.8 & Quick.Cart