|
Kalopanax pestrý
●Nová Bystřice ●
Nová Bystřice (asi 588-90 m n. m.) je hraniční město s Rakouskem, ležící v Javořické vrchovině, přesněji v její součásti, Novobystřické vrchovině. První písemná zmínka o tomto místě pochází již z roku 1175, což z něj činí jedno z nejstarších sídel v okrese Jindřichův Hradec. Díky pohraničí i nadmořské výšce zde nebyl život nikdy lehký. A to napříč celým časem. První textové záznamy o zdejším bystřickém hradě, který byl v 15. století přestavěn na zámek, jsou z r. 1341. Hrad byl několikrát dobyt, zámek několikrát vyhořel. Na renesančním portálu budovy nového zámku z roku 1611 jsou i dnes ve zdivu stále patrné fragmenty gotického zdiva. Největší rozvoj bystřického panství nastal v 17. století, kdy bylo v majetku rodu Slavatů. Do Bystřice byla r. 1897 přivedena i úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce. Naším dnešním cílem je strom, který roste mezi budovou zámku a městským parkem.
Kalopanax pestrý, Kalopanax septemlobus, kompletně česky pak Dlanitec pestrý. Je opadavý strom z čeledi aralkovité, jediný druh z rodu kalopanax. Může dorůstat až výšky třiceti metrů s průměrem kmene až jeden metr. Jeho domovinou s přirozeným výskytem je východní Asie. Na ruském Dálném východě, v Číně, Korei a na japonských ostrovech je běžnou součástí horských lesů. V České republice je pěstován jako okrasná dřevina a mívá spíše keřovitý vzrůst. Je vysazován poměrně zřídka a můžeme se s ním setkat například v Praze v Průhonicích a Troji nebo v Žampachu. V Asii je zdrojem kvalitního lehkého a měkkého zlatožlutého dřeva, které se dobře leští. Má velmi jemnou strukturu a používá se zejména při výrobě dýh. Díky dobrým rezonančním vlastnostem se dřevo používá i na výrobu hudebních nástrojů. Listy a kůra kalopanaxu jsou využívány v tradiční čínské medicíně. Hlavními účinnými látkami jsou saponiny. Jedná se o sloučeniny, které jsou obsaženy převážně v rostlinách s mnoha biologickými funkcemi. Pomáhají při léčbě vředů a kožních chorob. Působí při únavě, podporují imunitu, fungují jako prevence kardiovaskulárních nemocí. Vstřebávají dobře cholesterol a mají léčivé insekticidní účinky.
Ten náš Bystřický je na české poměry opravdu „pan" strom a je právem chráněným unikátem. Solitérní jedinec měří na výšku okolo 12 m s obvodem kmene zhruba 320 cm. Jedná se o bohatě kvetoucí strom poskytující i v pozdním létě lahodnou manu pro uspěchaný hmyz. Co tady dělá a kde se tu vzal? Na to se ho do Nové Bystřice budete muset zajet zeptat už
sami. „Spojuji v čistotě obě naděje", byla pak při našem odchodu jeho poslední slova. Tak vzhůru do České Kanady, nejen za kameny.
Klidné a radostné svátky jara.
Petr a Vlaďka
|
